Velká novinka ve spoření na důchod

Ačkoliv na doplňkové penzijní spoření se stále váže státní podpora, výnosy z něj už nejsou tak vysoké, jak by si střadatelé představovali. Stát se na to rozhodl zareagovat tím, že dal vzniknout takzvanému dlouhodobému investičnímu produktu.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) přináší zásadní změnu ve státem preferovaném způsobu spoření na penzi. Až dosud se v tzv. III. pilíři nacházelo doplňkové penzijní spoření (DPS), případně jeho starší příbuzný, penzijní připojištění a životní pojištění se spořicí složkou.

„Výhodou DIP je zejména flexibilita, nabízí širší paletu nástrojů. Díky tomu umožní i průběžnou úpravu portfolia dle potřeb. Například jako třicátník budu investovat hlavně do akcií a akciových ETF fondů, které po padesátce naopak začnu postupně vyměňovat za konzervativní nástroje jako státní dluhopisy. A těsně před důchodem zůstanu u nejkonzervativnějších termínovaných vkladů,“popisuje vedoucí analytického oddělení společnosti Cyrrus Anna Píchová. Právě Cyrrus byl jednou z prvních společností, které se do DIP zapojily hned po Novém roce. „Na začátek jsme klientům nabídli stávající službu pro pravidelné investování do ETF fondů, jelikož jde o jednoduchý a lehce pochopitelný způsob investování. Produktovou nabídku ale chceme rozšiřovat,“dodává Píchová. Např. UNIQA pojišťovna, která se DIP začne účastnit letos na jaře, plánuje v počátcích nabízet tři přednastavené strategie nebo možnost výběru libovolné kombinace fondů. Raiffeisenbank, která se připojila rovněž 1. ledna, nabízí mezi dostupnými investičními nástroji podílové fondy, ETF, akcie i investiční certifikáty.

Všechny oslovené společnosti, které už své produkty nabízejí nebo se k tomu chystají, se shodují, že zájem ze strany veřejnosti je poměrně velký, byť zatím především informativní. „První stovky klientů si tento nový produkt zřídily online prostřednictvím naší aplikace i na pobočkách. Dle prvních reakcí se zdá, že tento produkt má potenciál oslovit širokou škálu zájemců,“uvedla mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

Investiční společnost Portu na svých stránkách zase uvádí, že už za prvních 10 dní si u nich DIP založilo více než 2600 lidí, kteří průměrně vložili 5700 korun. Víc než třetina z nich byla z věkové kategorie 30–40 let, a jak ukázal průzkum, který si Portu dělalo, zhruba třetina všech Čechů uvažuje o tom, že peníze bude odkládat právě v rámci DIP.

Všichni, kdo DIP nabízejí, musí být registrovaní u České národní banky a smějí v něm nabízet jen státem vybrané produkty. Minimální úložky se pohybují většinou na úrovni 500 korun, rozdíl pak bývá ve výši poplatku za vedení smlouvy (který je zpravidla nižší než u DPS) a samozřejmě v očekávaném výnosu, který se podle vybrané strategie ovšem bude notně lišit. Výnos je navíc pochopitelně tím vyšší, čím vyšší měsíční úložky jsou – a dnešní v podstatě minimální pětisetkorunový rozdíl v úložce udělá za 20 či 30 let obrovský rozdíl v naspořené částce. „Je třeba myslet i na to, že jde o dlouhodobý nástroj se zákonem stanovenou dobou držení do věku 60 let, minimálně pak 10 let. V případě, že se klient rozhodne prostředky vybrat dřív, musí uplatněné výhody dodanit,“upozorňuje mluvčí UNIQA pojišťovny Eva Svobodová. Výjimky ze zdanění při předčasném výběru jsou jen dvě. První se týká převodu všech naspořených prostředků včetně výnosů k jinému poskytovateli DIP, druhá platí pro případ, že se střadatel stane invalidou III. stupně.

Do DIP si lze převést i finanční nástroje, které už ke spoření na penzi klient využívá, tedy pokud je daná společnost v jeho rámci nabízí. Např. společnost ATRIS, která svůj investiční fond i pod štítkem DIP nabízí od 1. února, přikládá klientům dodatek k rámcové smlouvě.

Výhodou je, že odložené finanční prostředky mohou střadatelé snáze uplatnit v daňovém přiznání. „DIP lze například oproti doplňkovému penzijnímu spoření efektivněji odepisovat z daní, tedy za stejné peníze získat větší daňovou vratku, kdy si daňový základ mohu snižovat o veškeré příspěvky až do limitu 48 tisíc korun – již od první koruny,“popisuje Jan Macek z české investiční společnosti Conseq Investment Management.

Povinnost spořit na penzi v rámci DIP neexistuje – ani pro stávající, ani pro budoucí smlouvy. Výhodou zapsání ale je, že do něj (stejně jako do doplňkového penzijního spoření) může přispívat

Výhodou dlouhodobého investičního produktu je flexibilita, nabízí širší paletu nástrojů. Díky tomu umožní i průběžnou úpravu portfolia dle potřeb.

Peníze uložené v dlouhodobém investičním produktu mohou střadatelé snáze uplatnit v daňovém přiznání. Navíc se časem budou zhodnocovat.

zaměstnavatel. „Nechat si posílat peníze do DIP je výhodnější, než si je nechat vyplácet ve mzdě, protože celý příspěvek zůstává zaměstnanci a je využit na dlouhodobou investici. Zaměstnavatel nezaplatí nic navíc a do výše 50 tisíc korun neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění,“upozorňuje Radim Krejčí z investiční společnosti Portu. Pokud si zaměstnanec nechá vyplatit tři tisíce korun ke mzdě, ta se po odečtení daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění reálně zvýší jen o 2202 korun a náklady zaměstnavatele jsou i s pojistným 4014 korun: státu se zkrátka v takovém případě odvede přes 1800 korun – tedy skoro polovina nákladů zaměstnavatele. Peníze uložené v DIP se navíc v průběhu času budou zhodnocovat. „Stát touto daňovou úlevou dává signál firmám, že je vhodné přispívat zaměstnancům na důstojné stáří. Bohužel se domnívám, že firem, které zmíněných 50 tisíc korun využívají na maximum, je pořád jen mizivé procento,“dodává Krejčí.