Kdo nechybuje, ať kamenuje
Těžko říct, kdo je v současné době víc ve stresu, jestli rodiče dětí, které se mají začít hlásit na střední školy, nebo lidi v Cermatu, kteří rozjíždějí elektronický systém přihlášek. Posmívat se těm druhým by mi připadalo nedůstojné. Nejde o nic jednoduchého, a kdo z nás, pokud se musel vyrovnávat s něčím podobně složitým, to udělal bez jediného zaškobrtnutí?
Nedokonalého rozhodnutí se mohou ovšem dopustit sami rodiče, případně i mladí uchazeči. Například patnáctiletý Max má výtvarný talent a smysl pro trpělivou ruční práci, ale není studijní typ. Vsadil tudíž na talentové zkoušky a celý rok se na ně s podporou rodičů připravoval. U talentovek ve dvou školách byla ale konkurence veliká, nevyšlo to, zklamání obrovské. Max se proto snaží dohánět matematiku na běžné přijímačky, ale stejně ví, že kdekoli jinde než na školách, které si předtím vybral, šťastný a asi ani úspěšný nebude.
Mimochodem ze sedmiletých průzkumů společnosti Trexima vyplývá, že zhruba třetina středoškoláků v Česku na konci svého studia lituje volby oboru. Dalších deset až patnáct procent by si obor sice vybralo znovu, ale studovat by jej chtěli na jiné škole.
Únor býval dlouho dobou zápisů do prvních tříd, pak se ale termín posunul na duben, že dva měsíce mohou hrát při vyspívání malých dětí značnou roli, takže ubude žádostí o odklady školní docházky. No, neubylo a v Česku máme v prvních třídách pořád kolem dvaceti procent žáků s odkladem. K tak vysokému podílu se jinde ani neblíží. V Německu mají odklad jen dvě procenta dětí, v Belgii necelé procento, ve Francii tuhle možnost děti nemají vůbec. Přitom nejde jen o to, že prvňáci nestartují ze stejné čáry, ale o to, že šestiletí zabírají místa v mateřských školách, kam se pak nevejdou tříletí.
V některých médiích se objevují spekulace, že ministerstvo školství uvažuje o úplném zákazu odkladů. Něco takového nám na ministerstvu nepotvrdili. Omezili se na sdělení, že resort chce modernizovat metodiku pro školská poradenská zařízení pro posuzování školní zralosti včetně dětí cizinců a dětí ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí. Takže nejspíš žádná zásadní změna.
Stopáté výročí založení oslavila v těchto dnech Masarykova univerzita v Brně, která je dnes druhou největší vysokou školou v České republice. První studenty přijala škola na podzim 1919, kdy na lékařskou a právnickou fakultu tehdy nastoupilo asi 540 studentů. Dnes má univerzita deset fakult, na kterých studuje na 35 000 mladých lidí nejen z ČR. O své jméno přišla v roce 1960 přejmenováním na Univerzitu J. E. Purkyně.
Významný český fyziolog a filozof však nepřišel zkrátka, ani když se po roce 1990 vrátil do Brna Masaryk. Purkyněho jméno si dala do štítu nově zřízená vysoká škola v Ústí nad Labem. Tolik pro pořádek a taky proto, že se někteří čtenáři, co doma našli starší univerzitní diplom z brněnské univerzity, ptali.