Sestřel iljušinu slouží propagandě
Moskva viní z havárie letounu s ukrajinskými zajatci Kyjev ● Ukrajinci se mohli stát obětí ruských zpravodajských her
V případě středečního pádu vojenského transportního letounu Iljušin Il-76 v ruské Belgorodské oblasti stále panuje celá řada nejasností. Rusové viní ze sestřelení letadla Ukrajince. Ti ovšem tvrdí, že může jít o promyšlený tah Moskvy s cílem destabilizovat situaci na Ukrajině a oslabit mezinárodní podporu Kyjeva.
Podle ruského ministerstva obrany z celkem 74 lidí na palubě zříceného stroje bylo 65 ukrajinských zajatců čekajících na výměnu. Letadlo se podle Moskvy stalo cílem raket vypálených ukrajinskými silami z obce Lipci v Charkovské oblasti, které Rusové zaznamenali na svých radarech. Předseda obranného výboru dolní komory ruského parlamentu Andrej Kartapolov včera prohlásil, že letoun Il-76 sestřelily tři rakety Patriot či IRIS-T dodané Ukrajině západními spojenci.
Už jen tato tvrzení vyvolávají řadu spekulací. Zaprvé se analytici ptají, proč údajně radarem detekované střely nezasáhla ruská protivzdušná obrana v oblasti. Zvláště když krátce před neštěstím měla být podle americké stanice CNN ve stavu nejvyšší pohotovosti, jelikož se právě vypořádávala s ukrajinským dronem.
Další záhadou je, že podle ruské verze událostí byli ukrajinští váleční zajatci kromě posádky hlídáni pouze třemi ruskými vojáky. Běžně přitom zajatce hlídají desítky mužů, což na sociální síti X uvedl například i bývalý ukrajinský válečný zajatec Maksym Kolesnikov.
Snaha zasít nedůvěru
Co se týče zmiňovaného prohlášení o použití raket ze Západu, je potřeba zmínit, že Ukrajina se zavázala, že nepoužije zbraně darované ze zahraničí k útoku na ruské území. Pokud by se tedy ruské tvrzení potvrdilo, byl by to pro Kyjev minimálně z diplomatického hlediska problém.
IRIS-T se svým dostřelem z nejbližšího území ovládaného Ukrajinou na letoun Il-76 dosáhnout nemohl. Patriot by to ovšem zvládl. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov i v kontextu toho obvinil Ukrajinu z terorismu a vyzval k prodiskutování tohoto incidentu na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN.
„Smyslem takovýchto ruských obvinění je zčásti zasít na Ukrajině
nespokojenost a zvýšit nedůvěru v ukrajinskou vládu,“uvedli včera zástupci amerického Institutu pro studium války (ISW) s tím, že může jít o informační kampaň Moskvy.
Pochybnosti nicméně vzbuzují i ukrajinská vyjádření po pádu letadla. Celkově lze říci, že Kyjev svůj podíl na jeho zřícení či přítomnost ukrajinských zajatců v letadle jednoznačně nepotvrdil ani nevyvrátil.
Zajatci místo raket
Ukrajinský generální štáb například vydal stanovisko, ve kterém stálo, že ruská vojenská transportní letadla dopravují do Belgorodské oblasti, kde k pádu letadlo došlo došlo, rakety používané k ostřelování Charkova a dalších ukrajinských měst. Proto prý ukrajinské ozbrojené síly budou v budoucnu přijímat opatření ke zničení těchto letadel.
To, že na palubě letadla měly být původně protiletecké rakety S-300, naznačovaly i další zdroje. Ukrajinská rozvědka včera uvedla, že mohlo jít o ruský plán s cílem zdiskreditovat Kyjev.
„Je potřeba jasně stanovit všechna fakta, jak to jen nejvíc půjde – vzhledem k tomu, že letadlo havarovalo na ruském území,“uvedl ve středu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusové mezitím informovali, že na místě pádu letadla byly nalezeny černé skříňky se záznamy o průběhu letu. Nyní je zkoumají tamní vyšetřovatelé.
Přesto se nezdá, že by Moskva měla skutečný zájem o nezávislé mezinárodní vyšetřování. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov včera prohlásil, že s vyšetřováním by Rusko souhlasilo jen tehdy, pokud by byl případ posuzován jako „zločin ukrajinských úřadů“.
Aktuální mlžení kolem havárie ruského iljušinu připomíná leteckou katastrofu z roku 2014. Tehdy bylo nad východní Ukrajinou sestřeleno civilní dopravního letadlo malajských aerolinek. Tragický let MH17 nepřežil nikdo z celkem 298 lidí na palubě.
Mezinárodní tým vyšetřovatelů pod vedením Nizozemců nakonec dospěl k závěru, že za neštěstím stála ruská protiletadlová raketa Buk. Ta měla být odpálena z prostoru tehdy kontrolovaného proruskými separatisty. Roku 2022 za to byli dva Rusové a jeden Ukrajinec odsouzeni na doživotí. Moskva ovšem rozhodnutí soudu označila za politickou objednávku.