Marže pump už stát nehlídá

Marže prodejců PHM jsou podle resortu financí jedny z nejnižších v EU, ale konkrétní výsledky kontrol tají

Mimořádná situace na trhu prodeje pohonných hmot se uklidnila, není už důvod k průběžným kontrolám čerpacích stanic. Tak zdůvodňuje ministerstvo financí ukončení kontrol marží, které probíhaly až do konce loňského roku. O jejich výsledcích resort dlouhé měsíce neinformoval a zdálo se, že už ani žádné kontroly neprobíhají.

Kontroly měly probíhat podle původních představ vlády jen krátce. Nejprve se mluvilo o jejich skončení už po měsíci, tedy v dubnu 2022, pak se termín prodloužil do konce září, poté až do konce roku 2022 a nakonec s nimi ministerstvo v tichosti přestalo až na konci loňska. K žádné sankci ani zastropování pumpařské přirážky nedošlo, situace se uklidnila samovolně, podobně jako když politici a zástupci byznysu nedávno hledali viníka enormního zdražení potravin.

2500 pump pod drobnohledem

Přestože kontroly marží pumpařů byly detailnější než u prodejců potravin – jde o menší počet položek i prodejců –, výsledky z minulého roku ministerstvo tají. Prý proto, že údaje z cenových šetření nejsou podle zákona o cenách veřejné. Ale na jaře 2022, kdy kvůli extrémnímu zdražení ropy a pohonných hmot po vpádu ruských okupantů na Ukrajinu stát s kontrolami začal, o zjištěných maržích ministerstvo referovalo opakovaně a podrobně.

Naposledy v říjnu 2022 (litr benzinu stál tehdy kolem 42 korun a nafty 46), kdy resort informoval o tom, že se indikativní marže z litru benzinu snížila o dvě koruny na 2,80 Kč a téměř se vyrovnala marži z předchozího roku. Také u nafty byla marže, z níž prodejci tvoří nejen svůj zisk, ale i hradí veškeré náklady na energie, mzdy, karetní poplatky a další výdaje, blízko průměru předchozího roku.

Ekonomové přitom od počátku upozorňovali, že takovéto kontroly jsou spíš populistické opatření, jež neovlivní tržní chování prodejců, které by stát stejně mohl jen stěží regulovat. Neplatí totiž automaticky úměra, že čím vyšší cena, tím vyšší marže. Ceny mohou růst i při nízkých maržích (když zdražuje základní surovina) a naopak – marže si prodejci často navyšují i v případě zlevňování ropy (ceny paliv klesají pomaleji než jejich nákupní cena).

Kontroly marží vyhodnocovaly denně nákupní a prodejní ceny i prodané množství u více než 2500 pump. V červnu 2022 bylo šetření marží rozšířeno i na velkoobchodní dodavatele. V uplynulých měsících loňska byly podle Gabriely Krušinové z tiskového oddělení ministerstva financí ceny i marže na čerpacích stanicích stabilní. V Česku podle zjištění máme v průměru jednu z nejnižších marží v porovnání s našimi sousedy, a to díky velmi konkurenčnímu prostředí a funkčnímu trhu.

Jako před válkou na Ukrajině

„Marže se v posledních měsících pohybovaly na úrovních odpovídajících stavu před vypuknutím války na Ukrajině,“uvedla pro LN k výsledkům šetření Krušinová. Pro porovnání – podle údajů ministerstva si v průměru za celý rok 2021 (tedy před vypuknutím války na Ukrajině) připočítávaly pumpy k nákupní ceně litru nafty v průměru 3,40 koruny a 2,50 koruny u benzinu.

Jen jednou resort zveřejnil varovnou zprávu (za červenec 2022), že „ačkoliv prodejní ceny trvale klesají, marže naopak významně stouply“. Resort tehdy vyčíslil nárůst marží v republikovém průměru u benzinu z červnových 2,40 koruny na 5,60 koruny z litru, u nafty meziměsíčně z 2,60 na 5,40 koruny.

„Nyní je ropa i z důvodu globálního ochlazení ekonomiky levnější než na začátku války, ale ceny pohonných hmot na to u nás dostatečně nereagují. Jsou stále vysoké a hlavně velcí prodejci zlevňují jen velmi neochotně,“snažil se tehdy ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvit do cenotvorby pumpařů. A také hned pohrozil, že stát z moci úřední marže zastropuje. K takovému, podle ekonomů nesmyslnému opatření ale nedošlo.

„Nadále však budeme ceny sledovat a vyhodnocovat na základě jinak dostupných informací o vývoji trhu a v případě potřeby je možné se k podrobnějšímu monitoringu vrátit,“dodává dnes mluvčí ministerstva Krušinová.

Informace, že stát kontroloval marže až do konce loňského roku, byla překvapivá i pro ekonomy a odborníky, kteří se cenami pohonných hmot zabývají. „Netušil jsem to. Ty kontroly ale byly vhodné, především v roce 2022. Ani ne tak fakticky, ale spíš působily ve smyslu určité výhrůžky, stát zkrátka dal prodejcům na vědomí: Bacha, jste pod dohledem,“ řekl LN například Petr Zajíc, ekonom a portfolio manažer společnosti Amundi.

Podle Zajíce je ovšem třeba také férově dodat, že marže čerpadlářů byly a zvlášť v poslední době jsou výrazně nízké v porovnání s některými jinými komoditami. „Optikou toho, co jsme zažili v poslední době u energií, potravin nebo v restauracích, kde se přitom ani žádné kontroly marží nekonaly, jsou pumpy marginální problém,“soudí Zajíc.

Na ceny nejvíc tlačí konkurence

Podle ekonoma společnosti Finlord Borise Tomčiaka, který se dlouhodobě zabývá cenami komodit v Česku i ve světě, neměly kontroly marží pump žádný faktický význam. „Větší i menší vzestupy a pak naopak poklesy marží se odehrávaly i v minulosti. Myslím, že vyhrocená cenová situace by se zklidnila i bez kontrol. Především vlivem extrémně silné konkurence, která je na českém trhu počtem pump na kilometry silnic i počet obyvatel větší než jinde v Evropě, “uvedl Tomčiak.

Ministerstvo ke kontrolám přistupovalo důkladně. Denně pomocí speciální webové aplikace vyhodnocovalo u 760 provozovatelů vývoj nákupní i prodejní ceny, ale i prodaného objemu benzinu a nafty. Tato data jsou však neveřejná. Hrubý přehled o maržích lze ovšem získat i z veřejných zdrojů. Porovnáním průměrných cen benzinu a nafty, které denně prezentuje kartová společnost CCS, s velkoobchodními cenami, za něž pumpy nakupují a které zveřejňují největší dodavatelé paliv Orlen – Unipetrol a státní Čepro.

Z takového srovnání vychází podle výpočtů LN marže pumpařů v tomto roce na průměrných 1,32 koruny z litru benzinu (cena u čerpaček je kolem 36 korun) a 1,82 z litru dieselu. V roce 2022 si podle tohoto zjednodušeného výpočtu nechávaly pumpy z maloobchodní ceny v průměru 2,10, respektive 2,20 koruny.

„Nelze vyloučit, že některé pumpy využily situace při velkém zdražení v roce 2022 ve svůj prospěch. Ale na celek jako takový neměly kontroly v zásadě žádný vliv. Ceny by se vyvíjely podobně, i kdyby kontrol nebylo. Ale chápu to jako politické rozhodnutí, kterým se politici snažili uklidnit veřejnost a tehdejší paniku řidičů, přestože si museli být vědomi, že fakticky to ceny nijak zásadně neovlivní,“uzavírá Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů, která sdružuje menší prodejce a distributory paliv.

Vyhrocená cenová situace by se zklidnila i bez kontrol, především vlivem extrémně silné konkurence na českém trhu.

BORIS TOMČIAK ekonom společnosti Finlord