Macronův sporný úspěch
Soudci zrušili řadu paragrafů nového migračního zákona, k jehož přijetí se francouzský prezident spojil s pravičáky.
Bylo to rozhodnutí, s nímž v této podobě počítal jen málokdo: devítičlenná Ústavní rada, která dbá ve Francii na to, aby parlamentem schválené normy byly v souladu s ústavou, zrušila ve čtvrtek třetinu článků nového zákona o migraci.
Zmíněná norma byla v minulých týdnech zdrojem vzrušených debat v parlamentu. V řadě francouzských měst kvůli tomu vyšly do ulic tisíce lidí, aby vyjádřily nesouhlas s chystanými změnami. Kvůli okolnostem, které provázely její schvalování, nepřímo skončila i vláda premiérky Élisabeth Borneové.
Protiústavní paragrafy
Členové Ústavní rady prohlásili za neústavní paragrafy migračního zákona, jež vzbuzovaly největší emoce. Podle původních plánů měli mít cizí státní příslušníci z mimoevropských zemí omezený přístup k sociálním dávkám, které měly být nově vázány na délku pobytu ve Francii. Totéž mělo platit i pro výplatu příspěvků na bydlení. Další původně plánované opatření, jež strážci ústavy škrtli, se týkalo studentů z mimoevropských zemí. Nově měli mít povinnost složit kauci, bez níž by nezískali povolení k pobytu. Tyto prostředky pak měly případně sloužit k úhradě nákladů na návrat do země původu, pokud by jim vypršelo vízum či povolení k pobytu.
Před devítičlennou ústavní radou nakonec neobstála ani nová přísnější pravidla pro slučování rodin či ustanovení, že parlament bude každoročně stanovovat kvóty pro cizince. Také pro děti cizinců, kteří se již narodili ve Francii, mělo být výrazně těžší získat přístup k francouzskému občanství, po dovršení plnoletosti by o ně musely explicitně zažádat.
Ústavní rada své rozhodnutí odůvodnila tím, že zrušené paragrafy nesouvisely s původním účelem zákona v podobě omezení migrace. Prezident Emmanuel Macron téměř obratem oznámil, že hodlá normu uvést co nejrychleji do praxe i bez škrtnutých pasáží. Jeho ministr vnitra Gérald Darmanin na sociální síti X dokonce rozhodnutí Ústavní rady přivítal. „Ještě nikdy neotevřel nějaký text tolik možností pro vyhošťování pachatelů a zároveň nezaváděl tolik nároků na integraci cizinců,“napsal.
Naopak francouzská pravice, ať už radikální nebo konzervativní, neskrývá zklamání. Šéf radikálního hnutí Národní sdružení (RN) Jordan Bardella označil rozhodnutí
ústavní rady na sociální síti X za „puč soudců s pomocí prezidenta“. „Jediným řešením je referendum o přistěhovalectví,“dodal. Svou nespokojenost vyjádřil i šéf konzervativních Republikánů Éric Ciotti, jenž zase hovořil o „cenzuře“ze strany Ústavní rady, neboť prý rozhodovala politicky, nikoli právně.
„Řekla bych, že vítězem je ta část politického spektra, která se snaží udržet migraci jako hlavní téma ve veřejné debatě,“uvedla pro LN politoložka a odbornice na francouzskou politiku z Fakulty sociálních věd UK Eliška Tomalová. Podle ní se snažil Macron tímto zákonem získat nad tématem kontrolu a převzít iniciativu. Téma podle ní dál zůstane živé a bude hrát i významnou roli v kampani před červnovými volbami do Evropského parlamentu.
Lavírování Macronovi škodí
Zpřísnění migračního zákona považoval francouzský prezident za jedno z klíčových témat svého druhého funkčního období. Protože
ovšem nemá po posledních parlamentních volbách z roku 2022 vlastní většinu, byl v Národním shromáždění závislý na podpoře pravicových poslanců včetně radikálů z RN.
Z toho důvodu doznala původní vládní předloha značných změn a byla v řadě ohledů zpřísněna. Šlo přitom v podstatě právě o ta ustanovení, která nyní Ústavní rada zrušila. Okolnosti schvalování zákona o migraci vyvolaly svého času i rozkol v řadách Macronova hnutí Renaissance. Kvůli tomu vypověděli prezidentovi poslušnost poslanci jeho vlastního uskupení a demisi podalo na protest i několik členů vlády.
Sám Macron přitom již krátce po schválení migračního zákona ke konci loňského prosince připouštěl, že některé jeho články nemusí být v souladu s ústavou. Nakonec i sám podal příslušný podnět k jeho přezkoumání.
Ještě před vyhlášením verdiktu se vůči prezidentovi a jeho postupu vymezil i předseda Ústavní rady, někdejší socialistický premiér Laurent Fabius: „Ústavní rada není odvolávacím orgánem parlamentu,“prohlásil.
Prezidentův postup označila za bezprecedentní i frankoložka Eliška Tomalová. „Snad ještě nikdy v dějinách páté republiky neposunula vláda dál nějakou normu, o níž předem věděla, že je prokazatelně alespoň zčásti protiústavní,“dodala pro LN.