Kamkoli jdeme, jdeme společně
Zatímco albánskou literaturu a kulturu zná v Česku málokdo, v opačném směru je situace jiná. Velkou zásluhu na tom má tiranské nakladatelství Ombra, které za posledních deset let vydalo v překladu řadu děl současných českých spisovatelů, například Patrika Ouředníka, Jáchyma Topola nebo před pár týdny Terezy Boučkové. „Jejich díla se rychle stala součástí diskusí středoškoláků a vysokoškoláků,“potvrzuje v rozhovoru šéfka nakladatelství Jaké je dneska v Albánii povědomí o české literatuře?
LN
Řekla bych, že víc než dobré. Když se podíváme na poměrné zastoupení cizojazyčné literatury v překladu do albánštiny, patří autoři a autorky z České republiky na samý vrchol. Přeložených knih je dost.
Čím to je? Otvírají romány Terezy Boučkové, Miloše Urbana nebo Petry Soukupové diskusi, je o ně zájem, prodávají se?
LN
Vedle Soukupové, Urbana a Boučkové máme v katalogu mnoho dalších autorů klasické i současné české literatury. Zhruba před patnácti lety jsme vydali Čapkovy Povídky z jedné a z druhé kapsy. Vzbudily překvapivě silný ohlas. To nás přimělo, abychom začali upozorňovat na další skvělé autory, například Patrika Ouředníka, Jiřího Hájíčka, Jáchyma Topola nebo Pavla Čecha. Jejich díla se rychle stala součástí diskusí středoškoláků a vysokoškoláků. Proběhla řada literárních akcí a besed, často za účasti nakladatelů a překladatelů. Díky tomu všemu mají zájemci možnost rozšířit si vnímání, lépe pochopit českou společnost a kulturu.
LN Letos v červnu uplyne sto let od smrti Franze Kafky. Vnímáte ho jako součást české literatury, kultury?
Kafkova Proměna byla jedním z důvodů, které mě spojily s nakladatelstvím. A to neodvolatelně. Proměna mi taky dala úplně jiný způsob čtení a vnímání literatury. Dodnes mám komplet Kafkova díla ve své knihovně. Je jasné, že Kafka ovlivnil světovou literaturu.
A když se ponoříte do jeho univerza, snadno poznáte, že to byla Praha, která formovala jeho život i jeho psaní. Praha v něm zanechala jasné stopy, ovlivnila všechny jeho mistrovské práce. Svědčí o tom nejen povídky a romány, ale i Kafkova korespondence a jeho deníky. To dílo je
zásadní a nedílnou součástí české literatury. Počítáme s ním letos v edičním plánu nakladatelství.
A jiný „cizinec“, Milan Kundera? Je v Albánii populární?
LN
Do albánštiny je přeložena naprostá většina Kunderových děl. Jeho tvorba patří na samý vrchol. Nedávno jsem četla Nesnesitelnou lehkost bytí. Ten román se zabývá člověkem, respektive základními otázkami, které souvisejí s jeho existencí. V jednom z mála rozhovorů, které Kundera poskytl, tuším, že pro list The Guardian, prohlásil: „Pochopit sebe
sama v mých románech znamená pochopit podstatu existenciálních problémů, pochopit existenci.“
Jak funguje knižní trh v Albánii? Kolik knih vychází do roka, kolik titulů ročně přečte průměrně Albánec?
LN
Před rokem 1990 měla Albánie pouze pět nakladatelství a jedinou státní agenturu pro distribuci knih. Knižní trh byl centralizovaný a kontrolovaný. Dnes, kdy je knižní trh svobodný, funguje víc než sto padesát nakladatelství. A publikace překračují hranice do sousedních zemí, jako Kosovo, Severní Makedonie,
Černá Hora, kde se mluví albánsky. Ročně pak vyjde v Albánii kolem patnácti set nových titulů. Vedle národní klasiky je to hlavně překladová literatura, na prvním místě anglickojazyčná. A ty knihy přečtené za rok? Průměrný čtenář jich zvládne osm až deset, ten náročnější pak pětapadesát až šedesát. Čtení je pro albánskou společnost výzva – stejně jako všude na světě.
V jaké kondici je albánská kultura, společnost, politika?
LN
Albánie už skoro tři dekády čeká na vstup do Evropské unie. V podobné fázi „očekávání“se nachází albánská kultura: na jedné straně snaha zachovat národní identitu, na druhé straně pak úsilí o integraci do světové kultury, světového umění. Je to nepochybně náročný okamžik, protože Albánie je malá země a jako taková sotva může získat nějaký globální vliv. Ovšem knižní trh ukazuje, že se ten kvalitativní rozdíl mezi albánskou literaturou a literaturami překladovými snižuje. Bohužel stát se o svou kulturu, literaturu příliš nestará – například zájem o podporu překladu albánské literatury do cizích jazyků je naprosto minimální…
LN A jak se vyvíjí společnost a politika?
Albánie je historickou i územní součástí Evropy a její kulturní produkce je nepochybně cenným příspěvkem k celkové konstelaci této kultury. Není to žádný izolovaný ostrov. Na druhou stranu je pravda, že mnozí lidé, a zejména mladí, odcházejí – ta „zdravější“část národa se odpojuje od „těla“své země. Politicko-společenská situace jim nedává jinou možnost: nemají zastání, nemají prostě šanci najít své místo…
LN Jak tímhle prizmatem vnímáte aktuální globální dění: imperiální agresivitu Ruska, útok na Izrael?
Jakákoli agrese, jakékoli násilí jsou nepřijatelné. Bez ohledu na to, jaká země, jaká vojenská nebo politická síla je vykonává. Globální realita je absurdní: vleklé konflikty, nespočet obětí. Místo síly a zbraní by měl nastoupit dialog, protože ztráty nevinných životů nelze nijak ospravedlnit. To, co se aktuálně děje, je zločin. Musí to skončit. Válka jde vždycky proti kultuře.
Co vyjadřuje název vašeho nakladatelství – Ombra?
LN
Pod hlavičkou OMBRA GVG jsme zahájili na sklonku devadesátých let činnost jako nakladatelství a designérské studio. Jedno albánské přísloví říká: „Nikdo nemůže žít bez svého stínu. Kdo nevrhá stín, nežije.“A Stefan Zweig dodává: „Každý stín je dítětem světla.“Takže když jsme zvažovali název, shodli jsme se na Hija, což znamená stín, ale nakonec jsme sáhli po univerzálnějším slovu Ombra, které pochází z italštiny; měli jsme za to, že bude lépe fungovat i v jiných jazycích. Začínali jsme jako rodinný podnik, takže název obsahuje taky iniciály jmen našich rodinných příslušníků. Kamkoli jdeme, jdeme společně.
Tafa.
Vasilika
LN V češtině je z albánské literatury nejznámější Ismail Kadare. Mluví se o něm jako o „albánském Kunderovi“nebo „pokračovateli Kafky“. Naposledy tu vyšel jeho román Palác snů. V čem je podle vás Kadareho význam, velikost?
Ismail Kadare je symbolem albánské literatury a kultury. Je známý po celém světě. Jeho román Palác snů vyšel v jednaosmdesátém roce a byl zakázaný, nesměl do knihkupectví. Příběh se odehrává v Tabir Saraj, kde funguje státní úřad, jehož úkolem je shromažďovat sny všech obyvatel říše, osmanské říše. Ty sny jsou následně analyzovány, aby se zjistilo, jestli některý neobsahuje motiv vzpoury nebo neštěstí. Je to zřejmá paralela s ústředním výborem komunistické strany. A strana to po vydání vzala jako přímý útok, což Kadareho málem přišlo draho. Překlad tohoto díla, a nejen do češtiny, považuji za velmi důležitý. Ten román ukazuje, že totality fungují na celém světě stejně.
LN Které další autory by měl český čtenář z albánské literatury poznat?
Určitě bych doporučila Epos o jitřních hvězdách od Rudiho Erebary, Kyklopa od Brajana Sukaje, Tajné vězeňské rukopisy od Visara Zhitiho a dál pak romány Fatose Kongoliho nebo Ziji Cely. Jsem přesvědčena, že mají potenciál probudit zvědavost a zájem českého čtenáře.