Dobývání „metra“v Gaze se táhne
Rozsáhlá síť stovek kilometrů podzemních tunelů palestinského hnutí Hamás prý stále zdárně odolává izraelské ofenzivě. Podle amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) odvolávajícího se na izraelské i americké zdroje může být nepoškozených stále až 80 procent tunelů.
To je po více než sto dnech války dost a podle některých analytiků to lze považovat minimálně za mírné zklamání. Vždyť Izraelci se na takzvané metro v Gaze v baště hnutí Hamás zaměřili ihned po svém napadení 7. října loňského roku. Od té doby se pokoušeli prostory co nejvíce zničit raketami, bombami či zatopením vodou. Podle WSJ je však postup Izraelců pomalý, protože armáda vždy musí tunely, jimiž v některých případech projede i auto, nejprve zkontrolovat.
Postup brzdí obavy o rukojmí
Důvodem jsou obavy, zda se v nich nenacházejí rukojmí. Od říjnového začátku války jich Hamás ještě drží okolo 140. Zhruba sto zajatců Hamás vyměnil během příměří koncem listopadu za 240 palestinských vězňů, zejména žen a nezletilých. Ti byli v Izraeli často bez řádného soudu drženi převážně za útoky proti vojákům.
Na ničení palestinských tunelů se Izraelci zaměřují i s vědomím, že se v nich údajně ukrývají i významné tváře Hamásu, jako je vůdce organizace v Gaze Jahjí Sinvára či jeden z hlavních stratégů útoku na Izrael a šéf ozbrojeného křídla hnutí Brigád Al-Kasám Muhammad Daíf. List WSJ přitom s odvoláním na izraelské činitele informoval, že zmiňovaný Sinvár se zřejmě nachází na velitelství v tunelu pod městem Chán Júnis na jihu Pásma Gazy a že spolu s ním je tam právě i část rukojmí.
V uplynulých dnech vyšlo také najevo, že síť tunelů je zřejmě delší než původně odhadovaných asi 500 kilometrů. Americký list The New York Times (NYT) nedávno napsal, že podle vysoce postavených představitelů izraelského ministerstva obrany se v oblasti nachází zhruba 560 až 720 kilometrů podzemních chodeb. Do tunelů pak dle zdrojů NYT vede až 5700 šachet.
Zneužití palestinské mise OSN
Některé z nich se prý nacházejí i pod budovami úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Právě ten se přitom v těchto dnech stal terčem pozornosti. Řada států – včetně největších dárců jako USA, Británie či Německo – se o víkendu rozhodla přerušit jeho financování poté, co Izrael obvinil 12 pracovníků UNRWA, že se 7. října do útoku Hamásu zapojili.
Podle izraelského webu Aish mělo skrze tyto lidi dojít k využití vozidel a budov patřících právě pod správu UNRWA. Mark
Regev, poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, pak pro zpravodajský kanál BBC uvedl, že existují informace, které ukazují, že učitelé pracující ve školách UNRWA „otevřeně oslavovali“útoky ze 7. října. Zmínil se také o izraelské rukojmí, která po svém propuštění uvedla, že byla „držena v domě někoho, kdo pracoval pro UNRWA“. „Je nejvyšší čas, aby OSN prošetřila tyto vazby mezi UNRWA a Hamásem,“dodal poradce izraelského premiéra Regev.
Samotný úřad, jehož rozpočet závislý na darech letos přesahoval miliardu dolarů, vznikl oficiálně na konci roku 1949 po první arabsko-izraelské válce. Jeho úkolem má být zajišťování jídla palestinským uprchlíkům, ale i dalších základních potřeb, jako je vzdělání či lékařská péče. Izraelci úřad už v minulosti kritizovali, že mezi Palestinci napomáhá šířit protiizraelské nálady.
Šéf OSN žádá tresty i další pomoc pro Palestince
Otázkou nyní ovšem zůstává, jak se instituce vypořádá se zatím časově neohraničeným odchodem dárců. Generální tajemník OSN António Guterres včera na země apeloval, aby pokračování jejího chodu zaručily.
„Každý zaměstnanec OSN, který se podílel na teroristických činech, bude pohnán k zodpovědnosti, a to i prostřednictvím trestního stíhání,“uvedl Guterres s tím, že takové činy musí mít následky.
Neměly by však dle něj být trestány desítky tisíc mužů a žen, které pro UNRWA často ve velmi nebezpečných podmínkách pracují. Také je prý potřeba nadále zajišťovat pomoc pro uprchlíky – obzvláštně nyní, když kvůli bojům v Pásmu Gazy musela opustit domovy většina z jeho 2,3 milionu obyvatel a asi milion jich nyní přebývá na jihu kolem města Rafáh.