Mravenci vyhánějí lvy
Mravenčí vetřelec ovládl africkou savanu a mění ji na krajinu, kde mají lvi těžký život. Místo zeber zkoušejí šelmy ulovit nebezpečné buvoly.
Vkeňské savaně vyluzoval vítr v korunách akácií zvláštní pohvizdování. To teď utichá a ohlašuje proměnu krajiny nastartovanou drobným vetřelcem. Mravencům Pheidole megacephala se přezdívá „mravenci s velkou hlavou“. Není jasné, odkud hlavatý hmyz pochází, protože člověk ho nechtěně roznesl po rozsáhlých oblastech tropů Střední Ameriky, Afriky i Austrálie. Vytváří obří kolonie, kde plození potomstva zajišťuje několik královen. Na svém tažení světem decimuje jiné druhy mravenců a další hmyz.
Vpád velkohlavých mravenců mění k nepoznání i keňskou rezervaci Ol Pejeta, která je u nás známá jako náhradní domov pro vzácné nosorožce tuponosé severní ze safari ve Dvoře Králové. Mravenčí vetřelec tu nastartoval kaskádu drastických změn. Ty zkoumá početný mezinárodní tým vedený Jacobem Goheenem z Wyomingské univerzity v americkém Laramie. Výsledky jejich práce teď otiskl vědecký časopis Science.
Savana v rezervaci Ol Pejeta bývala porostlá akáciemi Vachellia drepanolibium, které ve svých korunách hostily mravence z rodu Crematogaster. Trny ve větvích tohoto až šest metrů vysokého stromu dorůstají délky až osm centimetrů, ale před velkými býložravci, jako jsou žirafy nebo sloni, by akácii neochránily. Proto mají některé trny ve své spodní části dutou bouli. Mravenci Crematogaster se do jejího nitra prokoušou malým otvorem, a získají tak dokonalý úkryt.
Vítr pak vyluzuje na dutém trnu s otvorem hvízdavé zvuky, a akácii se proto přezdívá „pískající strom“. Akácie poskytuje mravenčím nájemníkům kromě úkrytu také potravu v podobě sladkého nektaru. Ti se jí za to odvděčí lovem hmyzích škůdců. Zahánějí však i velké býložravce. Zaznamenají otřesy větví, když zvířata okusují z akácie listí, a napadnou „narušitele“bolestivými kousanci.
Do vzájemně výhodného soužití akácií a mravenců Crematogaster vstoupil velkohlavý vetřelec P. megacephala. Podobně jako jinde zdecimoval invazní druh místní mravence včetně ochránců akácií. Utichlo hvízdání trnů a velcí býložravci získali k akáciím volnější přístup. S dlouhými trny i hořkým taninem obsaženým v listí si poradí. Za posledních dvacet let tak akáciové porosty Ol Pejety prořídly na třetinu.
Mravenci mění jídelníček lvů
Tak razantní změna vegetace dopadá i na zvířenu. Lvy donutila ke změně jídelníčku. Tyto velké kočky lovily hlavně zebry. V krajině porostlé akáciemi nacházely úkryt, kde mohly číhat na kořist a překvapit ji výpadem ze zálohy. Teď však při tomto způsobu lovu často vyjdou naprázdno. Zebry jsou ostražité a v krajině s řídkým stromovím plížícího se lva snadno odhalí. Šelmy se proto přeorientovaly na kořist, která je o poznání nebezpečnější, a díky tomu také bezstarostnější. Napadají mohutné buvoly africké ozbrojené ostrými rohy.
Prokázat, že se celý ekosystém v Ol Pejetě s příchodem velkohlavého mravence od základů mění, není jednoduché. Goheenův tým prováděl po dvacet let sledování v oblastech, které už P. megacephala ovládl, i v částech rezervace, kam se ještě ve větší míře nedostal. Vědci porovnávali akáciové porosty, které už jsou velkým býložravým zvířatům vydány napospas, se savanou, kde jsou stromy stále ještě chráněné.
Akácie opravdu mizí jen tam, kde už invazní mravenec vyhubil jejich obránce a kde mají velcí býložravci snadný přístup do korun stromů. Lvům několika smeček vědci nasadili obojky s přístrojem zaznamenávajícím polohu zvířete prostřednictvím GPS. Získali tak dokonalý přehled o tom, kde se šelmy pohybují.
Přitom se ukázalo, že lvi loví zebry s bezmála třikrát vyšší úspěšností v oblastech, kam ještě P. megacephala nepronikl. Jestliže dřív tvořily zebry dvě třetiny všech úlovků lvích smeček, v současnosti už klesl podíl těchto kopytníků ve lvím jídelníčku na čtyřicet procent. Na buvoly si lvi dříve vůbec netroufali a nechávali je na pokoji. Dnes tvoří tato mohutná zvířata více než čtyřicet procent lvích úlovků.
Temná budoucnost savany
Vědci nemají jasnou představu, jak se bude ekosystém pozměněný invazním mravencem dál vyvíjet. Zatím se nezdá, že by se měnily stavy zeber, buvolů či lvů. I když jsou změny vegetace opravdu dramatické, v plném rozsahu se mohou následky projevit až s delším odstupem. Buvoli jsou pro lvy opravdu velké sousto a dá se očekávat, že přibyde vážněji zraněných šelem. Lov je také namáhavější a musí k němu spojit
buvoly. síly několik lvů. Ti jsou nuceni vynakládat mnohem větší úsilí než při lovu zeber, což s sebou nese vyčerpání.
Při velké zátěži budou lvice rodit méně lvíčat. Smečky budou méně početné a skupinový lov buvolů pro ně bude stále obtížnější. A to i proto, že si buvoli v krajině zbavené stromů začnou dávat na lvy větší pozor.
Vědci upozorňují, že ztráta akácií dopadne těžce na široké spektrum živočichů. Snovači přijdou o možnost stavět v korunách těchto stromů hnízda. Zkáza hrozí motýlům, jejichž housenky se živí akáciovým listím. Do potíží se dostane i nosorožec dvourohý, který se na akáciích často popásá.
Úbytek akácií těžce poznamená půdu savany. Tyto stromy patří mezi bobovité rostliny. Podobně jako třeba naše vojtěška hostí na kořenech bakterie schopné měnit vzdušný dusík na látky, které rostliny dokážou využít jako živiny. Na ústup akácií proto mohou doplatit i traviny, kterým se dnes s prořídlým stromovím otevírá větší prostor. Vědci přiznávají, že zatím netuší, jak invazi velkohlavých mravenců zastavit a kaskádě ničivých změn africké savany zabránit.
Zebry jsou ostražité a v krajině s řídkým stromovím plížícího se lva snadno odhalí. Šelmy se proto přeorientovaly na kořist, která je nebezpečnější.