Běloruský exil vydá vlastní pasy
Běloruským disidentům by z totalitní pasti mohly pomoci alternativní cestovní doklady exilové vlády v Litvě. Šance na jejich uznání okolními státy je však mizivá, opozičníkům v zahraničí tak i nadále hrozí deportace a vězení.
MINSK/VILNIUS/MOSKVA Už letos na jaře chce běloruská opoziční vláda v litevském exilu začít vydávat vlastní průkazy totožnosti. Odpůrci Lukašenkova režimu si od toho slibují větší ochranu před perzekucemi. Žádný stát se však zatím nechystá tyto dokumenty oficiálně uznat.
„Jsem zoufalá. Nevím, co bude,“řekla LN Alisa, 30letá Běloruska, která žije poslední rok a půl v Srbsku, kam uprchla kvůli brutální atmosféře ve své vlasti. Ze zahraničí podporuje opoziční hnutí, což Lukašenkův režim trestá. Nyní Alise hrozí, že se bude muset vrátit domů. Končí jí platnost pasu a tím i povolení k pobytu v balkánské zemi.
„Takzvaný výnos státního občana Běloruska Alexandra Lukašenka ‚O postupu při vydávání dokladů a provedení úkonů‘ vydaný 4. září 2023 v podstatě omezil jakoukoliv možnost získat běloruský pas na zastupitelských úřadech Běloruska v zahraničí, včetně Velvyslanectví Běloruské republiky v České republice,“vysvětluje Kryscina Šyjanok, ředitelka Kanceláře demokratických sil Běloruska v Česku.
Bez pasu i bez naděje
„Pro běloruskou diasporu, která se neztotožňuje s Lukašenkovým režimem a vyvíjela proti němu aspoň nějakou aktivitu (tou podle samotného režimu může být i odebírání zpráv z nezávislých médií nebo sdílení protestní písně na sociálních sítích – pozn. red.), to znamená, že nemůže cestovat do domovského státu. A to se ani nebavíme o případech, kdy člověk ví, že je v Bělorusku hledaný nebo trestně stíhaný,“popisuje aktivistka.
Podle lidskoprávní organizace Vjasna, sídlící v Minsku, bylo jen v loňském roce po návratu do země z ciziny zatčeno z politických důvodů nejméně 207 Bělorusů. Běloruský politolog Pavel Usov soudí, že nařízení zakazující vydávání běloruských dokumentů
v zahraničí je represivním opatřením.
„Po vydání Lukašenkova zvláštního výnosu se veškeré notářské záležitosti, nejen vydávání cestovních pasů, ale i záležitosti týkajících se ostatních dokumentů, vyřizují výlučně v Bělorusku. Výnos byl vydán k zpřísnění represí vůči lidem, kteří byli nuceni opustit zemi. Jde o další způsob psychického nátlaku na politicky aktivní lidi,“řekl LN Usov, jenž sám žije v Polsku.
Konec platnosti cestovního pasu často pro Bělorusy v zahraničí znamená i hrozbu ukončení exilu. Ale nejen to. Běloruský politolog poukazuje na to, že Lukašenkův režim se chová podobně jako dříve sovětské úřady, které automaticky politické emigranty zbavovali občanství.
„Běloruská ústava, ani ta nová, novelizovaná v roce 2022, neumožňuje oficiálně zbavovat lidí občanství. Ale prostřednictvím procedur, jakou je Lukašenkův výnos, jsou lidé fakticky připraveni o své doklady, a tím pádem i formálně ztrácejí občanství,“upozorňuje.
Symbol odporu proti režimu
Exilový Sjednocený přechodný kabinet Běloruska pod vedením Svjatlany Cichanouské proto loni v létě oznámil vydání pasu Nového Běloruska. Průkaz totožnosti má podle běloruské opozice v Litvě sloužit jako potvrzení o občanství a Bělorusové v zahraničí by ho mohli používat jako cestovní doklad. Jak sdělil serveru Eurorádio Valerij Kovalevskij, bývalý diplomat a stínový ministr zahraničí exilové vlády, pas Nového Běloruska by první žadatelé měli obdržet v březnu. Zájem prý už projevilo bezmála 60 tisíc lidí.
Předpokládá se přitom, že běloruská opozice může pasy vydávat ještě před jejich oficiálním uznáním, k němuž zatím nedošlo. Kovalevskij uvedl, že dvě nejmenované země předběžně slíbily „alternativní“běloruský pas uznat.
Evropské unie však zatím zastává opatrnou pozici.
„Z hlediska politické a symbolické iniciativy je zřízení pasu Nového Běloruska naprosto přijatelné. Ukazujete to, že opozice má alternativní pas a alternativní politické instituce. Ale mám pochyby o praktickém používání pasu a celkovém uskutečnění celého projektu,“říká politolog Usov. S tím, že žádný mezinárodní subjekt je podle něj nemůže uznat.
„Jakýkoliv doklad totožnosti – a jeho platnost – je spojen s konkrétním státem, který je zodpovědný za osoby, jež dokument používají, a zajišťuje bezpečnost používání tohoto dokumentu. V současné době strukturu, která by mohla zajistit platnost, validitu a být zodpovědná za držitele dokladu, běloruská opozice nemá. A žádný cizí stát se o to starat nebude, protože by to byl právní nonsens. Už jen tím, že by třetí strana vydávala doklady občanům jiné země,“vysvětluje odborník.
Pasová dualita má tradici
„Jediné, co se mi za situace s běloruskými pasy zdá jako východisko, je, že by evropské země akceptovaly jako platné i běloruské dokumenty, kterým vypršela platnost. To by mělo být politické rozhodnutí každého státu. Jako druhá varianta může být zjednodušení vydávání dokladů země, v níž se Bělorusové nacházejí a kteří nemají možnost vyměnit si své běloruské
dokumenty,“nastiňuje politolog Pavel Usov.
Naopak Kryscina Šyjanok se domnívá, že souběžná existence oficiálních a exilových pasů by nevadila – má totiž precedens. „Možná to někoho překvapí, ale svého času Bělorusové už pasovou dualitu zažili, když vedle pasů sovětského Běloruska existoval i tzv. pas Běloruské lidové republiky vyhlášené 25. března 1918. Ten se vydával právě v exilu, kam se uchýlili odpůrci sovětské vlády,“připomíná běloruská aktivistka.
Ovšem ani vydávání dokladů pro Bělorusy úřady cizí země, v nichž se nachází, není jednoduché. A to ani v Česku. „Nehledě na vstřícnost vedení odboru azylové a migrační politiky českého ministerstva vnitra, s nímž jsem se v této věci setkala za Kancelář demokratických sil Běloruska v ČR, tyto právní nástroje mají svá legislativní omezení,“vysvětluje Šyjanok.
„Za prvé, cestovní průkaz totožnosti může být vydán maximálně na dobu 180 dnů a nelze jej prodloužit, po skončení platnosti je třeba žádat o nový. Za druhé, na zmíněné doklady nemůže mít nárok čerstvě narozené dítě, které zatím nemá povolený pobyt na českém území. K získání pobytu je nutné mít vyřízený průkaz totožnosti, který jeho rodiče, pokud nemohou cestovat do Běloruska, nemají jak vyřídit,“dodala Kryscina Šyjanok.
Z politického a symbolického hlediska je vydávání pasu Nového Běloruska naprosto přijatelné. Ale mám pochyby o jeho praktickém používání.
PAVEL USOV běloruský politolog v exilu