Když pojedu k moři, budu moci volit dopisem?

Sněmovna včera dala šanci uzákonění korespondenční volby pro Čechy žijící v cizině. Sporná předloha prošla po více než 63 hodinách čistého času jednání prvním z celkem tří čtení. Nyní se jí začnou zabývat sněmovní výbory, text předlohy mohou upravit. Na koho by se ve své současné podobě vztahovala a na koho už ne? Týkala by se i dovolenkářů v cizině? LN přinášejí odpovědi na otázky, které provázejí tuto volební změnu.

Nyní je to tak, že Češi v zahraničí mohou hlasovat na velvyslanectvích v dané zemi – a to pouze ve sněmovních a prezidentských volbách. Tak to má platit i nadále. Mimo jiné si k tomu potřebují zařídit voličský průkaz a zapsat se (nejpozději 40 dnů před začátkem voleb) do zvláštního seznamu voličů u zastupitelského úřadu. Při volbách v roce 2021 takto hlasovalo zhruba 13 tisíc voličů.

Odhady hovoří o tom, že korespondenčního způsobu hlasování by se mohlo zúčastnit až 600 tisíc voličů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či za studiem, kupříkladu na Erasmus.

1. Kdo by dle nových pravidel mohl volit?

Základem bude, aby dotyčný figuroval na seznamu voličů u tamní ambasády. Musel by nahlásit svoji adresu v zahraničí, u studentů to může být i adresa kolejí, na kterých se budou zdržovat. Jakým konkrétním způsobem to doloží, dosud není definitivně schválené. Jednou z variant může být dokládání smluv, faktur či jiné právní listiny, jež vztah k bydlišti prokáže.

Teoreticky je možné, že volit dopisem z ciziny bude umožněno například také turistovi, který vyrazí na týden či dva k moři. Avšak jen za předpokladu, že splní požadované – tedy nahlásit se nejpozději 40 dnů před termínem voleb do zvláštního seznamu voličů u zastupitelského úřadu a nejméně 35 dnů před volbami oznámí svoji adresu v zahraničí. LN to potvrdila poslankyně Lucie Potůčková (STAN), jedna z předkladatelek předlohy, i tiskové oddělení ministerstva vnitra.

Předloha počítá s tím, že kdo bude chtít v zahraničí volit korespondenčně, musí být zapsaný ve zvláštním volebním okrsku. Od okamžiku vyhlášení termínu voleb si u zastupitelského úřadu, v jehož volebním okrsku bude zapsán, zažádá o vydání potřebných dokumentů ke korespondenčnímu hlasování. To může udělat osobně, písemně či skrze datovou schránku. Úřad by měl poté odeslat voliči hlasovací lístky nejpozději 25 dnů před začátkem voleb.

2. U kterých voleb by se mohlo volit dopisem?

Návrh z dílny koaličních poslanců počítá s tím, že korespondenční hlasování půjde prvně využít při sněmovních volbách, jejichž řádný termín vychází na podzim 2025. Hlasovat poštou má být dále možné u evropských a prezidentských voleb.

3. Co s hlasem člověka, který odeslal hlas a poté zemřel?

Dle současného znění návrhu by se měl započítávat i hlas voliče, který požádal o korespondenční hlasování, odeslal svůj hlas, ale následně zemřel.

Stejný postup by měl být aplikován i v případě toho, kdo v době, kdy hlasoval korespondenčně, ještě nedosáhl 18 let, ale ke dni voleb, by kýžené zletilosti už dosáhl.

4. Jaké jsou argumenty odpůrců korespondenční volby?

Obsáhlou diskusi o předloze provázejí spory opozice s koalicí především o to, zda je navržená korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. K častým argumentům odpůrců patřily též obavy ze ztráty důvěry obyvatel k regulérnosti voleb kvůli možným machinacím a tvrzení o rozdělování českých občanů na dvě kategorie.

5. Jak svůj návrh hájí koalice?

Zastánci volby poštou poukazují na nutnost umožnit uplatnění volebního práva i Čechům v rozlehlých státech, pro něž je časově i finančně náročné jet například stovky kilometrů hlasovat na ambasádu. Připomínali rovněž dlouhodobou snahu o zvýšení komfortu hlasování.

6. Jak je to v cizině?

Česko je jednou ze čtyř zemí EU, kde dosud není povolena korespondenční volba. Zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí neumožňují také v Chorvatsku, na Maltě a ve Francii; ta zrušila korespondenční volbu ze zahraničí v roce 1975, a to kvůli údajným podvodům, umožňuje ale hlasování v místních a parlamentních volbách ze zahraničí přes internet. Z dalších evropských zemí nemá korespondenční volbu ani Island.

Řada zemí umožňuje volit poštou i z domova, třeba v SRN lze volit poštou i ze zahraničí již od roku 1957. Podobně to mají v Rakousku. Slováci mohou ze zahraničí volit poštou od roku 2006; hlasovat ale mohou jen při parlamentních volbách (do Národní rady) a při celostátním referendu. Na prezidentské volby se tato možnost nevztahuje.