Konec povinné léčby žloutenky

Podle šéfa resortu Vlastimila Válka nastal před dvaceti lety obrovský skok v terapii infekce HIV i hepatitid, takže dnes už jsou tyto choroby dobře léčitelné, nebo dokonce zcela vyléčitelné. Infekčnost těchto lidí pro okolní obyvatelstvo je tedy podle něj minimální. „Naopak povinnosti dané původním zněním zákona nikterak nechrání před nákazou od osoby, která svoji diagnózu nezná, a není proto řádně léčena,“pokračuje v odpovědi komoře Válek. Zachovat důsledné sledování takto infekčních lidí už proto podle něj nedává smysl.

S ministrem souhlasí i část odborníků. Třeba podle hlavního epidemiologa pražského IKEM Petra Smejkala se pacienti s HIV virem či hepatitidami díky pokrokům v diagnostice nepodrobují zvláštnímu přístupu ani jinde ve světě. „Většina západoevropských zemí nic takového nedělá, protože tím se jen podporuje segregace těchto lidí ze společnosti, jejich neochota se testovat, a tím se paradoxně zvyšuje riziko. Osobně se proto domnívám, že bychom se měli vydat stejnou cestou a sladit naši legislativu s tou evropskou,“uvedl. Lékařská obec by podle něj měla tato benevolentnější pravidla přijmout.

„Popíráme princip prevence“

Podle Romana Prymuly si tím ale Česko jen zadělává na problémy. „Je pravda, že hepatitida typu C je už celkem dobře léčitelná, béčko vyléčit zatím neumíme, pouze ho dlouhodobě stabilizujeme. Ale to jen za předpokladu, že se lidé léčit chtějí,“řekl a doplnil: „Navíc si nemyslím, že bychom měli spoléhat jenom na léčbu těchto chorob a nesnažit se jejich výskyt a rozvoj sledovat, protože tím jenom popíráme základní principy prevence.“Opatření vyjmenovaná v zákoně jsou podle něj důležitá – zvlášť v době, kdy výskyt těchto infekcí v populaci stoupá.

Na vině jsou drogy i migrace

Tento nárůst je přitom podle infektologů způsobený několika faktory – ovlivňuje ho nejenom dokonalejší diagnostika, ale také stále častější užívání drog a s tím spojené rizikové chování.

„V posledních letech navíc tento nárůst akceleruje kvůli migrační krizi a uprchlické vlně z Ukrajiny. Trochu totiž zapomínáme na to, že na Ukrajině i v dalších zemích bývalého Sovětského svazu mají s drogami daleko větší problém než my, což s sebou samozřejmě nese i určitá zdravotní rizika,“vysvětluje Petr Smejkal. Odborná společnost proto doporučuje praktickým lékařům screeningově vyšetřovat naprosto všechny pacienty.

Pozdní záchyt a léčení žloutenek totiž může dopadnout i fatálně. „Třeba pokud přejde hepatitida typu B do chronického stadia, může v pěti až sedmi procentech případů způsobit až vážné poškození jater,“popsal už dříve LN primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý. Neléčená žloutenka typu C pak může zapříčinit dokonce i rakovinu jater. „Léčba této choroby je navíc drahá, vyjde i na půl milionu korun. Není to tedy legrace.“doplnil Dlouhý.