Výběrová jaderná renesance

Jaderná energie pronikla v poslední době několikrát na titulní strany byznysových médií. V České republice, která chce stavět v Dukovanech, jde o zásadní téma. Za prvé Mezinárodní energetická agentura zveřejnila čerstvou prognózu citovanou v deníku Financial Times, z níž vyplývá, že příští rok dosáhne výroba elektřiny z jádra světového rekordu.

Výroba elektřiny z jaderných reaktorů vzroste letos i příští rok o tři procenta a v roce 2026 o dalších 1,5 procenta. O tento nárůst se však výhradně postarají Čína a Indie a opětovné zapnutí francouzských reaktorů, které byly vloni odstaveny kvůli opravám a údržbě. Lze tedy konstatovat, že po havárii v japonské Fukušimě zažívá sice jaderná energie renesanci, ovšem jen někde či výběrově.

Vánoční krocan se zatím z jádra neupeče

Další zpráva už tak dobrá není. Podle téhož listu stavba britské jaderné elektrárny Hinkley Point C oznámila další mnohaleté zpoždění a zvýšení nákladů, zatím na 46 miliard liber. Je to další rána pro jadernou energii v Evropě i pro Británii. A je to další reputační šrám pro francouzského státem vlastněného operátora a stavitele elektrárny, firmu EdF.

EdF jako dodavatel nedávno zažila dlouhá zpoždění a prodražení na paralelních projektech ve Finsku a ve Francii. Poslední problémy v Hinkley vysvětluje firma tím, že má potíže s elektromechanickou instalací a komplikovaným potrubím. Předtím se zpoždění obhajovala pandemií covidu.

V novém scénáři má být Hinkley Point C hotova až v roce 2029, dosud se počítalo s rokem 2027. V případě „nepříznivých podmínek“však může zpoždění narůst až do roku 2031. Cena elektrárny v cenách roku 2015 měla být 31 až 35 miliard liber, v dnešních cenách je to už 46 miliard. Ještě v roce 2007 říkal šéf EdF, že už za deset let budou Britové na Vánoce péct krocana elektřinou z Hinkley Point.

EdF, jež byla loni zestátněna francouzskou vládou, také tvrdí, že po katastrofě v japonské Fukušimě v roce 2011 odešla z jaderného průmyslu řada zkušených pracovníků. Takže čelila nejen vysoké inflaci, ale i nedostatku pracovní síly i materiálu.

Za zmínku stojí i obsáhlá analýza agentury Bloomberg o americké firmě Westinghouse. Vyplývá z ní, že tato společnost, jež se taktéž uchází o dostavbu Dukovan, dnes funguje především jako dodavatel jaderného paliva. Tradičně firma dodávala do Severní Ameriky nebo západní Evropy, ale situace se začala měnit v roce 2014 po obsazení Krymu Ruskem.

Westinghouse místo Rosatomu

Jako první se přihlásil ukrajinský Energoatom, který potřeboval zrušit závislost na Rosatomu. Pak Česká republika, která bude nahrazovat palivo v Temelíně a v Dukovanech. Poté oznámily přechod na palivo od Westinghouse i Finsko a Bulharsko. Důvody nejsou ekonomické, ale geopolitické – Rusko je nedůvěryhodný partner. Americké palivo pro ruské jaderné reaktory se vyrábí v továrně Westinghouse ve Švédsku, ale kapacity nestačí a bude se vyrábět i v Jižní Karolíně.

Ještě před pár lety by se světlá budoucnost Westinghouse jevila jako nesmysl. V roce 2017 firma dokonce zbankrotovala poté, co vytvořila ztrátu sedmi miliard dolarů při stavbě dvou reaktorů na jihu USA. V roce 2018 ji od předchozího vlastníka, japonské Toshiby koupila za 4,6 miliardy dolarů firma Brookfield Asset Management. Spekulovalo se tehdy dokonce o tom, že kanadský fond jenom rozprodá firemní pozemky. Spojené státy by tak přišly o svého jediného výrobce reaktorů.

Všechno se mění až v poslední době. Americké ministerstvo energetiky nově odhaduje, že pokud to Američané myslí vážně s dekarbonizačními cíli, budou muset do roku 2050 výrobu jaderné energie ztrojnásobit. V tom je Westinghouse klíčová, vlastně to bez ní zatím ani nejde. Má licencovaný reaktor připravený k prodeji a fungující v praxi. A navíc velký byznys ve výrobě paliva. Nejde jen o to, že celý Západ potřebuje přebudovat energetickou infrastrukturu, musí také omezit Rusku vitální zdroje moci a příjmu.

Přesto nebude oživení americké jaderné energetiky snadné. Úpadek trvá už od 70. let minulého století. Na rozdíl od Francie nebo Švédska, které se v 70. letech rozhodly reagovat na energetickou krizi státním strategickým programem výstavby jaderných reaktorů, Amerika tehdy federální podpůrný program zrušila. Od 75 projektů v USA bylo mezi lety 1975 a 1985 upuštěno a 28 jich bylo přerušeno uprostřed výstavby.

Klíčový je pro Westinghouse projekt v Polsku. Firma tu byla vybrána už před dvěma lety, má postavit na Baltském pobřeží šest velkých reaktorů. Zatím jí však schází byť jen jediná závazná objednávka na nový reaktor v USA.

„Pokud to Američané myslí se svými dekarbonizačními cíli vážně, budou muset do roku 2050 výrobu jaderné energie ztrojnásobit.“