Penzijní spoření z trhu nezmizí
Pro mladé lidi je vhodnější investovat dynamicky, třeba do akcií. Starší ročníky by měly být opatrnější
Dosud bylo možností, jak se státním posvěcením spořit na důchod, jen omezené množství a nejdůležitějším produktem bylo doplňkové penzijní spoření známé také pod zkratkou DPS nebo jako alternativní účastnický fond. S nástupem novinky v podobě dlouhodobého investičního produktu (DIP) ale „penzijko“nemizí a stále bude mít pevné místo mezi nástroji spoření na penzi.
Když doplňkové penzijní spoření v roce 2013 vzniklo, nahradilo tzv. penzijní připojištění, dnes známé i jako transformovaný fond. Zajímavé je, že ačkoliv smlouvy o penzijním připojištění nelze už jedenáct let uzavírat, mělo podle dat Asociace penzijních společností ČR na konci třetího kvartálu loňského roku aktivní smlouvu přes 2,5 milionu osob – což je víc než dvojnásobek těch, kteří mají doplňkové penzijní spoření – těch bylo 1,766 milionu.
„Penzijní připojištění garantuje na rozdíl od DPS nezáporný výnos. Tato garance ovšem výrazně omezuje investiční možnosti penzijních společností a tomu odpovídá výnos, který nemusí naplnit klientova očekávání,“popisuje největší úskalí původního penzijního produktu mluvčí UNIQA pojišťovny Eva Svobodová.
Podle ní je současné doplňkové penzijní spoření vhodné pro klienty, kteří jsou ochotni přijmout určitou míru rizika výměnou za potenciál zajímavějších výnosů. „Pro mladé lidi je zpravidla vhodnější investovat dynamicky, třeba do akcií, protože ty dokážou vytvářet atraktivní výnosy, přičemž dlouhodobý horizont má schopnost výrazně redukovat jejich riziko,“vysvětluje Svobodová. Od mládí tak lze investovat menší částky, aby se za celou dobu nastřádalo více prostředků.
„Starší ročníky s horizontem spoření pět až osm let by naopak měly volit opatrnější strategii a ideálně s podstatně vyššími částkami pravidelných vkladů, protože jen tak jsou tito lidé schopni nashromáždit během smluvní doby opravdu užitečnou částku,“dodává. To potvrzuje i vedoucí analytického oddělení společnosti Cyrrus Anna Píchová, která DPS považuje za stále výhodný způsob spoření zejména pro ty, kterým do důchodu zbývá méně než deset let.
DPS má i další výhodu, a tou je státní podpora – podle výše měsíční úložky stát dokládá další finance do spoření a právě to z něj podle Tomáše Jíchy z investiční společnosti ATRIS dělá „lidový finanční produkt“.
Jenže právě státní podpora doplňkového penzijního spoření od letoška doznává velkých změn, které se dotknou prakticky každého. Minimální úložka, od které má střadatel nárok na státní příspěvek, se od 1. července zvýší z 300 na 500 korun měsíčně a mění se výše státní podpory. U zmiňované pětistovky dosud byla 130 korun, od července však klesne na pouhou stovku. Zároveň se ale změní i maximální možná výše státního příspěvku z 230 na 340 korun (ty klient dostane při měsíční úložce 1700 korun nebo více). Příspěvek se sníží pro všechny, kdo ukládají méně než 1100 korun včetně.
Stát se tím rozhodl narovnat nerovnoměrnou podporu střadatelů, kdy ti, kdo si odkládali nejméně, dostávali procentuálně nejvyšší dotaci. Ta teď bude u částek mezi 500 a 1700 korunami shodně dvacetiprocentní. U částek převyšujících 1700 korun měsíčně bude stát vyplácet všem shodně zmíněných 340 korun, navíc k nim náleží daňové zvýhodnění.
A mění se i další zásadní položka, a to minimální doba spoření. Dosud platilo pravidlo 60/60, tedy spořit aspoň 60 měsíců (pět let) s tím, že peníze bude možné vybrat nejdřív v šedesáti letech. Minimální věk výběru sice zůstává na šedesátce, avšak minimální doba spoření pro výběr peněz u smluv uzavřených od 1. ledna 2024 se prodlužuje na deset let. Ti, kdo pobírají starobní důchod, na státní příspěvky ztratí nárok úplně, pokud jsou ale výdělečně činní, mohou si spoření uplatňovat v daňovém přiznání. Toto omezení se týká všech již uzavřených smluv.
Poslední změna se dotýká daňového zvýhodnění, které je platné nejen pro doplňkové penzijní spoření, ale i pro dlouhodobý investiční produkt, původní penzijní připojištění a životní pojištění s možností střádání, tedy se složkou nazvanou jako investiční, kapitálová či důchodová.
Zatímco dříve šlo slevu na dani uplatnit ve výši 24 tisíc korun ročně zvlášť na životní pojištění a dalších 24 tisíc na spoření zvlášť na penzi, nyní došlo ke sloučení těchto dvou položek do jedné a nárůst společného limitu na 48 tisíc korun ročně. Navrhované zvýšení tohoto limitu, které by odráželo inflaci a růst mezd v uplynulých letech, neprošlo. Do tohoto daňového zvýhodnění se navíc dostane i nově vzniklé pojištění dlouhodobé péče. Možnost využít daňovou úlevu se tak stane flexibilnější, při jejím čerpání v maximální výši ušetří daňový poplatník 7200 korun ročně.
Stát chce narovnat nerovnoměrnou podporu střadatelů, kdy ti, kdo si odkládali nejméně, dostávali nejvyšší dotaci.