Vysokou valorizaci mohla vláda řešit dřív

Ústavní soud připustil, že zpomalením valorizace došlo v určité míře k zásahu do legitimního očekávání příjemců důchodů. Část soudců tvrdí, že vláda mohla s vysokým růstem inflace počítat s předstihem.

Velké vášně vyvolal včerejší verdikt Ústavního soudu ohledně platnosti loňské mimořádné valorizace penzí. Rozhodnutí je jasné, opozici nebylo odepřeno právo se dostatečně vyjádřit ke změně zákona ani nedošlo urychlenou změnou na poslední chvíli k nepřípustné retroaktivitě, tedy zpětné působnosti.

Ústavní soudci sice smetli všechny námitky opozičního hnutí ANO a výrazné zpomalení mimořádného přidání důchodcům v loňském červnu z 1770 na 760 korun je platné, ale zůstávají pochyby, zda vláda nemohla o hrozícím velkém nárůstu inflace, a tedy dle zákona i vyšší valorizaci vědět s předstihem.

A včas upozornit příjemce penzí, že se bude snažit změnou zákona valorizaci zpomalit, a tím ušetřit předlužené státní kase miliardy. Nebo naopak započítat do státního rozpočtu pro rok 2023 větší výdaje na důchody.

Varovné signály tu byly

Opozice a s ní i někteří ekonomové a tři ústavní soudci míní, že takový vývoj mohla vláda předpokládat už s předstihem. „Je pravda, že ceny se tehdy v lednu utrhly ze řetězu víc, než vláda asi čekala. Ale i bez toho bylo s větším předstihem zřejmé, že inflace naroste tak, že budou splněny podmínky pro mimořádnou valorizaci. Proč s tím vláda nepočítala, se neví. To je na celém procesu zvláštní,“uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

K řádné valorizaci dochází každoročně v lednu. Pokud ale v předchozím období vzroste míra inflace na víc než pět procent, přidává pak stát penzistům mimořádně ještě v červnu. A v lednu 2023 vyskočila inflace o šest procent. Předtím v prosinci činila 3,1 procenta, a meziměsíční růst byl dokonce nulový, především díky tomu, že stát poslední tři měsíce roku 2022 úsporným tarifem zlevnil lidem zdražené energie. O to větší pak bylo zdražení v lednu. Důchodcovská inflace, tedy počítaná z cen služeb a zboží, charakteristických pro spotřebu seniorů, dokonce loni v lednu vzrostla rychleji – o osm procent. Ústavní soud uvedl, že nezjistil, že by vláda výslovně porušila některou svoji právní povinnost. I když ministři financí a práce a sociálních věcí byli údajně zaskočeni velkým lednovým nárůstem inflace a v rozpočtu se s penězi na mimořádnou valorizaci nepočítalo. Nejde o malou částku, pro rok 2023 by stát musel vydat – nebýt zpomalení valorizace – navíc přes 34 miliardy korun.

Menší přidání, narychlo prosazené během března v zákoně, pak ušetřilo státní kase loni necelých 20 miliard.

Trojice soudců byla proti

Že vláda mohla potřebu vysoké mimořádné valorizace předpokládat s předstihem, si myslí i ústavní soudce Pavel Šámal, který byl z pléna 15 hlasujících jedním ze tří soudců, kteří verdikt nepodpořili.

„Skutečnou hodnotu meziměsíční inflace a do značné míry i indexu životních nákladů důchodců (s ohledem na známé odlišnosti – zejména specifické zahrnutí cen potravin a léků) v lednu 2023 mohla a měla vláda predikovat již nejpozději 10. 11. 2022,“uvedl Šámal v disentním stanovisku.

Když v listopadu 2022 statistický úřad zveřejnil inflaci za říjen, bylo podle Šámala zřejmé, že spotřebitelské ceny dramaticky brzdí zavedení úsporného tarifu, který ale domácnostem snižoval náklady na energie jen do konce roku 2022. A následně tedy o to víc inflace vzroste.

Většina ústavních soudců ale podpořila stanovisko, že sice došlo v určité míře k zásahu do legitimního očekávání příjemců důchodů, nicméně toto očekávání trvalo jen krátkou dobu. Podle Martina Potůčka, analytika veřejné a sociální politiky z Fakulty sociálních věd UK a někdejšího šéfa státní důchodové komise, to nic nemění na tom, že nemalá část důchodců prostě počítala s větším navýšením penzí, než kolik jim stát po zásahu vlády nakonec přidal. „I když došlo jen ke krátkodobému zásahu do legitimního očekávání důchodců, je zřejmé, že většina, zejména těch s nízkými penzemi, verdikt Ústavního soudu neuvítá,“uvedl Potůček.

Opozice, někteří ekonomové a tři ústavní soudci míní, že takový vývoj mohla vláda předpokládat už s předstihem