Čuprhezká gradace
Nerada bych někoho podceňovala, přesto myslím, že mezi vámi, kdo jste si minulý týden přečetli na těchto stránkách jistý mega sloupek, se najdou osoby, které při tom nepomyslely na stupňování přídavných jmen. I když jim sloupek připadal megadrsný. Co s tím má megadrsný co společného? Jen to, že by se mohli najít tací, kteří by z toho slova rádi udělali čtvrtý stupeň přídavného jména a nazývali by ho hyperlativ.
Čtvrtý stupeň? To skoro vypadá, že pokud jde o počet stupňů přídavných jmen, mohla by to být podobně zapeklitá otázka, jako kolik má němčina slovesných časů (jestli byste chtěli znát odpověď, za sebe vám doporučuji hodit si kostkou; fajnšmekři si mohou sbrousit dva protilehlé rohy a připsat si na ně nulu a osmičku). Neproblematická odpověď k těm přídavným jménům je bezpochyby tři: pozitiv, komparativ, superlativ. Dál se nabízí třeba elativ, ovšem tam už nechtějte, aby se bohemista s germanistou a ugrofinistou shodli, co to je.
V té nepravidelnosti aby se jazykovědec vyznal. Takže nejhustolepčejší je správně utvořený hyperlativ, kdežto hypertěžký a suprodobrý ne...
Ale co ten hustokrutý hyperlativ? Umírněnější verze je, že jde o případ, kdy se stupňuje něco, co se z logiky významu stupňovat nedá (třeba nejoptimálnější, mrtvější). Pojďme ale nyní zabrousit do vod Necyklopedie, kde je tento pojem chápán krapet jinak. Megadrsně. Tam se v heslu hyperlativ vracíme k tomu, kde jsme začali, k tomu čuprhezkému stupňování. Na stránce se nám vysvětlí, že hyperlativ nefunguje na principu pravidelného lepení věcí (předpon, přípon) na konec či začátek slova, nýbrž se tvoří nepravidelně. A v té nepravidelnosti aby se jazykovědec vyznal. Tak se dále dovíme, že nejhustolepčejší je správně utvořený hyperlativ, kdežto hypertěžký a suprodobrý ne (ne abyste to někde použili, ještě byste se mohli ztrapnit!). Také tu kromě jakž takž rozumných řad jako obrovitý – obrovitější – nejobrovitější – sakraobrovitý najdeme i takové specialitky, jako je dřevěný – dřevěnější – nejdřevěnější – totální špalek nebo levný – bonus s naší kartou – 2 + 1 zdarma – superlevný / hypervýhodný / krach cen. Upřímně doufám, že toto stupňování bylo odvozeno od dlouhodobého pečlivého pozorování a srovnávání cen v souvýskytu s danými slovy. Protože pokud ne, lingvistická relevance daného článku značně klesá.
Používání hyperlativu v češtině je tedy věda, ale obávám se, že není nikdo, kdo by vás to naučil. Němci na tom jsou, alespoň dle letmého pohledu na jejich Stupipedii, lépe. U nich se prostě koncovka, která se přidává ve třetím stupni přídavného jména, v hyperlativu ještě jednou zopakuje. Vznikají tak docela nudné řady jako schön – schöner – am schönsten – am schönstesten. Pěkné je ovšem stupňování döner – dönerer – am dönerestesten. Kebab – víc kebab – mega nejvíc kebab. Nebo ne?
Teď už vám nezbývá než se čtením skončit, protože tu přestává být co číst. Tak koho jsem cize znějícími slovy neodradila už v druhém odstavci, tomu naše Necyklopedie nabízí ještě Opiativ, Komunikativ, Dekorativ, Konservativ, Liebrsbrif, Fiktiv, Spekulativ…