Hamás stupňuje své požadavky
Na první pohled prý blízko, při bližším zkoumání však velmi daleko. Řeč je o možném příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Obě strany, které spolu bojují od října, mají podstatně odlišné cíle.
24. listopadu až 1. prosince. Právě v těchto dnech loni platilo příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Od té doby jejich zástupci již mnohokrát neúspěšně zasedli u stolu ve snaze jej obnovit. Jednání už od konce prosince zprostředkovávají Katar, Egypt a Spojené státy.
„Zprávy o pokroku v rozhovorech a průlomu nejsou pravdivé,“řekl včera pro deník Times of Israel nejmenovaný izraelský představitel disponující informacemi z jednání. „V rozhovorech jsou velmi velké rozpory a žádný pokrok. Je to velmi komplikované a dochází k neustálému přitvrzování pozic ze strany Hamásu... Bude to trvat ještě dlouho,“doplnil.
Zásadních problémů je prý více. V první řadě jde o délku trvání příměří. Izrael v minulých dnech údajně nabízel dva měsíce, během nichž by Hamás propustil asi 140 zbývajících izraelských rukojmí unesených při počátečním překvapivém úderu na židovský stát 7. října. Hamás však odmítl a chtěl záruky, že po jejich uplynutí bude na spadnutí dohoda
o trvalém příměří. S tím pro změnu nesouhlasili Izraelci.
„Stáhněte vojska z Gazy“
Dle Times of Israel se nyní zástupci z Tel Avivu zjednodušeně řečeno snaží vyjednávat jednu fázi klidu zbraní za druhou, ale Hamás usiluje o celkový „balíček“, který by znamenal právě i dohodu o trvalém příměří. „Jsme otevřeni všem iniciativám a návrhům, ale
jakákoli dohoda musí být založena na ukončení agrese a stažení okupačních vojsk z Pásma Gazy,“řekl v pondělí agentuře Reuters vyjednavač Hamásu Sámí abú Zuhrí.
Sami Izraelci však nechtějí připustit, aby k jakékoliv výrazně dlouhodobější dohodě došlo ještě před propuštěním všech rukojmí. Hamás je drží od začátku válku v říjnu. Zhruba sto jich vydal při
zmiňovaném příměří koncem listopadu výměnou za 240 palestinských vězňů, zejména žen a nezletilých. Ti byli v Izraeli drženi převážně za útoky proti vojákům.
Hamás by rád měnil i dále, ale jak již bylo řečeno, za svých podmínek. Využít nyní může i toho, že se izraelská vláda ocitá pod stále větším tlakem doma.
„Rukojmí jsou v Izraeli velmi důležité a zároveň emotivní celospolečenské téma. Stoupají občanské aktivity na jejich propuštění, přestože právo na shromažďování je v průběhu válečného konfliktu v Izraeli stále omezené. Lidé si stále více uvědomují, že svoboda pro většinu rukojmích na straně jedné a politika vlády, která chce pokračovat v tvrdé vojenské operaci v Gaze, na straně druhé nejdou příliš dohromady,“řekl nedávno k tématu pro LN Marek
Čejka, expert na Blízký východ z Vysoké školy Ambis.
Nemyslitelná dohoda
Nelze se tak prý divit, že se zástupci Hamásu při jednáních nedrží zpátky. Podle Times of Israel například už odmítli nabídku na ukončení války za podmínky, že Pásmo Gazy opustí šest vysokých představitelů organizace včetně vůdce Hamásu v Gaze Jahjí Sinvára či jednoho z hlavních stratégů útoku na Izrael a šéfa ozbrojeného křídla hnutí Brigád Al-Kasám Muhammada Daífa. Oba se mají skrývat ve spletité síti stovek kilometrů podzemních tunelů pod Gazou.
Izraelci naproti tomu stále trvají na tom, že jakákoliv dohoda, která Hamás a jeho lidi udrží u moci, je nemyslitelná. „Zničení vládních a vojenských schopností Hamásu v Pásmu Gazy a navrácení všech rukojmích. Nebude žádné příměří, které by ponechalo rukojmí v Gaze a Hamás u moci,“zopakoval v předchozích dnech cíle Tel Avivu mluvčí izraelské vlády Ejlon Levy.
I proto (nejen) Times of Israel předpovídají ještě velmi dlouhé vyjednávání s nejasným výsledkem. Byť obě strany o příměří zájem projevují.
Kvůli bojům v Pásmu Gazy přitom musela opustit domovy většina z jeho 2,3 milionu obyvatel a asi milion jich nyní přebývá na jihu kolem města Rafáh. Podle Organizace spojených národů (OSN) ale není nikde v Pásmu Gazy bezpečno a tamní humanitární krize může přerůst v hladomor.