Rusové vytlačují Francouze z Afriky
Ruský Africký sbor vystřídal po roce v Burkině Faso francouzské mírotvorce Moskva dál posiluje svůj vliv v oblasti Sahelu na úkor Paříže
Téměř rok po odchodu francouzské armády z bývalé kolonie Burkiny Faso přicházejí na území tohoto afrického státu vojáci z Ruska. Název nově zřízeného kontingentu ruského ministerstva obrany zní Africký sbor. Ve středu dorazila první stovka vojáků, ovšem jejich počet by měl vzrůst až na trojnásobek. Ruské síly by přitom mohly časem zamířit i do dalších zemí v regionu.
Oficiální ruské vojenské přítomnosti v Burkině Faso přitom předcházely měsíce vzájemného navazování vztahů obou zemí. Vše začalo poté, co vládnoucí junta v čele s Ibrahimem Traoré koncem loňského ledna vyzvala k opuštění země zbývající francouzské vojáky v počtu okolo 400 mužů. Důvodem měla být údajně nedostatečná snaha Paříže bojovat proti islamistickému povstání, jež se do Burkiny Faso přelilo z Francií opuštěného Mali.
Tam do roku 2022 působilo na 2500 francouzských vojáků, maliská vláda se však postavila proti. V zemích Sahelu, z nichž mnohé bývaly francouzskými koloniemi, Francouzi přitom zůstávali po skončení protiteroristické operace mezinárodních sil v roce 2022, která trvala přes deset let.
Náhrada za wagnerovce
Zpočátku se předpokládalo, že se v Burkině po odchodu Francouzů podobně jako v Mali či ve Středoafrické republice chopí ochrany státu, zejména vládnoucího režimu, ruští žoldnéři wagnerovci. Jejich šéf Jevgenij Prigožin však tak dlouho nesouhlasil s kroky ruského velení na Ukrajině a s jeho přístupem k žoldákům, až s ním nakonec loni v létě spadlo letadlo. Spekuluje, že na příkaz ruského prezidenta Vladimira Putina.
Moc wagnerovců tím opadla, a proto se nyní dostává v Africe ke slovu pravidelná ruská armáda. „Ruský kontingent složený ze stovky lidí zajistí bezpečnost vůdce země Ibrahima Traorého a burkinafaského lidu před útoky teroristů. V nejbližší době jednotku doplní ještě 200 vojáků z Ruska,“uvedli zástupci Afrického sboru, jemuž velí náměstek ruského ministerstva obrany Junus-Bek Jevkurov, bývalý vůdce autonomního Ingušska na severu Kavkazu.
Dle francouzského deníku Le Monde ke sblížení obou států přispěl rusko-africký summit v Petrohradě na konci loňského července. Šestatřicetiletý vůdce Traoré, bývalý velitel jednotky speciálních sil, který se dostal k moci předloni po dalším vojenském převratu, tam Putina ujistil o „podpoře burkinského lidu a vlády v situaci, kterou Rusko zažívá se zvláštní operací na Ukrajině“.
Sám Traoré je přitom v těžké situaci. Svůj nástup po převratu obhajoval tím, že bude bojovat právě proti islamistickým skupinám. Ty se mu však zkrotit nepodařilo a dle odhadů ovládají zhruba dvě pětiny území. Obyvatelé Burkiny navíc dle pozorovatelů trpí jak pod tlakem islamistů, tak i domácí armády. Podle Le Monde tak s Traorém řada bývalých spojenců, například Pobřeží slonoviny, odmítla spolupracovat,
Ruská kampaň proti Francii
Rusové však skrze Burkinu můžou ještě více posílit svůj vliv v oblasti Sahelu, o což se snaží již delší dobu. „Ruské dezinformace byly faktorem, který pomohl vyhnat francouzské síly ze zemí Sahelu,“řekl ostatně webu BBC Ulf Laessing z německého think tanku Nadace Konrada Adenauera.
Francouzi ostatně včera vydali oficiální prohlášení, že země je od začátku ruské invaze na Ukrajinu terčem dezinformační kampaně vedené z Moskvy.
Burkinou Faso by přitom ruské angažmá v Africe skončit nemuselo. Agentura Reuters v této souvislosti zmiňuje nedávné návštěvy vůdců Nigeru a Čadu v Moskvě. V případě Čadu je prý dohoda prakticky na spadnutí, což by znamenalo další oslabení Francie.
Čadská vládnoucí dynastie rodiny Déby přitom s Francií udržovala spojenectví desítky let a Paříž pro ně byla nejdůležitějším obchodním partnerem. Protifrancouzské nálady v zemi však vzrostly loni v září poté, co francouzský armádní zdravotník údajně v sebeobraně zastřelil zraněného čadského vojáka. Rozzlobení občané se poté pokusili zaútočit na francouzskou vojenskou základnu.
Čas pro Rusko je tedy příznivý. „Jsme připraveni pomoci ve všech směrech,“prohlásil Putin při nedávné návštěvě v Moskvě vůdce Čadu Mahamata Débyho.