Peníze mimo radar

Podle analytika Transparency International Petra Leyera nemusí v menších finančních institucích platit tak přísné kontroly jako u bank.

Jak se díváte na propojení, kdy v jedné z nejmenších finančních institucí v Česku měli peníze prominentní politici, některé kontroverzní postavy a také vysoce postavení manažeři?

Tato společnost na mě dělá dojem, že jde spíš o klub známých a že byl vytvořen na základě osobních vazeb. Existovaly a existují daleko výnosnější a lukrativnější způsoby, jak zhodnotit osobní peníze, než zrovna nabízí toto finanční řešení. Nevidím za tím nějakou bazální finanční logiku nebo fakt, že by to bylo na první pohled tak výhodné, že by tam všichni manažeři a politici měli investovat kvůli výnosu.

LN O co tedy podílníkům záložny šlo?

Spíš to vidím tak, že buď se tam někdo dostal na základě známosti, nebo se tam sdružoval za nějakým jiným účelem. Ale finanční ratio v tom nevidím.

Stavení firmy si jdou v souboji o zakázky často vyloženě po krku. Jak je možné, že své soukromé peníze neváhají jejich manažeři dát do téže, navíc takhle malé záložny?

LN

Působí to jako zvláštní náhoda, že se tam zrovna špičkoví manažeři z těchto konkrétních oborů sejdou. Vzbuzuje to celou řadu otázek, jestli tato platforma nesloužila k nějakým jiným účelům, než je tedy jenom zhodnocování úspor nebo vytváření nějakého finančního benefitu pro podílníky. Jestli tam nedocházelo k nějakým dohodám ohledně byznysu, ve kterém podnikají.

Česku chybí efektivní postih pro praní špinavých peněz a nevysvětlitelné příjmy. Vnímáte to jako systémový problém?

LN

Nemůžeme to hodnotit jako jeden celek. Existují velké finanční instituce se zahraničními vlastníky, kde jsou uplatňovány silné mechanismy vůči všem klientům, ať už jsou politicky exponovaní, nebo nejsou. Tam je dohled ze strany státu silný, ať už ze strany České národní banky, nebo ze strany Finančního analytického úřadu.

Potom jsou menší lokální finanční instituce, ať už jsou to banky, nebo spořitelní družstva, které nemají takové možnosti a prostředky. Nevyužívají ucelené skupinové systémy a pravidla na monitorování rizik spojených s praním peněz a dodržováním sankčních mechanismů. Často k tomu však ani nesměřují, protože právě standard, který nabízejí, může být účelově udělán na nižší úrovni, aby jejich klienti nepodléhali tak přísným kontrolám. A často tam mohly přijít prostředky, které nejsou úplně vysvětlitelné. I dohled ze strany státu může být nižší, protože z hlediska absolutních objemů na trhu se jedná o relativně malé částky a nízký počet klientů, kteří nemají tak zásadní vliv na celý finanční systém.

Nicméně v jednotlivých případech samozřejmě může jít o relativně významné částky a mohou se týkat politicky exponovaných osob a významných podnikatelů.

Může se stát, že klienti menších finančních institucí zůstanou mimo kontrolu?

LN

Ano, můře to tak být. Menší instituce, pokud nejsou vyloženě nějakým způsobem problémové na první pohled a dodržují základní standardy, mohou být méně kontrolovány a zůstat mimo radar kontrolních institucí. Dohlídky tam nemusí chodit tak často, takže jde vlastně o standard druhé kategorie. Klientům nabízejí méně kontrol, prověřování, otázek na jejich situaci, na jejich finance a tak dále.

Pokud to taková instituce přežene a ukáže se, že její systém je zcela nefunkční, pak už tam kontrolní instituce dojdou a může dojít k zásadním zjištěním a následným sankcím. Musí proto chytře balancovat na hraně mezi snahou maximálně naplnit zákonné požadavky a druhou stranou, kdy chtějí být vstřícní vůči klientům v tom smyslu, že je nechtějí zatěžovat příliš důslednými kontrolami.