Katalánci otočili, opozice zuří

Zákon o amnestii podle separatistů neobsahuje dostatečné záruky pro stíhané vůdce

Kontroverzní projekt, díky kterému se předseda španělských socialistů Pedro Sánchez stal navzdory těsné porážce v loňských parlamentních volbách opět premiérem, dostal tento týden ránu z nečekané strany. Pro zákon o amnestii pro katalánské separatistické vůdce, jenž umožnil vznik Sánchezovy vlády s podporou regionálních stran, totiž v parlamentu nezvedla ruku jedna ze dvou hlavních katalánských stran Junts.

Zdánlivě nelogický obrat vychází z toho, že podle Junts (v jejímž čele stojí hlavní postava katalánského separatistického hnutí a někdejší premiér Katalánska Carles Puigdemont) zákon o amnestii neposkytuje dostatečnou ochranu těm, kteří by byli stíháni za činy související s terorismem. To se týká i samotného Puigdemonta, jenž se aktuálně před španělskou justicí skrývá v Belgii.

„Nedopustíme, aby katalánské hnutí za nezávislost bylo vystaveno libovůli španělské justice,“řekla mluvčí Junts Miriam Noguerasová.

Norma se vrací do parlamentních výborů a není jasné, kdy se k ní poslanci na plénu vrátí.

Voliči rozdali nepřehledné karty

Do současné delikátní situace, která podle mnohých znamená největší ohrožení španělské demokracie od smrti autoritářského vůdce Franciska Franka v roce 1975, se Španělsko dostalo na základě výsledků parlamentních voleb konaných v červenci 2023. Ty sice se ziskem 33 procent hlasů těsně vyhrála dosavadní opozice, pravicová Lidová strana (PP), jenže její vůdce Alberto Feijóo nedokázal u ostatních politických subjektů získat podporu tak, aby to vedlo k parlamentní většině. Hlasy krajně pravicové strany Vox na majoritu nestačily.

Podporu vlády naopak následně získal vůdce socialistů (PSOE) Sánchez, ovšem způsobem, jenž vzbudil bouři nejen v opozici, ale částečně i mezi socialisticky orientovanými voliči. Podstatou politické dohody se zástupci malých regionálních stran včetně těch z Katalánska totiž byl závazek, že vláda po inauguraci předloží do parlamentu zákon, který amnestuje stíhané či uprchlé protagonisty referenda o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Premiér Sánchez nyní tento slib splnil, ovšem parlamentní matematika byla neúprosná: nesouhlas pouhých sedmi poslanců za Junts ve 350členné komoře stačil k tomu, že norma neprošla.

Opozice reprezentovaná vedle PP také krajně pravicovou stranou Vox zorganizovala již během vyjednávání mezi PSOE a katalánskými separatisty sérii masových demonstrací po celém Španělsku, kterých se dohromady zúčastnily statisíce lidí. Běžně na nich zněla hesla o ohrožení španělského ústavního pořádku, zradě na voličích či o nemravném handlu vedeném Sánchezovou snahou udržet se u moci. A opoziční politici nešetří silnými slovy ani teď.

„Kriminálníci si píší zákon na vlastní ochranu“

„Sánchez a jeho socialisté se pokoušejí o útok na samé základy západní demokracie,“prohlásil během rozpravy v parlamentu podle listu El País vůdce lidovců Feijóo a s odkazem na amnestijní zákon dodal, že „předseda vlády obrátil politiku vzhůru nohama – podporuje kriminálníky, aby si sami napsali zákon, který jim zaručí beztrestnost“.

Socialisté svoji pozici hájí argumentem, že s ohledem na Katalánsko je potřeba „zasypat příkopy“, které ve španělské společnosti vznikly, a amnestie by k tomu přispěla. Průzkumy veřejného mínění této tezi ale příliš nenasvědčují: sondáž z konce loňského roku ukázala, že proti dohodě se separatisty výměnou za podporu Sánchezovy vlády se staví 70 procent populace, a to včetně mírné většiny voličů PSOE.