Pokoušení s hudbou Plastiků
Vydavatelství Guerilla Records přináší unikátní audionahrávku Václav Havel & The Plastic People of the Universe: Pokoušení. Vladimír Lábus Drápal, spiritus agens vydavatelství, tímto počinem splatil dlouholetý dluh, navrátil Pokoušení hudbu skupiny The Plastic People of the Universe tak, jak to autor dramatu původně zamýšlel.
Hru Pokoušení, zformovanou traumatickou zkušeností z vazby, izolace a uvěznění, intenzivně prožitými nedlouho po zveřejnění Charty 77, načetl Václav Havel na Hrádečku na magnetofonový pásek na podzim roku 1985. Učinil tak jednak z obavy, že by při některé z prohlídek Státní bezpečnosti o rukopis přišel, ale také aby si ji mohli poslechnout jeho přátelé, neboť co tehdy zakázanému autorovi chybělo nejvíce, byla zpětná vazba. Vznik hry a své další pohnutky pak vysvětlil v dopise herci Pavlovi Landovskému v březnu následujícího roku: „Faustovské téma kolem mne kroužilo od roku 1977, kdy jsem byl poprvé ve vězení a kdy mne v base ďáblové zvláštním způsobem pokoušeli.
(...) Párkrát jsem to zkusil psát, ale vždycky jsem výsledek zahodil. Vůbec jsem nevěděl, jak na to. Až v říjnu roku 85, když jsem byl sám na Hrádečku, jsem dostal náhle nápad a tu hru jsem napsal v jakémsi transu za deset dní. To rychlé napsání, zcela nebývalé u mne, který jsem zvyklý psát hru dva až tři roky, mělo ovšem své neblahé následky: tak trochu jsem se po napsání zhroutil (...).“
Zanedlouho pak Havel oslovil undergroundovou skupinu The
Plastic People of The Universe, aby k plánované světové premiéře ve vídeňském Burgtheatru v roce 1986 složila a nahrála hudbu. To se také stalo, nicméně režisér Hans Kleber se nakonec rozhodl z ní použít jen několik fragmentů.
Pokoušení se dalšího divadelního života nedočkalo, hra byla v Československu zakázaná. Se samotnou nahrávkou se také v dalších letech nic nedělo. Až při přípravě nově masterovaných nahrávek skupiny Plastiků, kterými se
Guerilla Records programově zabývá, našel Vladimír Lábus Drápal v archivu Robina Karla Poppera originál.
„Po letech se nám podařilo tyto dva svébytné kulturní počiny spojit v jeden celek tak, jak bylo původně uvažováno, a všech 10 obrazů hry je konečně propojeno autorskou hudbou z pera Mejly Hlavsy v podání hudebníků z Plastic People. Máme jedinečnou příležitost slyšet Havlovu interpretaci vlastního díla. Havel jako herec je střídmý, jen občas intonací naznačí charakter a pocity postav, včetně těch opačného pohlaví. Je ale přesný v zprostředkování smyslu jednotlivých replik, situací a jednání postav. A tím i velmi zábavný. ‚Pozoruhodným‘ bonusem je taky závěrečná skladba, kterou zpívá Karel Gott s Orchestrem Ladislava Štaidla,“dodává k nahrávce Drápal z Guerilla Records. Součástí audioknihy je i reprint úryvku ze zmíněného dopisu Václava Havla Pavlovi Landovskému z března 1986 a kromě toho recenze Pokoušení Ivana Martina Jirouse, která vyšla na podzim roku 1986 v samizdatovém časopise Vokno.