„Jako dát lvu kořist do klece“
Oborní plot navíc podle někdejšího šéfa Správy Pražského hradu Jana Nováka není vhodný pro chov predátorů. „Hrozí velmi vážné škody na vně chovaných hospodářských zvířatech a samozřejmě nebezpečí ohrožení zdraví a života lidí. Ekonomická nákladnost celého nápadu by byla neúměrná. Prakticky se blíží spíše chovu v zoo než cílenému divokému chovu zvěře,“dodal Novák s tím, že takový krok by podle něj byl spojený s nákladnou administrativou a právními kroky.
Pro slova kritiky nejdou daleko ani myslivci. „Je to šílenost. Snad každého napadne, že zavřít vlky do obory spolu s kořistí asi není dobrý nápad. Není to vhodné ani z hlediska humánního přístupu ke zvěři. Je to jako dát živou kořist lvovi do klece,“řekl pro LN jeden z myslivců, který si přál zůstat v anonymitě.
Toto není smysl obor
Umělé vysazování vlků v Lánské oboře by nebyl vhodný krok také podle oslovených odborníků. „Smyslem obor není mít zookoutek, kam by se lidi chodili dívat na vlky. Nadto platí, že vlk není zvíře, které by mělo být zavřené v oborách; jeho rolí je plnit svou ekologickou funkci a lovit volně žijící kopytníky,“poznamenal pro LN Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Dodal, že zvířata žijící v oboře nemají možnost utíkat a výrazně měnit svoje místa odpočinku. „Pro vlka je pak celkem jednoduché je nahnat do nějakého rohu, kde je může ulovit,“řekl Kutal.
Miloš Ježek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze zdůraznil, že hlavním nástrojem ke snižování populací jelenovitých jsou myslivci a lov, nikoli velcí predátoři. „Zároveň je nutné upozornit i na konflikty, které přítomnost vlků může přinášet. Jedná se zejména o škody na hospodářských zvířatech a případně v oborách usmrcení trofejových kusů, které ve většině případů slouží jako hlavní příjem provozovatele obory. Doporučuji tedy nechat vše na přírodě a nechat vlka rozhodnout, zdali se mu na Křivoklátsku bude líbit a sám se zde usadí,“uvedl pro LN.
Vlci se do české krajiny v posledních letech vracejí a podle Ježka je jen otázkou času, kdy se na Křivoklátsku usadí natrvalo. „Lánská obora, jako součást Křivoklátska, bude jistě vlkem využívána. I přesto, že se jedná o oboru a zvěř zde chovaná (jelen, daněk, muflon, sika a prase divoké) překonává oborní plot jen velice zřídka, pro vlka to nijak velká překážka nebude. Pokud se bude pohybovat po krajině přirozeně a oboru bude moci opustit, nebude vzhledem k její velikosti působit na zvěř výrazně negativně. To by byl problém u obor významně menších,“vysvětlil pro LN. Také Kutal by si podle svých slov dovedl představit, že by vlčí smečka žila v okolí a část obory využívala jako svoje teritorium. Nedoporučuje však jejich umělé vysazování.
Pomohou s proměnou lesů
Podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolíny Šůlové prezident republiky dobře popsal, proč je přítomnost vlků v české přírodě důležitá. „Vlci se totiž živí především prasaty divokými, srnci či jeleny, kteří doslova spásají mladé stromky a působí i další velké škody lesníkům i zemědělcům. Přemnožená spárkatá zvěř tvoří přes 90 procent vlčího jídelníčku. To, že se vlci do naší přírody postupně přirozeně vracejí, může v důsledku napomoci proměně lesů v pestřejší a druhově bohatší. Přemnožená spárkatá zvěř je problémem celé naší krajiny, tedy i Lánské obory, kde je důsledkem předchozího mysliveckého hospodaření. Chov zvěře v oborách je ale velmi specifický, nelze jej srovnávat s volnou krajinou,“uvedla pro LN.
Bývalý šéf Správy Pražského hradu Novák dodal, že je také otázkou, zda není čas převést oboru v Lánech do standardní struktury. „Úřad prezidenta nic takového nepotřebuje,“poznamenal.