Česko zabředlo do nerůstu

Česká ekonomika sice loni spadla do červených čísel, ale v posledním kvartále se vyhoupla nad nulu. Letos bychom už měli podle odhadů velmi mírně růst, a konečně se tak dostat na úroveň před covidem. Jako poslední ze zemí EU.

Výkonnost české ekonomiky, měřená růstem hrubého domácího produktu (HDP), se za loňský rok podle včera zveřejněného prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně propadla o 0,4 procenta. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje, že jde o nejhorší výsledek za poslední tři roky. Příčinou je vysoká inflace.

„V jistém smyslu je loňský hospodářský propad daní za vysoké ceny energií, které se propsaly do všech stránek ekonomického života a které si vynutily masivní přizpůsobení této nové realitě,“pojmenovává Dufek jednu z hlavních příčin zdražování. S tím, že za to, že to nedopadlo ještě hůře, vděčí české hospodářství především automobilovému průmyslu, který loni zaznamenal výrazný nárůst výroby i exportu. Také šéfekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler konstatuje, že bez pozitivního vlivu automotive by pokles naší ekonomiky přesáhl jedno procento.

„Největší překážkou dynamičtějšího ekonomického odražení zůstávala slabá spotřeba domácností, která se nachází zhruba devět procent pod předpandemickou úrovní, české domácnosti tak nakupují zhruba stejně málo jako v roce 2018,“hodnotí výsledek jeho kolega Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

To je také důvodem, proč se Česku daří hůř než ostatním ekonomikám Evropské unie. Ty se totiž na rozdíl od nás už dostaly na předcovidovou úroveň. My jsme podle Seidlera ve čtvrtém kvartále zaostávali za úrovní roku 2019 o 1,4 procenta.

Domácnosti začínají konečně utrácet

Statistici ČSÚ včera ovšem přinesli i dobré zprávy: v loňském posledním kvartále se český HDP oproti předchozímu čtvrtletí zvedl. Podle statistiků především zásluhou zahraniční poptávky, ale také zvýšením spotřeby domácností, která se po velmi dlouhém poklesu začala konečně zvedat. Vidět to bylo na maloobchodních tržbách už v listopadu.

Původně přitom ekonomové očekávali, že k oživení tuzemské spotřeby dojde dříve. Proto mnoho institucí přehodnotilo své odhady vývoje v letošním roce směrem dolů. Například Komerční banka snížila svůj odhad růstu HDP na polovinu, konkrétně na 0,8 procenta.

Ministerstvo financí přitom ještě v listopadu předpovídalo, že česká ekonomika letos poroste o 1,9 procenta. V prognóze zveřejněné minulý týden už ovšem očekává růst pouze 1,1 procenta.

Navíc podle ministerstva financí existují rizika, která mohou výkon ekonomiky stlačit dolů ještě víc. Aktivita některých odvětví, včetně autoprůmyslu, může být oslabena výpadky v dodavatelských řetězcích, například v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě či nárůstem cen energetických surovin v případě eskalace geopolitického napětí. A stejně jako většina prognostiků vidí resort problém také ve vývoji německé ekonomiky, s níž je Česko velmi intenzivně provázáno – a která se také potácí mezi poklesem a nerůstem.

Manažeři vyhlížejí lepší časy

Naštěstí zdaleka ne vše se jeví černě. „Výsledek odpovídá loňskému očekávání generálních ředitelů, kdy 82 procent šéfů sázelo na pokles ekonomiky. Pro letošek jsou očekávání výrazně pozitivnější,“podotýká k účtu, který české ekonomice předběžně vystavil loňský rok, Daniel Janeček ze strategického poradenství společnosti PwC. S tím, že ředitelé firem déletrvajícímu poklesu nevěří a jsou výrazně optimističtější než loni.

„Pokles české ekonomiky podle našeho aktuálního průzkumu PwC CEO Survey očekává jen 56 procent šéfů. Naopak podíl manažerů věřících v obrat a růst ekonomiky roste, letos v růst věří 16 procent lidí, loni to bylo jen sedm procent,“sdělil Janeček LN.

Pozitiva pronikla i do prognózy poradenské společnosti Deloitte. Ta konstatuje, že loňský rok byl rokem obratu. Vláda podle analytiků prosadila konsolidační balíček, který by měl výrazným způsobem přiblížit veřejné finance k dlouhodobě udržitelnému stavu.