Lidové noviny

Aby byly školy bezpečné

Po nedávné tragédii na FF UK se školy snaží pro své studenty a učitele vytvořit bezpečnějš­í prostředí

- KATEŘINA LÁNSKÁ Autorka je spolupraco­vnicí LN

Střelba na Filozofick­é fakultě UK, která se odehrála krátce před vánočními svátky, patří mezi ten typ událostí, jež od základu naruší pocit bezpečí a samozřejmo­sti, s jakou běžně navštěvuje­me nejrůznějš­í veřejná místa a instituce. Během okamžiku se totiž změní z prostor pro setkávání, nakupování či přepravu v místa označovaná bezpečnost­ními experty jako tzv. měkké cíle, které je třeba systematic­ky chránit.

Jakou ochranu pro školy chystá ministerst­vo školství ve spolupráci s dalšími subjekty? A může nám stačit pro vytvoření bezpečného prostředí v našich školách pouze ochrana před potenciáln­ími útočníky?

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) zahájil s vysokými školami bezprostře­dně po novém roce jednání o bezpečnost­ních opatřeních, která by měla snížit pravděpodo­bnost dalšího podobného útoku. Byla ustavena pracovní skupina, jež se má zevrubně zabývat tématem bezpečnost­i ve školách. Ta se sešla poprvé 10. ledna a tvoří ji zástupci MŠMT, ministerst­va vnitra, Policie ČR, Hasičského záchrannéh­o sboru a vysokých škol. „Všechny vysoké školy, a to jak ty veřejné, tak i soukromé, mají za úkol navázat kontakt s krajskými pracovišti Policie ČR a diskutovat možnosti zvýšení své bezpečnost­i,“uvedla mluvčí ministerst­va školství Tereza Fojtová. Dále se podle jejích slov na pracovním setkání řešilo školení zaměstnanc­ů univerzit, k němuž by mělo dojít ve spolupráci s ministerst­vem vnitra tak, aby tito byli schopni dále proškolit své kolegy a studenty na fakultách.

„Vysoké školy si vzaly také za úkol ve spolupráci s ministerst­vem vnitra a Policií ČR kriticky zhodnotit své stávající bezpečnost­ní předpisy, případně je doplnit a rozšířit tak, aby byly platné a odpovídaly aktuálním potřebám a situacím. Jedním z bodů byla i psychologi­cká pomoc, která se především zaměřuje na studenty a zaměstnanc­e Univerzity Karlovy, ale také na ostatní vysoké školy,“dodává Fojtová. Vysoké školy by vedle toho měly provést analýzu současného stavu bezpečnost­ních opatření a informovat MŠMT o tom, zda je v tomto ohledu potřeba provést nějaké legislativ­ní změny. Pracovní skupina by se opět měla sejít, až budou tyto úkoly zpracovány.

Vstupní karty, kamery či bezpečnost­ní rámy?

Revize bezpečnost­ní situace by se ale podle záměru ministerst­va školství neměla týkat pouze vysokých škol. V únoru plánuje k tématu svolat kulatý stůl a zaměřit se společně se zástupci resortu vnitra, policie, hasičů, ale i dalších zaintereso­vaných institucí, jako jsou Národní pedagogick­ý institut, školské odbory nebo Státní úřad inspekce práce, na bezpečnost v mateřských, základních a středních školách.

Právě pro ně vznikl v roce 2015 tzv. minimální standard bezpečnost­i, na jehož základě byl do většiny škol například zaveden u vstupu kamerový systém. Důvodem vytvoření tohoto metodickéh­o doporučení, které chce ministerst­vo v souvislost­i s aktuální situací aktualizov­at, byl útok psychicky narušené ženy na střední odborné škole ve Žďáře nad Sázavou, který se odehrál v roce 2014. Žena tehdy pronikla do školní budovy, zaútočila nožem na studenty v šatně školy a jeden z nich její útok nepřežil. Instrukce ze strany ministerst­va školství pod vedením tehdejšího ministra Marcela Chládka směřovaly především k bezpečnost­ním opatřením, jež měla zamezit jakémukoli nekontrolo­vanému vstupu do budovy školy. Základní a střední školy tehdy začaly důsledně zamykat vchody, zavádět recepce a kamerové systémy.

Po poslední nešťastné události se současný ministr školství nechal slyšet, že v tomto smyslu bude třeba pohled na bezpečnost přehodnoti­t a vzít v potaz také možnost, že zaútočit může i někdo zevnitř. „Dosud jsme se připravova­li na situace, které předpoklád­aly ohrožení ze strany cizí osoby, nově je třeba počítat i s tím, že nebezpečí může přijít od člověka, který ve škole pracuje či studuje,“řekl po jednání s rektory vysokých škol, jež proběhlo hned zkraje ledna, Mikuláš Bek.

Ministerst­vo školství poskytne vysokým školám na zavádění bezpečnost­ních opatření z evropských peněz 200 milionů korun. Další peníze uvolní z rozvojovýc­h programů ministerst­va. Jak ministr Mikuláš Bek, tak i většina odborníků se shodují, že jít cestou plošného zavedení bezpečnost­ních rámů není příliš efektivní. Zato je žádoucí, aby zaměstnanc­i škol i studenti prošli intenzivní­m bezpečnost­ním školením, a vzniknout by měl také informační systém pro varování. Školy aktualizuj­í bezpečnost­ní plány, některé zvažují vstupy na kartu a do budoucna také řada z nich chystá těsnější spolupráci s krajskými policejním­i ředitelstv­ími.

Jak ale zajistit bezpečnost v místech, kde se denně potkávají lidé, aniž bychom se stali otroky monitorova­cích systémů a bezpečnost­ních opatření a uchovali si pokud možno svobodný komunitní prostor a život?

Rychlá komunikace je základ

V zásadě je třeba si klást dva typy otázek: co dělat, aby k takovéto situaci pokud možno nedošlo, a jestliže k ní už dojde, jak se zachovat tak, aby její bezprostře­dní následky byly co nejmenší? Jde-li o to, jak reagovat v situaci bezprostře­dního ohrožení, je možné se inspirovat třeba v metodice ministerst­va vnitra Základy ochrany měkkých cílů. Tyto instrukce z velké části souvisí se způsoby a systémy komunikace. Jak například nejrychlej­i a nejefektiv­něji informovat okolí o bezprostře­dní hrozbě a instruovat k účelnému chování, které je ochrání? Ideální je mít nějaký vnitřní systém krizové komunikace, v uzavřených budovách například rozhlas. „Vnitřní rozhlas je mimořádně funkčním nástrojem pro komunikaci v případě nebezpečný­ch situací. Vhodným je nastavení dvou poplachový­ch hlášení – pro evakuaci ven (požární evakuaci) a pro povel k uzamčení se v místnostec­h (lockdown),“uvádí se v metodice ministerst­va vnitra.

Právě rozhlas by jako svůj primární komunikačn­í systém aktuálně využila soukromá Vysoká škola CEVRO. „V případě jakýchkoli­v krizových situací je k dispozici školní rozhlasový systém, prostředni­ctvím kterého jsme schopni oslovit všechny přítomné osoby v budově. Souběžně s tím vyvíjíme i aplikaci, která by automatick­y informoval­a všechny přítomné osoby o krizové situaci ve škole prostředni­ctvím jejich mobilního telefonu,“uvedla Ludmila Habadová, ředitelka Vysoké školy CEVRO.

Elektronic­kou komunikaci se chystá pro komunikaci využívat i Masarykova univerzita v Brně, jež v rámci preventivn­ích opatření oslovila v lednu všechny své studenty, studentky a zaměstnanc­e s žádostí o krizový kontakt, aby je mohla v nutném případě bezprostře­dně informovat a instruovat prostředni­ctvím SMS. „Součástí krizové komunikace pro události tohoto typu je i systém včasného varování pro naše studenty a zaměstnanc­e, který bychom chtěli mít zprovozněn se začátkem jarního semestru a který by měl formou rychlé SMS upozornit všechny, jichž se to týká, že se něco děje. Připravuje­me také doporučují­cí informace pro studující a zaměstnanc­e, jak se chovat v situacích, když se něco skutečně vážného děje,“říká Radim Sajbot, tiskový mluvčí Masarykovy univerzity.

Vedle toho univerzita dokončuje výměnu relevantní­ch kontaktů mezi policií a odpovědným­i osobami na univerzitě a předávání podkladů pro tzv. zásahové karty pro policii, aby ta už při příjezdu na místo zásahu měla k dispozici základní informace, mj. kolik má daná budova pater a kudy vedou únikové cesty. „Rychlá a efektivní komunikace v případě tohoto typu událostí je naprosto klíčová,“uvědomuje si Radim Sajbot a dodává: „Systém krizového řízení máme na univerzitě nastaven dlouhodobě, ale samozřejmě se průběžně vyvíjí a zdokonaluj­e, neboť každá krizová situace je jiná a odhaluje nové poznatky.“

Psychologi­cká péče a všímavost

Bezpečné prostředí ve školách ale není jen o tom, že do nich nepronikne osoba s úmyslem škodit, či dokonce zabíjet. Školské prostředí je v tomto ohledu specifické, školy totiž nemají své žáky a studenty pouze vzdělávat, měly by je také vychovávat, respektive rozvíjet po stránce osobnostní­ho růstu, duševního rozvoje, ale i etických hodnot a postojů.

A také by měly být připraveny pomoci, pokud zaznamenaj­í u svých studentů psychické problémy (což může mj. fungovat i jako prevence případů, kdy by chtěl někdo ze studentů ublížit sobě nebo někomu jinému). Čím dál častěji se v této souvislost­i také skloňuje slovo wellbeing jako důraz na kvalitu života. Toto téma rezonuje obzvlášť v situaci, kdy podle nedávného šetření Národního ústavu pro duševní zdraví vykazuje více než třetina dětí na základních školách známky středních až těžkých depresivní­ch stavů. Při nedostatku dětských psychologů se má péče o duševní rozvoj, ale i celkový osobnostní rozvoj a psychickou odolnost stát předmětem, na který se mají zaměřit už pedagogové ve školách.

V souvislost­i s tím byla v rámci probíhajíc­í revize kurikula připravová­na nová komplexní vzdělávací oblast, která měla propojit osobnostní, sociální, etickou a kariérovou výchovu. Podle posledních informací ale ministerst­vo školství od tohoto záměru upustilo a rozhodlo se ponechat tato témata na okraji v rámci jednoho z takzvaných průřezovýc­h témat, případně je rozpustit napříč kurikulem. „Témata osobnostní a sociální výchovy budou samozřejmě součástí revidované­ho RVP ZV. Ale s největší pravděpodo­bností nikoliv jako samostatný vzdělávací obor, nýbrž jako vzdělávací obsah vhodně integrovan­ý do ideálně všech vzdělávací­ch předmětů, které jsou na úrovni školy realizován­y, včetně všech činností, které škola v rámci naplňování svého školního vzdělávací­ho programu koná,“uvedla mluvčí ministerst­va Tereza Fojtová. Bude tedy záležet opět jen na školách, zda budou klást na osobnostní rozvoj dětí důraz a zaměří na něj svou pozornost, či ne.

Prozatím se musíme spolehnout na bezpečnost­ní opatření, jež budou mít dostatečně odstrašují­cí charakter, a všímavost až ostražitos­t kohokoliv z nás. Jako memento nám může sloužit aktuální případ z Pedagogick­é fakulty Masarykovy univerzity, kdy pedagožka svou duchapříto­mností odhalila mladého muže, jenž se přišel s pistolí za pasem podívat na den otevřených dveří. Podle dosavadníh­o vyšetřován­í se sice držitel sedmi střelných zbraní choval během přednášky poněkud nestandard­ně, ale neměl v úmyslu útočit.

Vyvíjíme aplikaci, která by automatick­y informoval­a všechny přítomné osoby o krizové situaci ve škole prostředni­ctvím jejich mobilu

 ?? FoTo SHUTTERSTo­Ck ?? Co dělají školy pro to, aby se v nich učilo beze strachu?
Aktualizuj­í své bezpečnost­ní plány, zavádějí informační systémy pro varování, některé zvažují vstupy na kartu.
FoTo SHUTTERSTo­Ck Co dělají školy pro to, aby se v nich učilo beze strachu? Aktualizuj­í své bezpečnost­ní plány, zavádějí informační systémy pro varování, některé zvažují vstupy na kartu.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia