„Laskavý diktátor“uhranul Salvador

Nayib Bukele podle předběžných výsledků opanoval prezidentské volby v Salvadoru a má nakročeno k dalšímu mandátu. Obyvatelé oceňují jeho úspěšný boj proti zločinnosti a kriminálním gangům, nevládní organizace však upozorňují na porušování lidských práv.

SAN SALVADOR / PRAHA „Vyhrál jsem způsobem, který nemá obdoby (…). Nikdy v demokratické historii nebyl rozdíl mezi vítězem a druhým tak velký.“Těmito slovy komentoval podle britské BBC dvaačtyřicetiletý Nayib Bukele prezidentské volby v Salvadoru v noci na pondělí středoevropského času, a to ve chvíli, kdy byla sečtena sotva třetina hlasů.

Konečné oficiální výsledky sice nebyly známé ani v době uzávěrky LN, nicméně základní fakta jsou jasná: Bukele zvítězil drtivým způsobem a v létě bude moci zahájit své druhé období v prezidentském úřadě. Předběžné výsledky v souladu s předvolebními průzkumy ukazovaly, že politik získal podporu více než 80 procent Salvadorců.

Za Bukeleho fenomenálním výsledkem stojí úspěch v boji proti kriminalitě, který nemá ve světě srovnání. Zatímco ještě v roce 2018, krátce před jeho nástupem do úřadu, patřil Salvador mezi vůbec nejnásilnější země světa (na milion obyvatel a rok připadalo šedesát vražd), v loňském roce byl stejný ukazatel na úrovni 2,4. Jinak řečeno, počet nejnásilnějších trestných činů klesl více než dvacetkrát.

Zkrocením zločinnosti Bukele dokázal něco, o co se jiné středoamerické země včetně Mexika marně snaží již celé dekády. Obyvatelé si pochvalují, že se již nemusí bát vyjít nejen v noci na ulici, podnikatelé nemusí platit „výpalné“gangům.

Tak rychlý obrat se neobešel bez některých kontroverzních opatření. Na základě opakovaně prodlužovaného výjimečného stavu mohou bezpečnostní složky zatýkat bez soudního příkazu, mnoho lidí skončilo v káznicích (kde silně přitvrdily podmínky) třeba jen na základě tetování naznačujícího možnou příslušnost k některému ze zločineckých gangů.

Symbolem Bukeleho nesmlouvavého boje s kriminálníky se stalo nově otevřené vězení nedaleko metropole San Salvadoru, které pojme až 40 tisíc trestanců. Jak upozornil list The Financial Times, je zjevné, že s propouštěním se tu – i kvůli možnosti kumulovat tresty za různé zločiny – nepočítá: nápravné zařízení neposkytuje žádné resocializační služby, návštěvy nejsou povoleny.

Lidskoprávní organizace upozorňují, že obvinění lidé mají často omezený přístup k právním službám a mnohá odsouzení se dějí „kolektivní“formou, tedy bez zkoumání individuální viny. Nevládní organizace Human Rights Watch eviduje případy mučení, nucení k doznání bitím či podezřelá úmrtí ve vazbě.

Bukele všechna nařčení odmítá. „Obviňují nás, že porušujeme lidská práva. Čí? Upřednostnili jsme práva čestných lidí před právy zločinců,“odrážel kritiku prezident během volební noci.

Nejen právníci kritizují i způsob, na jehož základě se Bukele – jenž v jednom rozhovoru sám sebe označil za „nejlaskavějšího světového diktátora“– vůbec mohl ucházet o druhý prezidentský mandát. Podle původně platných zákonů dva po sobě jdoucí mandáty totiž nebyly možné. Bukele však za pomoci jím jmenovaných soudců legislativu „ohnul“tak, aby do prezidentského paláce mohl znovu vstoupit.

Další výzvou je ekonomika. Bitcoin netáhne

Mnohem méně úspěšný byl prezident, pocházející z rodiny palestinských křesťanských imigrantů, v ekonomické oblasti. Další jeho vlajkový projekt, totiž zavedení kryptoměny bitcoinu jako oficiálního platidla, nejenže do země nedokázal přitáhnout očekávané investice, ale některé zahraniční hráče naopak zjevně odradil.

Rezervovaný je i postoj Mezinárodního měnového fondu (MMF), od kterého by si Salvador, jehož ekonomický výkon v posledních letech střídaly prudké vzestupy a pády, potřeboval půjčit peníze. Podle neoficiálních zdrojů citovaných deníkem The Financial Times bude MMF k jednání svolný až poté, co se Salvador zřekne právě bitcoinu jako legálního platidla.