USA: Zabité vojáky pomstíme
Američané hlásí v Jordánsku své první mrtvé vojáky na Blízkém východě od začátku bojů v Pásmu Gazy. Prezident USA Joe Biden za útoky islamistů slíbil odvetu.
Tři američtí vojáci přišli o život při nedělním náletu dronu jedné z islámských skupin na americké jednotky v příhraniční oblasti mezi Jordánskem a Sýrií. Další desítky vojáků utrpěly zranění. Útok na základnu zvanou Tower 22, kterou dle britského webu Sky News využívají americké jednotky zapojené do poradenské a asistenční činnosti pro jordánské síly, může ještě více zvýšit pnutí na Blízkém východě a zároveň mít vliv i na podzimní prezidentské volby v USA.
K ataku mělo dle americké stanice CBS dojít v době, kdy mnoho vojáků ještě spalo a funkce automatické odezvy systému protivzdušné obrany na základně byly vypnuty, protože se měl zrovna z akce vracet zpět americký dron. Podle slov prezidenta USA Joea Bidena útok uskutečnily radikální skupiny podporované Íránem působící v Iráku a Sýrii. „Ačkoliv stále shromažďujeme fakta, víme, že to provedly,“řekl.
Útoky na řadu míst podél jordánsko-syrské hranice přitom ve svém prohlášení tentýž den potvrdila skupina zvaná Islámský odpor v Iráku. Prý šlo o odvetu za americkou podporu Izraele ve válce v Pásmu Gazy. Právě tato skupina má mít dle expertů z Washingtonského institutu pro Blízký východ k Íránu blízko.
Írán vinu odmítá
Američané přitom podnikli v uplynulých týdnech několik úderů na mnohé proíránské milice
v Iráku, které se měly podílet na předešlých atacích na americké jednotky v zemi.
USA dle agentury AP mají v Iráku 2500 vojáků a v Sýrii dalších 900 v rámci aliance bojující proti dříve velmi nebezpečné, avšak dnes slábnoucí teroristické
organizaci Islámský stát. V Jordánsku obvykle působí na 3000 amerických vojáků.
K již tak velmi napjaté situaci v regionu způsobené válkou mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás pak přispívají i útoky s Íránem spřízněných jemenských rebelů na lodě v Rudém moři, proti kterým se Američané rovněž snaží zasahovat.
Íránci ale podíl na nynějším úderu na americkou základnu v Jordánsku odmítají.
„Irán neměl s útokem nic společného,“stálo dle státní agentury IRNA ve stanovisku íránské diplomacie. Ať už je pravda kdekoliv, Biden slíbil odvetu. „S odpovědnými zúčtujeme,“konstatoval.
Trump: Za mě by se to nestalo
Zdá se přitom, že Bidenovi ani nic moc jiného nezbývá, jelikož se ihned ocitl pod tlakem opozičních republikánů. Podle jejich lídra v americkém Senátu Mitche McConnella Bidenova nečinnost nepřátele USA na Blízkém východě posílila.
„Jedinou odpovědí na tyto útoky musí být zničující vojenská odveta proti teroristickým silám Íránu,“vyzval i republikánský senátor Tom Cotton.
Příležitost vyjádřit se využil také Bidenův pravděpodobný vyzyvatel v listopadových prezidentských volbách Donald Trump. „Tento útok by se nikdy nestal, kdybych byl prezidentem,“uvedl Trump, který ve svém typicky katastrofickém stylu zároveň konstatoval, že se svět ocitl na pokraji třetí světové války. Už dříve tvrdil, že kdyby byl prezidentem, nezačala by válka na Ukrajině ani v Pásmu Gazy.
„Biden se nyní pravděpodobně bude cítit nucený vyslat do regionu více vojáků, aby více zabezpečil americké základny, ale tím více z nich bude v ohrožení… Jeho pravděpodobný vyzyvatel Donald Trump navíc šíří narativ, že Biden zavlekl USA do válek,“napsal pro Sky News americký korespondent Mark Stone.
Podle něj tak současná situace může mít vliv na dění i za několik měsíců – až budou Američané v podzimních volbách rozhodovat o (staro)novém prezidentovi.