Kdyby lidi věděli
Volili jsme si s Petrem Pavlem euro a Tchaj-wan?
Je všeobecně známo, že předvolební kampaň se má ke skutečnosti asi jako sliby věčné lásky k reálnému soužití. Nicméně při pohledu na slova a skutky prezidenta Petra Pavla během roku od zvolení se dá položit fundamentální otázka: Zvolil by si ho národ do čela státu, kdyby věděl, že jeho politické priority jsou euro a boj s nesprávnými názory?
Pondělní promluva prezidenta pro Český rozhlas ukázala, že zatímco národ řeší nevídané zchudnutí, nevídané zdražování a nevídané ceny energií, pro Pavla je největší výzvou zavedení společné evropské měny. Zatímco chudé i bohaté štve, že náš HDP ani v roce 2023 nedosáhl úrovně roku 2019 (!), podle hlavy státu jsou naším největším problémem dezinformace.
Vůbec ho netrápí, že jsme přišli o více než třetinu úspor, že takřka všem v reálných cenách klesla výplata a že přibývá lidí neschopných splácet své závazky. Jeho prioritou je změna, která by zjednodušila život exportérům, a pak post jakéhosi komisaře, jenž by po vzoru předchozího „vládního zmocněnce pro dezinformace“rozdával peníze těm správným médiím a zakazoval ta špatná.
Že by šlo o rafinovanou snahu odvést pozornost od problémů doma na dvorku, kde za necelý rok nechal vyhodit mluvčí, šéfku tiskového odboru, šéfku kabinetu a nakonec i kancléřku? Ale kdež. U Pavla v žádném případě nejde o exces. Začněme okamžikem zvolení: copak někomu v kampani slíbil, že hned po zvolení bude volat na Tchaj-wan? Že bude vylepšovat naprosto špičkové vztahy s Tchaj-wanem a likvidovat beztak velmi mrazivé vztahy s novou světovou supermocností?
Petr Pavel může tisíckrát volat, že není vládním prezidentem, ale pokud je na ministry nahněváno 83 procent národa, a prezident je přesto v každém sporu s opozicí podpoří, v očích voličů se vládním agentem stává. Fakticky je situace ještě pikantnější: akcentací tak okrajových témat, jako je euro či boj s dezinformacemi, se hlava státu staví kamsi před aktivistické duo Vít Rakušan – Markéta Pekarová, protože ani ODS či lidovci nejsou tak ideologicky zabednění.
Možná je od Petra Pavla zbytečné říkat, že se mu do druhého mandátu nechce. Je totiž otázkou, jestli národ chce na Hradě reprezentanta názorů pětiprocentního STAN a pětiprocentní topky. Jestli by ho lidé, sošným fotografiím navzdory, znovu zvolili.