Studenti u nás nejsou jen číslo
Nově zvolený rektor Univerzity Hradec Králové Jan Kříž přibližuje výhody i nevýhody fungování menší univerzity
Jako většina menších regionálních univerzit i Univerzita Hradec Králové musí hledat inovativní způsoby, jak oslovit uchazeče o studium. Najít výhody, ve kterých jí tradiční velké univerzity nebudou konkurovat. Do jejího čela byl nyní nově zvolen fyzik Jan Kříž a tvrdí, že chce být viditelným rektorem, pro kterého jsou studující rovnocennými partnery a kvalita výuky absolutní priorita. Ve své práci se zabývá kvantověmechanickými systémy a matematickými metodami ve fyzice. V rámci evropských a světových fyzikálních olympiád se také věnuje práci s talentovanou mládeží.
LN Jaké studijní programy Univerzita Hradec Králové studentům nabízí? Jsou mezi nimi i takové, které jinde nenajdou?
Velmi unikátní je u nás možnost volné kombinace aprobací učitelského studia. Jiné univerzity nabízejí většinou dvouobory. U nás si uchazeči mohou z 18 nabízených oborů vybrat jakoukoliv dvojici. To je specialita především naší pedagogické fakulty. Filozofická fakulta se vedle tradiční nabídky může pochlubit politologií se zaměřením na latinskoamerická a africká studia. Taková specializace se najde málokde a jsme na ni hrdí. Z hlediska vědy a výzkumu je to poměrně silná skupina. Už několikáté období je děkanem filozofické fakulty politolog, v současné době afrikanista. Před ním ji vedla kolegyně zabývající se Latinskou Amerikou, která nyní působí jako první primátorka Hradce Králové. Z nabídky přírodovědecké fakulty bych rád zmínil obor toxikologie, který máme unikátně v ČR akreditovaný od bakalářského až po doktorské studium. Zajímavé by pro uchazeče mohlo být také studium datové vědy nebo informační a síťové bezpečnosti, které nově nabízí fakulta informatiky a managementu.
LN Které z vašich oborů patří k nejžádanějším?
UHK vznikla ze samostatné pedagogické fakulty a díky tomu představuje vzdělávání a výchova budoucích učitelů stále naši nejsilnější oblast. Více než třetina všech uchazečů má zájem o studium učitelského oboru. Sem také nabíráme největší počet studentů. Nejvíce takových programů přirozeně spadá pod pedagogickou fakultu, ve své nabídce je ale má i fakulta filozofická či přírodovědecká. K programům s vyšším zájmem uchazečů patří dále obory informatiky, management a ekonomie.
Kolik zájemců se k vám hlásí a jaká je jejich úspěšnost?
LN
U učitelských oborů se počet přihlášených pohybuje kolem pěti a půl tisíce. Někteří se hlásí na více oborů, takže celkový počet přihlášek se dostane zhruba na šest tisíc. Uspěje přibližně každý třetí uchazeč. U informatických oborů je úspěšnost poměrně vysoká, téměř všichni přihlášení mají šanci na přijetí.
LN Čím se UHK liší od jiných univerzit? Může uchazečům nabídnout něco specifického?
Jsme malá regionální univerzita a to se odráží i na našem zázemí, které je velmi příjemné a rodinné. Poměr počtu studentů na jednoho učitele je pro studenty velmi výhodný. Za sebe mohu říct, že na přírodovědecké fakultě, kde jsem doposud děkanem, znám všechny své studenty jménem. Studující se u nás necítí jako číslo ze studijního oddělení. Nekomunikujeme s ním jako s kusem, ale jako s člověkem. Ke svým studentům jsme vstřícní. Tuto zpětnou vazbu dostáváme i od studentů, kteří mají zkušenosti z jiných univerzit. Rád bych proto uchazeče k nám na univerzitu pozval, aby se o tom sami přesvědčili.
LN S jakými problémy se naopak jako malá univerzita nejvíce potýkáte?
Velkou výzvou pro regionální
univerzity obecně, stejně jako ty menší a mladší, představuje schopnost přitáhnout studenty. Jako původní profesí fyzik vím, že kdo chce dělat fyziku na vysoké úrovni, nebude se hlásit k nám, ale spíše na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, případně na Masarykovu univerzitu do Brna, Univerzitu Palackého do Olomouce nebo na ČVUT. My proto musíme přicházet se studijními programy, které velké kamenné univerzity nenabízejí. Takové mezery na trhu hledáme a věřím, že se nám je v poslední době daří zaplňovat.
Já jsem svůj volební program na funkci rektora hodně zaměřil na studenty a strukturu studijních programů, i když je tato oblast převážně v kompetenci fakult. Současný pan rektor, kterého si velmi vážím a chci na něj navazovat, odvedl neuvěřitelný kus práce na poli vědy, výzkumu a internacionalizace. V oblasti vzdělávání jsme ale zůstali malinko pozadu a nevyužili velkou šanci k restrukturalizaci našich studijních programů, kterou v roce 2016 umožnila novela vysokoškolského zákona. To nás ještě čeká. Musíme nabídnout unikátní studijní programy a na ně lákat i ty nejšikovnější studenty.
LN Jaké změny vás čekají v nejbližší budoucnosti?
Čelíme velké výzvě spojené s transformací vzdělávání budoucích
učitelů, kterou připravuje ministerstvo školství. Hovoří se o změně zaměření vzdělávacích programů z akademického na profesní. Zadání se ještě stále mění, ale už teď víme, že to pro nás bude náročné. Změny se budou týkat tří fakult a zkoordinovat je vhodným způsobem nebude lehký úkol. Zatím stále čekáme na konečnou podobu nového zadání.
LN Připravujete i nějaké další novinky?
Byl bych velmi rád, kdyby se nám podařilo akreditovat interdisciplinární studijní programy, na kterých by se podílelo více našich pracovišť. Připravujeme studijní program zaměřený na udržitelnost, kde by se mohly velmi dobře uplatnit všechny naše čtyři fakulty. Předpokládám, že do dvou let bychom ho mohli mít hotový. V rámci nabídky nových atraktivních studijních programů spouštíme na fakultě informatiky a managementu možnost studia zaměřeného na umělou inteligenci. Ačkoliv je to velké téma zejména posledních několika měsíců, už máme program připravený a lákáme na něj studenty do nového akademického roku. Přírodovědecká fakulta nově otevírá program Aplikovaná fyzika. Název možná nezní tak atraktivně, matematika a fyzika moc netáhnou, ale má několik specializací, mezi nimi například biomedicínská měření, které by uchazeče mohly nejen
zaujmout, ale také jim nabídnout výhodu na trhu práce.
Jak se univerzita staví k umělé inteligenci v rámci výuky a k jejímu používání studenty?
LN
Všechny vysoké školy asi nyní hledají způsob, jak se k této nové skutečnosti postavit. V posledních měsících u nás probíhá spousta školení zaměřených na akademické pracovníky a zlepšování jejich pedagogických dovedností. V rámci nich se uskutečnily i dvě série seminářů o umělé inteligenci. My AI chápeme jako nástroj. Musíme být sice opatrní, aby se z mocného sluhy nestal zlý pán, ale určitě nebudeme používání umělé inteligence zakazovat. Pokud ji bude chtít student použít při zpracování své seminární nebo závěrečné práce, proč ne. Měl by to ale přiznat, to je věc etiky. A musí také velmi dobře rozumět problematice, o které píše, i když mu s tím umělá inteligence pomohla. Obhajoby takových prací se budou muset více soustředit na testování znalostí obsahu.
LN Chystáte nějaká bezpečnostní opatření v souvislosti s prosincovou tragédií na Karlově univerzitě?
Ano. Se současným panem rektorem jsme se na začátku ledna zúčastnili schůzky na krajském ředitelství Policie ČR spolu se zástupci dalších vysokých škol našeho kraje. Týkala se právě této velmi
smutné události a toho, jaké možnosti v reakci na ni jako instituce máme. Opatření, která chystáme, budou především preventivního charakteru. Chceme instruovat veškerý personál, akademický i neakademický, jak se v případě krizových situací chovat. Jsem velmi rád, že nám Policie ČR bude v tomto směru pomáhat. Plánujeme připravit krizové scénáře, ve spolupráci s policií vytipovat slabá a silná místa v našich budovách. Chceme se vydat spíše tímto směrem než cestou detekčních rámů.
V několika budovách naší univerzity máme turnikety, které jsou většinou vypnuté. Někteří teď volají po jejich zprovoznění. Nemyslím si, že to je řešení. Naše univerzita je veřejná budova přístupná všem. I z jednání s policií vyplynulo, že takovým tragédiím se tímto druhem opatření stejně nedá zabránit. Musíme se na ně ale velmi dobře připravit. Mě až mrazí, když si vzpomenu, že po svém zvolení jsem byl na jednání na rektorátu a pan rektor mi tehdy řekl, že nám Policie ČR nabízí cvičení pro případ útoku aktivního střelce. Díval jsem se do svých poznámek a shodou okolností to bylo 12. prosince, jen pár dnů před tou střelbou na fakultě. Policie si byla vědoma, že se to může stát. Takové cvičení již dokonce na jiné instituci proběhlo.
Něco podobného chceme udělat i u nás. Samozřejmě s vědomím všech zúčastněných, že jde o cvičení, a ne reálnou situaci. Nácvik takových simulací je velmi důležitý i pro policii. Naši studenti jako figuranti absolvují instruktáž, jak se chovat, aby policistům ztěžovali práci, tedy aby se chovali tak, jak se chová člověk v panice. Tady vidím cestu. Za bezpečnost nemohou odpovídat vysoké školy, ale policie – a já velmi oceňuji její přístup, minimálně v Královéhradeckém kraji.