Výchovu zaplatí pojištěnci

„Použít k tomu bude moci peníze z fondu obecně prospěšných činností ve zdravotnictví, který kvůli tomu v pojišťovnách vznikne,“uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kde s novým modelem počítá.

Nejméně pět let na venkově

Podle mluvčího resortu zdravotnictví Ondřeje Jakoba je to jediná cesta, jak dostat doktory do určitých oborů a regionů. Pokud budou chtít získat atestaci a začít díky tomu pracovat samostatně, budou se muset podrobit částečnému diktátu pojišťoven. Ty jim totiž zaplatí jenom takové školení, které z nich udělá specialistu v potřebném oboru – například praktického lékaře, anesteziologa či onkologa.

„Podmínkou příspěvku by mělo být i to, že daný lékař bude po určitou dobu působit v konkrétním regionu – po vyškolení tam bude třeba pět let provozovat ordinaci,“souhlasí s nápadem šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. V opačném případě by musel lékař peníze vrátit.

Pojišťovny přijde nová povinnost na zhruba půl miliardy korun – alespoň tolik peněz doposud platil mladým lékařům za postgraduální vzdělávání stát. Třeba předloni ministerstvo zdravotnictví poslalo na vzdělávání doktorů celkem 468 974 499 korun. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba mohou pojišťovny platit vzdělávání buď společně, nebo může jednat každá „na vlastní triko“.

„Znění novely je vágní“

Samo ministerstvo už mezitím dotace pro doktory škrtá – od letošního ledna už nemocnicím neposílá na školení mladých absolventů až 35 tisíc za měsíc, jako tomu bylo doposud, ale jenom 10 tisíc.

„Důvodem je hledání úspor v kapitole,“vysvětlil LN Jakob, podle kterého tak resort uspořil kolem 200 milionů korun. „Specializační vzdělávání přesto ohroženo není,“ujišťuje mluvčí.

Jenomže podle vyjádření České lékařské komory je právě snaha uspořit tou hlavní motivací, proč se ministerstvo odpovědnosti za vzdělávání lékařů zbavuje. „Podle mě je to jednoduché: vláda hledá jakékoliv cesty, jak osekat výdaje ze státního rozpočtu na minimum. Proto přišla s nápadem, že se už nebude platit vzdělávání mladých lékařů z rozpočtu, ale ze zdravotního pojištění,“komentuje navrženou změnu šéf vědecké rady komory Zdeněk Mrozek a dodává: „Ani dnes totiž nikdo ministerstvu nebránil v tom, aby peníze nasměrovalo právě do těch odborností a regionů, ve kterých jsou podle pojišťoven nejvíce potřeba.“

Totéž si myslí i šéf České lékařské komory Milan Kubek. „Jak jinak si tento krok vysvětlit, když ministr Vlastimil Válek (TOP 09 sotva před pár týdny snížil všem soukromým lékařům bonifikaci za celoživotní vzdělávání v úhradové vyhlášce? Toto své rozhodnutí přitom odůvodnil tím, že prostředky veřejného zdravotního pojištění nemají sloužit k podpoře vzdělávání lékařů,“řekl a dodal: „Najednou se ale dozvídáme, že peníze z pojištění ke vzdělávání vhodné jsou. Jednání ministerstva je podle mě naprosto absurdní.“

Samotné pojišťovny jsou k navrženému řešení svolnější, podle Ladislava Friedricha jim to totiž skutečně může pomoci vyřešit nedostatkovou péči v některých regionech. „Ovšem s jednou výhradou: aby to bylo možné, bude se muset znění zákona nejprve zpřesnit. Budeme tam skutečně chtít jednoznačně definovat, že si o podmínkách poskytnutí podpory rozhodneme sami,“řekl. Nyní je totiž podle něj znění novely vágní. „Vůbec není jisté, že se pojišťovny nestanou jen plátci něčeho, co naplánuje ministerstvo a s čím pojišťovna ve skutečnosti nebude souhlasit,“podotkl šéf Svazu zdravotních pojišťoven.

Zmizí polštář pro případ krize

Upravit by se podle něj měl i způsob, z jakého konkrétního zdroje peníze k mladým doktorům poplynou. Fond obecně prospěšných činností ve zdravotnictví se totiž svazu pojišťoven nelíbí. Podle ministerského návrhu se z něj totiž mají platit nejen školení doktorů, ale také práce některých úředníků. Například statistiků. „Což ale budeme zásadně rozporovat. Peníze z veřejného zdravotního pojištění mají sloužit výhradně k úhradám zdravotní péče. K ničemu jinému,“vysvětlil Friedrich. Naopak chod státem zřizovaných úřadů by si měl podle něj zaplatit sám stát.

„Nesouhlasíme ani se zrušením dosavadního rezervního fondu, se kterým ministerská novela rovněž počítá a který má nahradit fond nový,“vysvětlil Friedrich. Rezervní fondy totiž doposud sloužily jako polštář pro případ krize. „Pokud o ně přijdeme, nebudeme mít peníze na vykrytí těžších časů a neočekávaných výkyvů,“doplnil Friedrich a upozornil, že už v letošním roce se mohou některé z pojišťoven dostat do červených čísel.