Zapomenuté Zauralí chce změny
Rušení internetu, atmosféra strachu a povinný koncert na podporu šéfa regionu. V Baškortostánu, autonomní republice na jihu Uralu, po protivládních protestech panuje napětí. Hrozbu odštěpení regionu využívá vládní moc i zahraniční aktivisté. Baškirové se
„Všichni, kdo porušují zákon a útočí na naši národnostní jednotu, budou potrestáni v plném rozsahu zákona. Ti, kteří se mnou nesouhlasí, ale milují Baškortostán, lidi a jsou připraveni k dialogu jako praví chlapi, těm podávám ruku přátelství a říkám: Pojďme společně tvořit! Pojďme společně budovat náš rodný Baškortostán!“hřímala z pódia hlava republiky Radij Chabirov. Nad jeho hlavou viselo heslo „Za Rusko“.
Koncem ledna se v centru baškortostánské metropole Ufy konal mítink na Chabirovovu podporu. Podle oficiálních údajů se ho zúčastnilo 50 tisíc lidí, kteří vyjadřovali loajalitu šéfovi regionu.
Jde o osvědčenou taktiku režimu, jak vytvořit zdání maximální podpory. Během masových protivládních protestů uspořádal v roce 2012 Kreml koncert na podporu prezidenta Vladimira Putina na hlavním moskevském stadionu v Lužnikách, o 11 let později zde Putin oslavil první výročí války proti Ukrajině.
Bránil přírodu, šel za mříže
Obdobná taktika je i omezování internetu, jež Baškortostán postihlo poté, co se v republice konaly protestní akce po odsouzení aktivisty Faila Alsynova, který se snažil bránit místní přírodu před těžaři.
Aktivistu začali stíhat, když si na něj stěžoval šéf autonomní republiky Radij Chabirov. Soud pak v polovině ledna Alsynova shledal vinným ze šíření nenávisti k představitelům arménského, ruského a tatarského národa. Se vší pravděpodobností se do situace s aktivistou promítlo to, že Chabirov vnímal kritiku Arménů osobně, neboť jeho manželka je arménské národnosti.
Svou roli mohla sehrát i skutečnost, že Alsynov byl spolupředsedou dnes v Rusku zakázané nacionalistické organizace Baškort a vymezoval se proti válce na Ukrajině. Napětí v republice nepolevuje. Vyšlo najevo, že koncem ledna v policejní vazbě zemřel Rifat Dautov, který byl zadržen po protestu na podporu Faila Alsynova.
Protivládní protesty, střet s pořádkovou jednotkou OMON a národnostní otázka. A k tomu válka na Ukrajině, kde podle ověřených údajů z veřejných zdrojů padlo přinejmenším 1381 obyvatel Baškortostánu, čímž se region umístil společně s jihoruským Krasnodarským krajem a sousední Sverdlovskou oblastí na vrchol pomyslného žebříčku s největším počtem potvrzených padlých. To vše navozuje dojem, že epicentrum zhroucení Ruska se nachází na úpatí Uralu.
Experti ze samotného Baškortostánu však upozorňují, že napětí v republice má lokální charakter.
„Nejde o žádný separatismus. Je to protest lidu z venkova. Operovat separatismem je výhodné pro Chabirova, aby ospravedlnil své chyby. A také pro ty, kteří odešli na Západ, jako například Gabbasov (Ruslan Gabbasov, někdejší spolupředseda Baškortu, nyní šéf Výboru Baškirského národního hnutí v zahraničí – pozn. red.), aby získal finanční prostředky,“říká v rozhovoru pro LN baškirský aktivista J. P., který si nepřál uvést plné jméno kvůli možným represím.
S tím souhlasí jeho kolega, politolog S. U. Ani on z obavy nechtěl zveřejnit své jméno. „Souvislost mezi protesty a separatismem je minimální. Baškortostánská republika je jeden z největších mnohonárodnostních regionů Ruska s více než čtyřmi miliony obyvatel, jež tvoří představitelé 160 národností. Víc než třetina obyvatel republiky jsou Rusové, další přibližně třetina připadá na Baškiry a zhruba čtvrtinu populace tvoří Tataři. Baškirové mají v porovnání s jinými národnostními skupinami silnější národní identitu. Rusové naopak mají větší občanskou identitu,“popisuje.
„Důvody občanů, kvůli kterým se zapojili do protestů, byly různé, ale spojovala je nespokojenost s regionálním vedením. A této nespokojenosti poměrně šikovně využily opoziční síly. Regionálnímu vedení se je podařilo, jak se zdá, rychle potlačit, ale napětí v Zauralí a části baškirské veřejnosti přetrvává. Stabilita v regionu bude záviset na tom, jak dobře se regionální moc poučí a naučí se komunikovat s veřejností,“podotýká pro LN expert.
Bohatí, a přitom chudí
Situace v Baškortostánu je specifická tím, že protestní hnutí se neutváří v metropoli republiky, ale na jejím okraji, na venkově. A konkrétně v baškirském Zauralí, ležícím na východě regionu. Jde o území bohaté na nerostné suroviny, ale zároveň i chudé a depresivní, obývané převážně Baškiry.
„Jsme nejbohatším regionem republiky, nejbohatší částí Baškortostánu, a nemáme žádné zdravotnictví, žádnou dopravní infrastrukturu. Proto vzniká otázka: proč naše okresy ždímají, ale nikdo nechce investovat?“sdělil v rozhovoru pro baškirský zpravodajský web Prufy ekologický aktivista ze Zauralí Buranbas Askarov.
„Zdravotnictví je ve zvláštním stavu. Ženy tady nemohou rodit, musí jet do sousedního okresu. Nejdřív z vesnice do Akjaru 70 kilometrů po špatné cestě a pak dalších 100 kilometrů silnicí, která vypadá jako po bombardování, do Sibaje. V Chajbullinském okresu se nachází druhé největší ložisko mědi v Rusku s ověřenými více než 200 miliony tun. Přitom Chajbullinský okres z toho nic nemá. Všechny cesty jsou zničené. Nemáme žádnou infrastrukturu, vodu a ani práci,“vysvětluje Askarov.
Místní lidé si zároveň stěžují na špatnou ekologickou situaci kvůli těžbě zlata a mědi.
„Na rozvoj Zauralí administrativa republiky všech hlav regionu posledních 30 let vydělila mnoho financí, ale značná část se k obyčejným lidem, z jasných důvodů, nedostala,“poznamenává baškirský politolog S. U. a dodává:
„Zauralší Baškirové usilují o zvláštní postavení. Nepřejí si, aby republice vládl místodržící z Moskvy, ale relativně suverénní osobnost. K žádnému odvolání šéfa Baškortostánu Chabirova v nejbližší měsíce nedojde. Minimálně proto, že nikdo nechce podléhat nátlaku protestujících. A navíc je tu faktor prezidentských voleb.“