Z vojáka ministrem
Během 2. světové války se v řadách domácího či zahraničního odboje ocitla řada politiků předválečných stran. Jedním nich byl i Václav Majer. Téměř dva roky sloužil jako obyčejný voják v našich jednotkách na Západě. Domů, do osvobozené vlasti se však vracel jako člen vlády. Poté zkoušel zabránit i komunistickému převratu.
KALENDÁŘ HRDINŮ
Narodil se 22. ledna 1904 v malé obci Pochvalov ležící jižně od Loun. Bezprostředně po vychození školy začal v 15 letech pracovat jako horník na Mostecku, později jako dělník v lomu. Díky tomu se od mládí angažoval v sociálnědemokratické straně. Již v osmnácti byl důvěrníkem místní organizace v Pochvalově. Po skončení prezenční vojenské služby v čs. armádě se stal okresním tajemníkem sociálnědemokratické strany v Lounech, pracoval v odborech a byl redaktorem stranických Dělnických listů.
Roku 1935 se stal tajemníkem sociálnědemokratického Svazu malorolníků a domkářů a přestěhoval se do Prahy. I tady psal a články publikoval nejčastěji v Právu lidu.
V roce 1937 zasedl v ústředním výkonném výboru strany.
Brzy po okupaci zbytku českých zemí v březnu 1939 se zapojil do ilegální činnosti v rámci sociálnědemokratické odbojové skupiny Revoluční socialistické hnutí.
Před hrozícím zatčením se mu v únoru 1940 podařilo odejít za hranice. „Balkánskou cestou“přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii se dostal do libanonského Bejrútu a odtud lodí do Marseille. V jihofrancouzském Agde pak vstoupil do čs. zahraniční armády. Jako poddůstojník se v řadách 2. čs. pěšího pluku účastnil ústupových bojů v červnu 1940, po nichž byl evakuován do Velké Británie. Tady pokračoval dále v řadové službě u československé brigády, avšak v listopadu 1941 byl prezidentem Edvardem Benešem jmenován členem Státní rady, poradního orgánu, který v podmínkách exilu plnil některé funkce parlamentu. V létě 1944 byl jeho stranický kolega ministr František Němec jmenován vládním delegátem na osvobozeném území, čímž se pro sociální demokraty uvolnilo jedno místo ve vládě. Na něj byl ve funkci ministra průmyslu, obchodu a živností jmenován právě Václav Majer.
Během války se dostával stále víc do opozice proti prvnímu muži ve straně a velvyslanci v Moskvě Zdeňku Fierlingerovi, který prosazoval co nejtěsnější spolupráci s komunisty. Majer zůstal ministrem i v poválečných vládách, kde řídil důležitý resort výživy. Zároveň byl poslancem. V sociální demokracii se stal čelnou osobností „pravicového“křídla, odmítajícího závislost strany na KSČ. Na brněnském sjezdu na podzim 1947 měl zásadní podíl na Fierlingerově porážce. Během únorové krize osobně podpořil odstupující ministry a žádal, aby se k demisi připojili i zástupci sociálních demokratů ve vládě. Ve vedení strany byl však přehlasován, a demisi tak podal teprve 25. února 1948.
Krátce nato, v létě 1948, odešel znovu do exilu, nejprve do Velké Británie a v roce 1950 do USA. Angažoval se v třetím zahraničním odboji, byl členem Rady svobodného Československa a od září 1948 až do své smrti předsedou exilové sociálnědemokratické strany. Zemřel 25. ledna 1972 v College Park ve státě Maryland.
se z bojů vracel domů jako ministr. Na snímku jako příslušník čs. zahraniční armády ve Velké Británii v létě 1940.
Materiál je vyrovnaný a i pozice celkově je podle počítače zcela vyrovnaná. Jenže člověk není stroj a i velmistrům se hraje špatně se slabým králem.
63.Sh3 Va1 64.Se6 Vf1 65.Kc2? Z deště pod okap... Černý král musí uhnout z vazby na d sloupci, aby jezdec kryl napadeného pěšce, ale nutné bylo ustoupit o pole výš (65.Kc3), neboť zde bude bílý vzápětí svázán znovu.
65...Dg6 66.Kb2 Opět třeba rychle utéci z vazby.
66...Ve8 Lepší bylo 66...Dg1 s hrozbou 67...Vb1+.
67.Sc4? Bílý kolabuje. Pozici drželo např. 67.Dd5 s ideou přejít do věžové koncovky s pěšcem méně a velkými šancemi na remízu: 67...Vd1 68.Kc2 Vxd3! 69.Dxg3 Vxe6 70.Dxg6 Vxg6.
67...Df6+ Černý nyní bílého zabije po slabých černých polích.
68.Ka3 Va1+ 69.Kb4 Vb8+ 70.Sb5 Dd4+ 71.Dc4 Vb1+ a bílý se vzdal, matu se nevyhne. 0-1