Podmínka za znásilnění? Běžné
Násilníci si od soudu odnášejí nízké tresty díky institutu přiznání viny. Západní státy mají tvrdší postihy
Více než polovina případů znásilnění končí podmínkou. Snížení trestní sazby umožňují i dva poměrně nové instituty – prohlášení viny pachatelem a dohoda o vině a trestu. Prohlášení viny využil muž, který opakovaně znásilňoval svou nevlastní dceru a od brněnského krajského soudu odešel s podmínkou. Podle odborníků na sexualizované násilí by ale v takových případech podmínky vůbec padat neměly.
Dohoda o vině a trestu se využívá v případech, kdy se obviněný se státním zástupcem zcela shodne na vině, trestu a dalších výrocích. K takovéto dohodě došlo třeba v medializovaném případu muže, jenž zneužil a znásilnil šest chlapců. Loni v létě si za to – taktéž od brněnského krajského soudu – odnesl pětiletou podmínku.
Institut prohlášení viny pachatelem funguje teprve od roku 2020, a to v případě, kdy je shoda pouze na vině. Důvody k využívání těchto institutů jsou dva – zkrácení trestního řízení a snížení traumatizace oběti, nedochází totiž k plnému dokazování, takže nemusí opakovaně vypovídat. V obou případech se pachateli zmírňuje trest v mezích trestního řádu.
Musel by se změnit celý systém trestního práva
Michaela Studená, spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem, zaměřující se na oběti domácího a sexualizovaného násilí, pro LN uvedla, že podmínky jsou v takových případech nevhodné. „Bojíme se, že oběti – jak my říkáme hrdinové, protože s tím bojují –, to přestanou nahlašovat. Neboť vidí, že tresty jsou strašně nízké a pachateli stačí, když se bude nějakou dobu chovat slušně. Jak řekla jedna z našich hrdinek, násilník může v klidu prdět doma do gauče,“poznamenala.
Po vyšších trestech volá i poslankyně a členka sněmovního podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Klára Kocmanová (Piráti). „Pro veřejnost nedává smysl, když někdo někoho opakovaně znásilňuje a dostane podmínku. Nezvyšuje to důvěru ani obětí, ani veřejnosti v systém,“řekla pro LN.
Soudcovská unie se hájí, že soudci k obětem sexualizovaného násilí přistupují citlivě při zachování jejich práv. „Systém trestání v České republice je už desítky let postaven na tom, že ukládáme relativně dlouhé zkušební doby podmíněných trestů s předpokladem, že to vede k odrazení pachatele
od další trestné činnosti. Že tento předpoklad je správný, dokládá to, že patříme mezi země s velmi nízkou kriminalitou. Kdybychom chtěli trestat jako některé západní státy, které ukládají krátké týdenní tresty a nedávají podmínky, museli bychom změnit celý systém trestního práva i systém našich věznic. Znamenalo by to obrovské investice,“uvedl pro LN prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Z loňské studie v projektu Legal Data Hub vyplynulo, že prvopachatelé
znásilnění jsou uvězňováni nejčastěji po pachatelích vraždy. „Možným důvodem častějšího ukládání podmíněných trestů odnětí svobody – veřejností někde vnímané tak, že soudy ‚podceňují‘ závažnost znásilnění – může být velmi silný důraz kladený na trestní minulost, menší důraz na závažnost trestné činnosti a široká možnost podmíněného odložení trestu odnětí svobody,“popsal autor studie Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Četnost prohlášení viny statistické listy nezaznamenávají, u dohody o vině a trestu jen omezeně. Data nemá ani ministerstvo spravedlnosti.
Redefinice znásilnění
„Lidé, kteří kritizují způsob trestání, nemají po ruce žádné studie tohoto typu. Takový akademický výzkum by určitě stál za to, oběti sexuálních deliktů by si zasloužily, abychom jako společnost věděli, že postupujeme správně – nebo jak máme postupovat jinak,“zdůraznil Vávra s tím, že dohoda o vině a trestu je „úžasná vymoženost pro oběti“– neboť je velmi pravděpodobné, že budou vyslýchány jenom jednou.
Podle poslankyně a spoluzakladatelky iniciativy Pod svícnem Barbory Urbanové (STAN) ale oběti už dnes mlčet nechtějí. A ve chvíli, kdy případ nahlásí, se rozhodnou, že podstoupí plnohodnotný soudní proces včetně dokazování. „Prostě nemlčí, dávají svoji verzi příběhu i médiím. To dřív obvyklé nebylo, protože systém oběť zničil natolik, že už potom nevypovídala. Když jsme v podcastu Pod svícnem začali natáčet s oběťmi, měnili jsme hlasy, aby je nikdo nepoznal. To už se úplně změnilo,“popsala pro LN.
Zpřísnění trestů má přinést redefinice znásilnění, která míří do Poslanecké sněmovny a platit by mohla od příštího roku
Zpřísnění trestů má podle náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava (ODS) přinést redefinice znásilnění, která míří do Poslanecké sněmovny a platit by mohla od příštího roku. „Posiluje se možnost uložit za znásilnění i vyšší tresty, zvláště v případě, kdy oběťmi jsou děti,“poznamenal. V současné době za znásilnění dítěte do 15 let hrozí maximálně 12 let vězení, nově by to mohlo být až 15 let.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v neděli pro CNN Prima News uvedl, že by nechtěl rušit možnost uložit za znásilnění podmíněný trest. „Není znásilnění jako znásilnění, je různá intenzita a jsou různé formy znásilnění,“řekl. Resort ovšem chce zavést povinné vzdělávání soudců.
Od roku 2016 do konce roku 2022 bylo za znásilnění odsouzeno 643 lidí. Podmíněným trestem skončilo 46 procent případů, podmínkou s dohledem jedenáct procent. Nejpřísnější tresty padaly v případě znásilnění dítěte mladšího 15 let, nebo když pachatel oběti způsobil těžkou újmu na zdraví. Tehdy byla podmínka nebo podmínka s dohledem uložena ve 24 procentech případů. Vyplývá to z dat ministerstva spravedlnosti.