Řada léků už bude jen s doplatkem
„Ačkoliv v Česku žije přes milion lidí s diabetem, nová perorální antidiabetika v žádné skupině nejsou. Jako kdyby vůbec neexistovala,“upozorňuje Suchopár. Do žádné ze skupin se dle něj nevešla ani biologická léčba astmatu či nové preparáty na epilepsii. Problém bude hlavně s těmi, jež předcházejí nečekaným záchvatům.
Bez jediného plně hrazeného medikamentu podle něj zůstane i část pacientů s psychózami či se slabým srdcem. „Návrh je zkrátka selháním práce ministerstva zdravotnictví a odborníků, kteří jim radí. Odhaluje jejich neznalost trhu s léky,“nešetří kritikou farmaceut Suchopár.
Doplácet mohou astmatici i lidé s rakovinou
Podobně se vyjádřil i specialista na zdravotní právo a na trh s léčivy Vladimír Bíba. Resort zdravotnictví sice tvrdí, že se seznam hrazených přípravků významně rozšíří, podle Bíby ale budou někteří pacienti hledat léky bez doplatku hůř než dosud. „Ten návrh se podle mého názoru příliš nezdařil,“říká.
I podle něj ministerstvo udělalo chybu hlavně v tom, že do seznamu nezahrnulo některé skupiny moderních medikamentů. „Nelze tak naplnit zákonné pravidlo, podle něhož by měl být nejméně jeden z těchto preparátů, které jsou v praxi velmi potřebné, v lékárnách k dostání bez doplatku,“podotýká. Pacienti si budou muset pořádně připlatit.
Druhý důvod, proč u něj seznam neobstojí, je samotné roztřídění léčiv. „Seznam by totiž měl být vytvořený tak, aby pokrýval každou důležitou vzájemně zaměnitelnou skupinu medikamentů. Ani to ale u tohoto návrhu neplatí,“vysvětluje Bíba. Mezery vidí u celé řady skupin, například u léků na cukrovku nebo některých léků na rakovinu.
Vedení resortu se brání. Podle mluvčího Ondřeje Jakoba se počet lékových skupin v příloze navýšil, pacienti už by proto na většinu léků doplácet neměli. Nikdo z oslovených odborníků se podle něj navíc během připomínkového řízení vůči novele nevymezil.
Jakob současně namítá, že pojišťovny mohou platit i takové léky, jež v příloze přímo vyjmenované nejsou. „I když není konkrétní lék zařazený do některé ze skupin, neznamená to, že by takový přípravek nebyl hrazený z veřejného zdravotního pojištění,“napsal LN. O tom, jestli dostanou léky plnou úhradu, totiž podle něj rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv v rámci revizního správního řízení.
Jenomže podle právníka Bíby říká ministerstvo jenom polovinu pravdy. Státní ústav pro kontrolu léčiv sice podle něj skutečně může rozhodnout o plné úhradě i takového preparátu, který v příloze
alespoň jeden lék plně hrazený pojišťovnou.
Jeho maximální cena činí 613,95 koruny, zatímco výše úhrady je jen 429,46 koruny. Pacienti si tak za něj mohou z vlastní kapsy připlácet teoreticky až 184 Kč. Přitom je to jediný preparát, který obsahuje léčivou látku hydroxyurea.
chybí, ale také nemusí. Nic ho k tomu nezavazuje.
„Záruku plné úhrady má pacient jedině tehdy, pokud jsou léky na jeho onemocnění součástí uvedené zákonné přílohy,“říká Bíba a dodává: „V opačném případě není plná úhrada nijak garantovaná a je dosažená obvykle jen za určitých okolností, například když výrobce uzavře se zdravotními pojišťovnami dohodu o úhradě.“
Na totéž upozorňuje i farmaceut Suchopár. „Při shodě příznivých okolností samozřejmě může lékový ústav stanovit plnou úhradu i přípravkům, které nejsou vyjmenované v příloze zákona. Podstatné ale je, že to není jeho povinnost. Tedy může to udělat, ale také nemusí,“uvedl.
Přesně z toho důvodu si podle něj doplácejí na svou léčbu například pacienti s leukemií, kteří užívají přípravek Litalir. Tedy lék, jenž do žádné terapeutické skupiny nepatří a nepočítá se s ním ani v novelizovaném znění přílohy. „Jeho maximální cena činí 613,95 koruny, zatímco výše úhrady je jen 429,46 koruny. Pacienti si tak za něj mohou z vlastní kapsy připlácet teoreticky až 184 korun. Přitom je to jediný preparát, který obsahuje léčivou látku hydroxyurea,“dokládá rozpor na konkrétním příkladu Suchopár. A podotýká, že doplatky za takové přípravky se v řadě případů nezapočítávají ani do takzvaných ochranných limitů, tedy pojišťovna pacientům tyto peníze při překročení pětitisícové hranice nevrátí.
Nesourodý guláš
O tom, že je třeba velká léková revize, se už mezi odborníky mluví léta. Diskuse vyvrcholila před šesti lety rozhodnutím Ústavního soudu. Ten totiž jednoznačně potvrdil nejen to, že musí být v každé skupině léčiv aspoň jeden přípravek plně hrazený pojišťovnou, ale i že musí být tento medikament reálně využitelný pro konkrétního pacienta. Pojišťovny totiž tehdy odmítaly lidem plně proplácet lék na rakovinu prostaty s odůvodněním, že ve stejné skupině léčiv už jeden podobný s plnou úhradou je. Již je ale nezajímalo, že plně hrazený medikament nesloužil k léčbě karcinomu prostaty, ale rakoviny prsu. Ač tedy formálně patřil do stejné skupiny, pro muže byl nevyužitelný.
„Takových případů se dodnes najdou stovky, je v tom neobyčejný guláš. Lékové skupiny jsou mnohdy nesourodé a lidé kvůli tomu zbytečně doplácejí,“komentoval to šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
V dalších případech sice může být skupina nastavená dobře, léky v ní obsažené se ale v Česku prakticky nevyskytují. Výrobce je sem sice přihlásil, ale nikdy je sem fakticky nedovezl. „Ani tehdy nemusí mít pacienti žádnou variantu bez doplatku. Pokud je totiž daný medikament ve své skupině nejlevnější, je právě on plně hrazený. Další ne. Nikoho přitom nezajímá, že na trhu není,“podotýká Hampel. Žádný ministr zdravotnictví se to ale podle něj doposud nepokusil napravit. „Pokud tedy dnes podobná iniciativa vzniká, je to jen dobře. Ovšem musí se to udělat pořádně,“upozornil.