Co je takzvaná Istanbulská úmluva

Úmluva nabízí

Odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Násilí vůči ženám vnímá jako

a poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech.

Stojí na čtyřech pilířích – prevence, dostupná pomoc obětem, spravedlivé stíhání pachatelů a spolupráce všech zapojených subjektů. Vybízí například k vytváření

udělal strašák ‚tradičních‘ českých rodin. Dáváme ženám a dívkám velmi špatný signál, že nepovažujeme za potřebné chránit oběti domácího násilí,“poznamenal.

Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš poznamenal, že si raději šel ověřit do kalendáře, že žijeme v roce 2024, a ne ve středověku. „Děkuji všem senátorům a senátorkám, kteří společně s Piráty podpořili přijetí úmluvy. Bohužel zbytek dal najevo, že je boj proti domácímu a sexuálnímu násilí ani pomoc obětem nezajímá,“uvedl. Sněmovna nyní už o ratifikaci jednat nebude.

Odpůrcům úmluvy vadil například pojem gender nebo požadavek na financování neziskových organizací. Senátor Jiří Oberfalzer dostatečných kapacit v azylových domech s utajovanou adresou – podle doporučení by jich mělo vzniknout zhruba 1000, v Česku jich je momentálně přibližně 90. Důraz klade na vzdělávání soudních znalců a soudců,

Úmluva Rady Evropy (známá i jako Istanbulská úmluva), byla otevřena k podpisu v květnu 2011 v Istanbulu, v platnost vstoupila 1. srpna 2014 po ratifikaci deseti zeměmi. Smlouvu dosud ratifikovalo 38 zemí, podepsalo ji 45 zemí.

Česko ji podepsalo v roce 2016 za vlády ČSSD, ANO a lidovců. Dosud

(ODS) uvedl, že podle úmluvy „je tradiční rodina nepřítel a hlavní příčinou domácího násilí“. Jejím smyslem je podle něj „vymýtit, jak funguje tradiční rodina a jak se liší muž a žena“. Úmluva podle něj vede k zavedení ideálu multigenderové společnosti.

„Senát věří mýtům“

„Nic moc nám to nepřináší, v redukci násilí to moc nepomáhá, ale čouhají z toho jisté kontroly, reporty, náklady, další zřizované organizace,“dodal senátor Jaroslav Chalupský (Svobodní).

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) k tématu na síti X uvedl: „Když dělníci v 19. století žádali zlepšení otřesných pracovních ji neratifikovalo. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat sněmovna a Senát (který ji ale ve středu neschválil) a podepsat prezident. Vedle Česka smlouvu dosud neratifikovaly Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Litva a Arménie. Ázerbájdžán ji ani nepodepsal.

Dokument budí od počátku velké kontroverze. Odmítají ho konzervativci či křesťanské církve. Tvrdí, že zmiňované trestané skutky již jsou obsaženy v domácím právu, a není tudíž potřeba obdobný dokument přijmout.

Objevuje se i kritika, že smlouva podmínek, uvažující člověk musel být na jejich straně. Když k tomu Marx přidal ideologii třídního boje, souhlas uvažujících lidí s požadavky dělníků zkomplikoval. Řekne-li se, že muži nesmějí ženy bít a zneužívat, každý uvažující člověk je na straně žen. Ale když k tomu autoři Istanbulské úmluvy přidají sporné ideologické termíny, souhlas s jejím textem zkomplikují,“napsal.

Podle Johanny Nejedlové, ředitelky organizace Konsent, která se zabývá prevencí sexuálního násilí, je nepřijetí Istanbulské úmluvy „velký signál, že Senát víc věří mýtům a dezinformacím a je konzervativnější než celá společnost“. Rozhodnutí podle ní dopadne na ty nejzranitelnější. „Česká politická

Kritikům také vadí pasáž o „vymýcení předsudků, zvyků, tradic a dalších praktik, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů“. Největší vášně pak budí slovo gender.

Zastánci smlouvy naopak zmiňují, že podpora obětí i práce s násilnými osobami je v ČR nedostatečná. Zmiňují chybějící azylové domy či nedostupnost odborné péče po republice. Zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková uvedla, že Česko nemá odborných služeb pro oběti dostatek a přijetím úmluvy by se zavázalo k jejich systémovému zajištění.

garnitura opět ukázala, že jí na obětech násilí nezáleží. V Česku násilí ročně zažívá okolo 170 tisíc žen,“upozornila. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové by Česko mělo k ratifikaci úmluvy znovu přistoupit co nejdříve.

„Těžce se poslouchala vystoupení těch z vás, kdo měli potřebu vykreslovat úmluvu v pokřivených a falešných konturách jako zhoubu naší ‚kultury a tradic‘ bez špetky zodpovědnosti a vědomí toho, jak vysokou hru vlastně hrajete,“dodala na adresu senátorů.

K ratifikaci senátory vyzval i prezident Petr Pavel. Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že část koalice na schválení Istanbulské úmluvy příliš spěchala.