„Může jít o Pyrrhovo vítězství“
Rozhodnutí Ústavního soudu neškrtnout nižší valorizaci penzí podkope důvěru veřejnosti v justici, míní politolog Lukáš Valeš.
LN Posílí verdikt Ústavního soudu – který smetl návrh hnutí ANO na zrušení snížené valorizace penzí – vládu, anebo spíš opozici?
Krátkodobý efekt vypadá jednoznačně – vláda vyšla jako vítěz. Ústavní soud, víc než vstřícný vůči kabinetu Petra Fialy (ODS), zopakoval i argumenty vlády proti obstrukcím.
Avšak může to být Pyrrhovo vítězství. Značná část veřejnosti, a nejen důchodci, bude až rozhořčená. Může mít pocit, že už nemá zastání ani u soudu a že jediná šance, jak zvrátit politiku současné vlády, bude podpořit opozici.
LN Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová se nechala slyšet, že vláda ve sporné době nekonala dostatečně rychle i proto, aby neublížila Petru Pavlovi před prezidentskými volbami. Podobný argument se zmiňuje i v jednom disentním stanovisku. Je to oprávněná kritika?
Je to oprávněná kritika. Na konci roku 2022 činila inflace 16,2 procenta. Bylo tak jasné, že inflaci se nepodaří hned zkrotit pod pět procent. Vláda zcela zaspala, ale možná úmyslně, protože s (mimořádnou) valorizací nepočítala ani v rámci přípravy rozpočtu pro rok 2023. Všechny diskuse o skutečných reformách, které nakonec skončily u konsolidačního balíčku, se rozjely teprve poté, když Petr Pavel loni v březnu usedl do prezidentského úřadu.
A bohužel je tam ještě další konotace: Petr Pavel za pomoci Senátu, který je momentálně ovládán také vládní většinou, adepty na ústavní soudce nominuje.
LN Zaznívají také hlasy o tom, že Ústavní soud rozhodl až příliš politicky. Váš kolega, politolog Pavel Šaradín se domnívá, že se až příliš vyjadřoval na adresu důchodců v tom smyslu, že je konsolidace i v jejich zájmu.
Ano, přiznejme si otevřeně, že teď ona maska spadla definitivně. Doteď jsme si hráli na to, že Ústavní soud je opravdu nezávislý, ačkoliv tam byla celá řada čistě politických osobností, ať už někdejších poslanců, či komunálních politiků za ODS, za lidovce nebo za sociální demokracii. Například expředseda Ústavního soudu Pavel Rychetský byl ministrem v Zemanově vládě.
Souhlasím s Pavlem Šaradínem, že v tomto případě je řada výroků soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka až příliš vstřícná k vládě. Používá termíny, které nejsou právní, jako třeba konsolidace veřejných financí a jiné. Považovat pak výplatu důchodu za mimořádnou hospodářskou škodu, jak u soudu rovněž zaznělo, je zcela chybné, účelové a nahrává to vládě.
LN Ústavní soud vytkl opozici, že si stěžovala na nedostatek prostoru ve sněmovně, přičemž ale projednávání v dolní komoře sama obstruovala. Jaký to může mít vliv na posouzení další opoziční stížnosti, která se týká předčasných důchodů?
Zdá se, že soud bude v tomto konzistentní, nicméně je to smutné a nepochopitelné. Ústavnímu soudu nepřísluší hodnotit obstrukce. Ty jsou integrální součástí parlamentní demokracie už od jejího vzniku. Je to jeden z legitimních způsobů, který mimochodem použila stávající vládní koalice, když byla v opozici. Je to jeden z mála nástrojů, kterým na sebe opozice může stáhnout pozornost a zabránit či alespoň zpozdit přijetí návrhu zákona. Tak se mělo stát právě při projednávání valorizací.
LN Ačkoliv dlouhodobě panuje přesvědčení, že Ústavní soud je důvěryhodná instituce, může toto rozhodnutí otřást důvěrou veřejnosti v soudní systém?
Tím vším, co Ústavní soud ve středu posvětil, podkopal důvěru v justici jako takovou. Máme tady navíc stejně špatný precedens, že člověk, který někoho znásilní, dostane podmínku. Je to už druhý problém justice v Česku v krátké době. Obávám se, že rozsudek Ústavního soudu se obrátí zejména proti němu, protože velká část české veřejnosti už ho nebude považovat za odbornou instituci, ale bohužel za politickou instituci, která ve sporech mezi vládou a opozicí nejedná nestranně.