Penzijní fondy mažou ztráty

Nové penzijní fondy loni zhodnotily vklady v průměru o 20 procent, transformované nejvýš o tři procenta

Fondy doplňkového penzijního spoření (tzv. nové penzijní fondy) loni úspěšně smazaly ztráty předchozího roku a potěšily své účastníky pěkným zhodnocením jejich prostředků. Například Generali loni účastníkům svého dynamického fondu připsala 21,4 procenta, ČSOB 23,36 procenta, Česká spořitelna 19,3 procenta. V průměru dosáhlo zhodnocení všech dynamických fondů spravovaných devíti penzijními společnostmi 20,4 procenta.

Výsledky starých (transformovaných) fondů sice ještě nejsou k dispozici, ale budou zcela jistě výrazně nižší vzhledem k tomu, že tyto fondy nesmí investovat do vysoce výnosných, avšak rizikových aktiv, jako jsou třeba akcie. „Odhaduji, že výkonnost transformovaných fondů by v roce 2023 mohla dosáhnout úrovně kolem 1,5 až dvou procent. U některých společností by se však mohla pohybovat v rozmezí dvou až tří procent,“řekl LN analytik společnosti XTB Tomáš Cverna.

Výnos úměrný riziku

Odhad Tomáše Cverny podporují i data, která LN získaly od největších penzijních společností. Generali odhaduje podle mluvčího Petra Brousila výkonnost svého transformačního fondu za loňský rok kolem tří procent, Česká spořitelna zaznamenala podle mluvčího Františka Bouce zhodnocení 2,94 procenta.

Definitivně potvrzené výsledky transformovaných fondů budou k dispozici až na přelomu dubna a května. Jde o fondy, do nichž mohli lidé vstupovat mezi lety 1994 a 2013. Mají nařízenou velmi konzervativní strategii, takže nemohou spadnout do ztráty.

Transformované fondy se kvůli tomu svou výkonností samozřejmě nemohou novým fondům rovnat.

„Všem fondům nového penzijka se podařilo bezpečně odmazat předloňské ztráty, zlepšit zajištění na penzi a vytvořit finanční polštář pro méně úspěšná období,“uvedl mluvčí Asociace penzijních společnosti (APSČR) Jan Sedláček. Podle souhrnných údajů APSČR se loni dařilo všem novým fondům. Dynamické fondy, které jsou spojeny s nejvyšší výnosovostí, ale také s potenciálně nejvyšší ztrátovostí, protože jejich portfolia stojí hlavně na akciích, loni rozmnožily majetek svých účastníků v průměru o 20,4 procenta. Jeden z dynamických fondů, konkrétně NN Růstový, vykázal dokonce více než 31 procent.

O něco rizikovější vyvážené fondy o 14,84 a povinné konzervativní fondy v průměru 9,04 procenta. „Tento fakt může být pro účastníky důvodem k odchodu ze starého penzijního připojištění, které je nyní možné opustit i bez nutnosti převodu naspořených prostředků do nového penzijka,“nastiňuje Sedláček. Takové odchody se podle něj už dějí, nicméně konkrétní data data či odhady podle něj zatím k dispozici nejsou.

„Největší motivací k přechodu pro klienty je větší rozmanitost produktů, respektive fondů, do kterých mohou investovat. Transformované fondy musely ze své podstaty poskytovat konzervativnější formu spoření, a navíc do nich již nelze vstoupit,“podotýká Tomáš Cverna z XTB.

Snadnější změna fondu

Letošek přinesl zájemcům o změnu fondu významné zjednodušení. „Přechod ze starých do nových fondů byl možný vždy. Byl ale procesně komplikovanější v případě, kdy klient chtěl přejít z penzijní společnosti A do společnosti B,“říká Sedláček. V takovém případě bylo nutné se stát nejprve účastníkem nových fondů společnosti A a do společnosti B přejít teprve v dalším kroku.

Od letoška taková změna funguje podobně jako u mobilních operátorů. „Vyberu si společnost, k níž chci přejít, a ta za mě všechno zařídí,“popisuje mluvčí APSČR. Do nového fondu člověk přejde se všemi svými úsporami, jejich zhodnocením za léta spoření i nashromážděným státním příspěvkem a transakce podle mluvčího asociace nic nestojí. „Pro lidi, kteří mají blízko k důchodovému věku, anebo pro ty, kdo chtějí čerpat výsluhovou penzi, však není přechod do nového fondu výhodný,“upozorňuje Sedláček.

Z dat APSČR je vidět, že se počet klientů transformačních fondů postupně snižuje a v nových fondech naopak roste. Na konci roku 2021 byly ve starých fondech skoro tři miliony a v loňském třetím kvartále už jen 2,5 milionu klientů. Ovšem počet účastníků nových fondů ve stejném období vzrostl z 1,47 na 1,77 milionu.

Řada lidí však z transformačních fondů odešla proto, že splnila potřebné podmínky pro výplatu penzijních úspor, takže si vybrala peníze a už novou smlouvu neuzavřela. Nemalou vlnu odchodů vyvolala také vysoká inflace, protože si lidé vylepšovali svou finanční situaci řádným i předčasným výběrem penzijního spoření. Mnoho klientů penzijních společností odradila také změna státního příspěvku od letošního roku.