Ouvej, reputace

Experti se na digitalizaci dívají jinak než rodiče

Při psaní této glosy ještě nebylo jasné, zda systém digitálních přihlášek na střední školy (DiPSy) funguje. Ale to není prioritní. Ať bude fungovat od soboty, neděle, či až od pondělka, na technologické stránce věci to nic nemění. Na tom, že digitalizace stále víc prostupuje naše životy. Jenže jisté věci nezávisí na technologiích, ale na lidské duši, emocích a zkušenostech. Například pověst. A z tohoto pohledu přináší krátký kiks systému DiPSy reputační problém pro celou digitalizaci – ve školství, státní správě či třeba ve volbách.

Záleží na úhlu pohledu. Na webových debatách převažují lidé z prostředí IT. Pro ně je to banalita vnímaná vlastní zkušeností. Ve stylu: klobouk dolů před programátory, kteří ten systém napsali ve čtyřech lidech za dva měsíce. Každý dělá chyby. Já bych takovou zakázku nevzal ani za zlaté prase.

Jiní to měří optikou státního a soukromého sektoru. Proč to v soukromém (od zpravodajských webů přes webové bankovnictví až po porno) funguje, ale ve státním startují digitální systémy (od dálničních známek až po DiPSy) s průšvihy? Možná je to tím, nabízí se intuitivní odpověď, že v soukromém sektoru, kde vládne tvrdá konkurence, jde firmám víc o reputaci. Systémy spouštějí, až když vyzkoušeně fungují, kdežto ve státních sférách to bývá častěji na rozkaz daný politickým rozhodnutím.

Z hlediska zákazníků – ne specialistů IT, ale v nynější situaci běžných rodičů – teď digitalizace sklízí reputační problém. Kolik z nich lze vysvětlováním přesvědčit, že jinak než s počátečními kiksy to nejde? Podobá se to tématu korespondenční volby. I tam je velká snaha vysvětlit, že korespondenční (natož elektronická) volba žádné riziko nenese. A přesto má tato volba pochroumanou reputaci. Ne kvůli technologii hlasování, ale pro lidské stránky věci: v nepřímé (korespondenční, elektronické) volbě je snazší „přesvědčit bábu, aby volila správně“, než když volí přímo a tajně za plentou. Takovou roli má reputace a ta se mění jen pomalu.