Osm otázek k jadernému tendru
Vláda minulý týden oznámila, že uchazeči o stavbu nových českých reaktorů mají „zezávaznit“své nabídky až na čtyři reaktory (dva v Dukovanech, dva v Temelíně). Při stavbě čtyř vyjde jeden podle předběžných nabídek údajně až o čtvrtinu levněji. LN se pokusily najít odpovědi na některé otázky, které se s tím pojí.
1. Proč se stát na poslední chvíli rozhodl tendr změnit?
Vláda tendr formálně měnit nemůže, dodavatele reaktoru vybírá polosoukromý a na burze obchodovaný ČEZ. Role vlády je pouze zajistit financování na základě smlouvy s ČEZ a případně z výběrového řízení vyloučit firmy, které nesplňují bezpečnostní a strategické zájmy země.
Vláda si od společnosti ČEZ vyžádala předběžnou zprávu o průběhu tendru a z ní údajně vyplynulo, že je výhodnější stavět více reaktorů. To ale každý věděl již před začátkem tendru. Je možné, že hlavní problém byl v tom, že nabídky na více reaktorů byly nezávazné, a nešlo si tak mezi nimi z tohoto pohledu vybrat. Vyjádření vlády byla opatrná, formálně běží dál stejné výběrové řízení, jen mají zájemci změnit své nezávazné nabídky na další tři reaktory na závazné.
2. Proč chce stát „až čtyři reaktory“?
Premiér Petr Fiala několikrát zdůraznil, že nikdo se nezavazuje odebrat čtyři reaktory. Česko chce mít možnost rozhodnout se stavět další reaktory a už nemuset vypisovat výběrové řízení. Neříká, že další reaktory bude chtít, ani kdy. I zde opět platí, že reaktor vybírá a smlouvu s vítězem uzavírá společnost ČEZ, která se má chovat v zájmu svých akcionářů.
Kolik reaktorů je potřeba, není jasné, různé studie se rozchází. Není jasné, kdy a za jakých podmínek přijdou malé modulární reaktory ani jak se budou vyvíjet obnovitelné zdroje elektřiny a jaký prostor bude v dalších dekádách pro „velké jádro“zůstávat. Jasné tak ani není, jak se bude dařit stavět první reaktor, ani to, kde se vezmou finance.
3. Proč Westinghouse nepodal závaznou nabídku?
Žádné vysvětlení z firmy nepřišlo, odvolávají se pouze na vyjádření české vlády. Westinghouse byl favoritem i díky tomu, že má zakázku v sousedním Polsku a sliboval, že to přinese synergie, a tedy i možnou nižší cenu pro český tendr. Polsko, kde má stavět celkem šest reaktorů, ale může být důvodem, proč firma o českou zakázku tolik neusilovala. Tamní zakázka je také jednodušší, jde o mezivládní dohodu mezi USA a Polskem.
4. Opravdu je čtvrtý reaktor zdarma?
Určitě ne a šlo o výrazné zjednodušení. Stavba více reaktorů přináší řadu možných úspor: od toho, že lze déle držet jeden tým lidí, lépe se využijí stroje a kapacity dodavatelů po prosté úspory z opakování téhož a levnější jsou také rizika. Ohromné peníze lze ušetřit i na takových zdánlivých drobnostech, jako je lepší využití jeřábů. Úspory ale výrazně závisí na tom, jak budou stavby načasované. Čím větší časový rozestup, tím menší prostor pro snížení ceny. Zájemci také cenu za další reaktory nabízeli nezávazně a není ani jasné, za jakých podmínek by oněch 25 procent úspor platilo. Není ani jasné, jestli je toto číslo průměr z nabídek, zda jde o tu největší nabídnutou slevu, nebo spíše o vizi vlády, co by si představovala.
5. Kolik budou reaktory stát?
Objevuje se řada čísel od 160 miliard za reaktor po 3 biliony za všechny čtyři. Pravda může být obojí, celkové náklady budou ale známy až v podstatě se spuštěním reaktorů. Vysoutěžená cena nebude vlastně ani tak důležitá. Očekávat se dá suma kolem 200 miliard za reaktor (soudě podle cen v Polsku, kolik přesně to bude, záleží i na řadě detailů v zadání). Jde ale o částku, kterou by to stálo, kdyby se stavělo dnes za očekávaných podmínek. Automaticky ji zvyšuje inflace, úroky z potřebných úvěrů a zároveň každý objektivně neočekávaný problém. Klíčové bude, za kolik si Česko bude moci v dalších dekádách půjčovat. To bude mít zdaleka největší vliv na celkové náklady. Pokud bude mít vláda problémy s rozpočtem, nebude u investorů budit důvěru a česká ekonomika na tom nebude dobře, půjdou výrazně vzhůru i náklady na reaktory.
6. Může si to Česko dovolit?
Samotný ČEZ by si bez pomoci státu mohl jen s obtížemi dovolit stavět jediný reaktor, kvůli rizikům by se do takového projektu nejspíše nepustil. S navrženou státní podporou na sebe dluhy bere stát a veškerou energii z nového reaktoru by měl vykupovat za garantovanou cenu. Ani pro stát to nebude nic snadného. Jaderný reaktor generuje hotovost, až když je spuštěn, více než dekádu tak bude stát platit desítky a v úhrnu stovky miliard a až další dekády se bude vše postupně vracet. To ale pouze v případě, že bude na trhu dostatečně vysoká cena elektřiny. I jeden reaktor tak citelně zvýší státní zadlužení, navíc s možným rizikem, že se jej nikdy nepodaří spustit, a pokud ano, tak elektřina z něj bude příliš drahá a peníze se nikdy nevrátí.
U více reaktorů je situace ještě složitější. To hlavně v případě, že by si stát chtěl půjčit na další reaktor, i když by ten první ještě nebyl dokončen. Vládní materiál, který tuto situaci řešil, dospěl k závěru, že Česko to může zvládnout jen s rostoucí ekonomikou a vyrovnanými rozpočty.
Vláda samotná ještě způsob financování nemá ani promyšlený, teprve vznikne expertní skupina, jež má různé možnosti navrhnout do konce letošního roku.
7. Jsou nové reaktory nutné pro zajištění bezpečných dodávek elektřiny?
Jádro určitě stabilitě dodávek pomáhá, první z možných nových reaktorů je navíc prakticky pouze náhradou stávajících reaktorů v Dukovanech, protože ty dříve nebo později doslouží.
Není ale jasné, jaký výkon jaderných elektráren je pro budoucnost české energetiky přiměřený a jaký už by mohl být příliš vysoký.
8. Zajistí jádro dobrou cenu elektřiny?
Čistě teoreticky by silná výroba elektřiny z jádra měla pomáhat k nižším cenám elektřiny v létě i v zimě. Je ale třeba vzít v potaz, že výroba z prvního nového reaktoru začne nejdříve v roce 2036, další se mohou přidávat ve čtyřicátých letech.
Není také jisté, kolik bude elektřina z nových reaktorů stát a za kolik ji nakonec bude stát vykupovat. Neví se ani, zda na tom bude tratit (pokud bude elektřina na trhu levnější), nebo vydělávat (elektřina bude dražší).
Existuje i riziko, že reaktory nebudou vůbec potřeba. V jaderné Francii je už nyní – kvůli nižší letní spotřebě a vyšší letní výrobě fotovoltaik – část reaktorů zbytečná. V tomto případě by Česko mohlo firmě ČEZ platit kompenzace za to, že je nově postavené jádro část roku zbytečné a nemůže vyrábět.
Neznámých je ale příliš mnoho, od toho, jaká bude výroba a náklady obnovitelných zdrojů, po vývoj spotřeby, ať již kvůli odklonu od plynu u vytápění, dalšímu zateplování a energetickým úsporám až po nástup elektromobility.
Jádro jako takové určitě pomůže snížit riziko, že by bylo Česko v budoucnu závislé na dovozu elektřiny a tím i závislejší na případných cenových výkyvech v případě jejího nedostatku.
Existuje i riziko, že reaktory nebudou vůbec potřeba. V jaderné Francii je už nyní – kvůli nižší letní spotřebě a vyšší letní výrobě fotovoltaik – část reaktorů zbytečná.