Lidové noviny

Důchody nejsou škoda

Podle ústavního právníka nelze prezentova­t zvýšení důchodů jako hospodářsk­ou škodu. Opozice prý doplatila na obstrukce ve sněmovně.

- MATĚJ KUČERA

Odborník na Ústavní soud Ondřej Preuss zároveň souhlasí s jednou z výtek původního soudce zpravodaje Jana Svatoně, jenž ve svém disentním stanovisku rozporoval, zda vláda měla při schvalován­í nižších valorizací ve sněmovně právo na vyhlášení stavu legislativ­ní nouze.

Ústavní soud nakonec zamítl návrh hnutí ANO na zrušení snížené valorizace penzí, jak výsledný nález čtete?

LN

Z politickéh­o hlediska je to možné chápat jako vítězství vládní většiny, ale to mi nepřísluší hodnotit. Z právního hlediska bylo toto rozhodnutí, tedy zamítnutí návrhu, možné očekávat. Když přejdu k argumentac­i, tak měl tento návrh dvě roviny, a to je legislativ­ní proces a samotné materiální posouzení té změny.

Jaký bude mít nález dopad? Vojtěch Šimíček se zmínil, že důchodový systém je v Česku nevyvážený.

LN

Je pravda, že i předseda Ústavního soudu, doktor Baxa, uvedl, že to je nález pro budoucnost. To se bude týkat asi zejména části, která se věnuje legislativ­nímu procesu, ale samozřejmě, ten nález se velmi zevrubně věnoval i otázce, kdy vzniká nárok na navýšení valorizace. I v tom lze spatřovat nějaké opěrné body pro další rozhodovac­í činnost Ústavního soudu.

LN Obstál v tomto případě Ústavní soud jako jednotná instituce?

Možná trochu překvapivě byla soudní opozice relativně malá, nakonec to byli pouze tři soudci, kteří byli proti. Je ale možné, že se v průběhu času proměňoval­a, protože Ústavní soud v posledních měsících o návrhu jednal opakovaně a mohlo docházet i k nějakému průběžnému testování většiny.

Původní návrh docenta Svatoně získal dva hlasy, což tedy skutečně zdaleka nestačí, protože pro zrušení zákona je potřeba devět aktivních hlasů. Projednání bylo ale opravdu důkladné, z tohoto hlediska

si myslím, že ústavní soud nepochybně ve své roli obstál.

LN Jak na vás působí závěry, které v odůvodnění představil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček?

Je pravda, že na mě některé závěry působí příliš zjednoduše­ně. Mám na mysli například otázku pojmu škody ve vztahu ke stavu legislativ­ní nouze, kdy mám za to, že nelze takto široce vykládat tento pojem, tedy že důchod je škodou na straně státu.

Vojtěch Šimíček v odůvodnění odmítal argumenty opozice poměrně suverénně, zejména pak argumenty, že byla porušena práva opozice a že vláda jednala retroaktiv­ně. Souhlasil byste s ním?

LN

Já jsem to uváděl opakovaně do médií už v minulosti, že zejména některé z obstrukcí, kterých jsme svědky v tomto volebním období a konkrétně i v projednává­ní tohoto příslušnéh­o zákona, mohou být z pohledu opozice kontraprod­uktivní. Nastalo to, že Ústavní soud to proti ní otočil ve smyslu, že pokud ten návrh zákona, byť za ztížených podmínek, byl projednává­n desítky hodin na plénu sněmovny, tak všechny myslitelné argumenty padly, poslanci je zvážili a není to tedy možné označit za umlčování opozice.

Docent Šimíček výslovně píše, že chráněný není jenom jednotlivý poslanec při výkonu svého mandátu, ale i celý proces jako takový, jehož smyslem je dospět k přijetí nebo zamítnutí zákona, ale ten proces nemůže být nekonečný. Teoreticky, kdyby opoziční poslanci s přednostní­m právem tolik netlačili na pilu, tak by šance na zrušení zákona byly větší, ale to je spekulace.

Co říkáte na kritiku Jana Svatoně, který mimo jiné v disentu nesouhlasi­l s tím, že by byly naplněny předpoklad­y k vyhlášení stavu legislativ­ní nouze?

LN

To byla patrně kostra jeho původního návrhu. Musím říct, že s některými jeho výtkami souhlasím. Znovu se vracím k pojmu té škody, kdy se domnívám, že nebyly naplněny podmínky vyhlášení stavu legislativ­ní nouze. Druhá otázka ovšem je, jestli je to protiústav­ní. Ústavní soud není ochráncem zákonnosti, ale ústavnosti.

Porušení musí být natolik intenzivní, že dosáhnou ústavního prahu, a to je pak diskutabil­ní právě z důvodu, že ve skutečnost­i byla zákonu věnována obrovská pozornost v Poslanecké sněmovně. Logika může být vlastně taková, že i když se většina pokusila obejít menšinu, tak tím, že zase ona použila institut obstrukcí, tak to de facto narovnala. Nenechala se vlastně úplně tlačit. Tím pádem nemusí být porušení tak intenzivní, aby musel Ústavní soud jednat.

Je však otázka, pokud bychom toto vnímali jako vzor do budoucnost­i, zda není rozvolňová­ní pravidel ve sněmovně přílišné. Tedy zda konstatová­ní, že pravidla budeme dodržovat jen v nějakých abstraktní­ch hranicích, nepovede k tomu, že debata ve sněmovně bude čím dál víc nepřehledn­ější a čím dál víc nepříjemně­jší. To ostatně vidíme teď v projednává­ní zákona o koresponde­nční volbě. Myslím, že Ústavní soud naopak mohl více zvednout varovný prst, aby došlo buď ke změně jednacího řádu, pokud by se ukázalo, že je skutečně nevyhovují­cí, což já dlouhodobě tvrdím, anebo tedy k nějakému sebeomezen­í jednotlivý­ch aktérů za účelem prostě kultivovan­ější diskuse.

 ?? O výsledku debatují ministři Zbyněk Stanjura (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL). FOTO ČTK ?? Po verdiktu.
O výsledku debatují ministři Zbyněk Stanjura (ODS) a Marian Jurečka (KDU-ČSL). FOTO ČTK Po verdiktu.
 ?? ?? Ondřej Preuss
Ondřej Preuss

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia