Ti, kdo prý se starají
Starostové bez starostů hledají budoucnost. Vítězem přetahování o hlasy voličů ale může být někdo jiný
Starostové a nezávislí (STAN) se jako první vládní strana začali připravovat na volby. Pozměnili brand, jednoznačně se přihlásili k politickému liberalismu, snaží se posilovat lídra strany a vymezovat se vůči dominantním občanským demokratům. To vše je nutnou podmínkou pro jejich budoucí úspěch. S dosavadními preferencemi většinou mezi šesti až osmi procenty v žádném případě nejsou spokojeni.
V roce 2008 Starosty a nezávislé pro Zlínský kraj v regionálních volbách podpořilo více než 10 procent voličů. Kandidátku vedl Petr Gazdík a byla na ní celá řada starostů i populárních osobností, jako je třeba zpěvačka Zuzana Lapčíková. Uskupení se sice nestalo součástí rady, nicméně výrazná část programu, která se záhy stala vlajkovou lodí, byla přitažlivá i na národní úrovni. Narovnání financování obcí a měst, tedy rozpočtového určení daní. Před volbami v roce 2010 vstoupili Starostové a nezávislí do koalice s TOP 09 a stali se vládní stranou. Od roku 2010 jsou trvalou součástí parlamentní politiky v této zemi, a to s celostátní působností. V tom je také jejich síla, ale zároveň i slabost.
Stagnace
Každá strana si prochází pády, úspěchy, aférami, pohrdáním i oceňováním. Ačkoliv má STAN důstojné zastoupení v obou komorách parlamentu i ve vládě, jeho obliba stagnuje. Před dvěma třemi lety v koalici s Piráty přitom vedlo v předvolebních preferencích. Od té doby se mnohé změnilo. Hnutí zasáhla korupční aféra, na funkci ministra školství musel rezignovat Petr Gazdík, těžká politická váha. Objevily se další aféry a aférky. Do hnutí vstoupili nebo za ně kandidují rovněž nejrůznější kariéristé. Ačkoliv chce působit otevřeně a moderně, jsou jeho reprezentanty, nebo ještě před časem byli, rovněž lidé kritizující NATO, liberální hodnoty, projevující se xenofobně.
Těsně před volbami v roce 2021 si nechal sjezdem potvrdit mandát předsedy Vít Rakušan, který řekl: „Máme chuť vrátit zemi budoucnost, vrátit zemi hodnoty.“Podle průzkumů veřejného mínění nic takového lidé zatím nepociťují, ale očekávání byla velká. Ukazuje se, že STAN je ideálním prostorem zejména pro realizaci těch, kdo inklinují k politickému středu, netouží po svěrací kazajce stranictví, vyznávají otevřenost, jsou proevropští
a podporují Západ. V tomto směru byl STAN velmi přitažlivý, dokázali se k němu přidat velmi pravicoví jedinci i sociální demokraté. Což jsou dobré podmínky k růstu hnutí, zároveň je jeho značná bezbřehost obrovskou slabinou.
Z těchto důvodů se Vít Rakušan a spol. rozhodli pro změnu. Voliči pěti koaličních stran jsou k politice vlády vlažní až kritičtí, z opozičního tábora se STAN přetáhnout masivněji jiné zřejmě nepodaří. Případné letošní volební úspěchy tak půjdou zejména na úkor vládních partnerů.
Neznám sice interní průzkumy hnutí, ale dokážu si představit, že značka STAN může vzbuzovat spíše negativní než pozitivní sentiment. Proto se ve veřejném prostoru objevují nově pod názvem Starostové. Už dříve mnohým vadila privatizace pojmu „starosta“, nyní došlo k jeho ještě hlubšímu uchopení. Ti, kteří si toho všimli, nadávají. A dochází k paradoxním situacím. Když ve větších městech usiloval STAN v komunálních volbách o hlasy, nebyl na jeho kandidátce ani jeden jediný starosta. Starostové (s dovětkem „staráme se o lidi“) jsou tak nejvíce vyprázdněným názvem v české politice. Právník jde do voleb, nikdy nebyl v politice, a přesto je „starosta“.
Něco se muselo stát. Pět vládních stran bylo až v příliš velké letargii, drtila je špatná komunikace. Vít Rakušan se rozhodl být první, kdo situaci změní. Mediální start v Karviné byl obdivuhodný a může hnutí i jemu samotnému pomoci, zvlášť pokud
v tomto bude tvůrčím a inovativním způsobem pokračovat. Musí mít připravená sdělení, která budou ex post v mediálním prostoru rezonovat. Musí následovat další kroky, pravděpodobně s posílením postavení a vlivu Danuše Nerudové apod. Poslední a rovněž správnou snahou je ideové sevření, přihlášení se k liberalismu. Je to sice odklon od počátků hnutí, ale pro ně a v zásadě i pro společnost podstatný.
Starostové (s dovětkem „staráme se o lidi“) jsou nejvíce vyprázdněným názvem v české politice. Právník jde do voleb, nikdy nebyl v politice, a přesto je „starosta“.
Teoreticky je vše správně
Rakušanovi Starostové (a starostky, budeme-li důslední) udělali v první přípravné fázi na volby tři podstatné kroky: rebranding, přihlášení se k liberalismu a snahu posílit lídra. Teoreticky je všechno správně, ale skutečnost může být jiná. Možné posilování Starostů se totiž bude dít hlavně na úkor Pirátů, TOP 09 a ODS. Je jisté, jak o tom svědčí první reakce, že si to partnerské strany nenechají líbit. Vítězem přetahování o hlasy nakonec může být někdo jiný než Starostové. V každém případě je dobře, že vládní politiku zase po dlouhé době někdo něčím zajímavým oživil.