Pomoc USA pro Kyjev je nejistá

Část republikánů odmítá pracně vyjednanou dohodu o omezení migrace z Mexika výměnou za peníze pro Ukrajinu a Izrael

Faktické uzavření americko-mexické hranice v případě, že migrace přesáhne kritický práh, daleko snadnější deportace těch, kteří v USA pobývají nelegálně, či výrazné zrychlení azylové procedury. I taková opatření obsahuje návrh zákona, který zkraje týdne společně předložili zástupci demokratických, republikánských a nezávislých senátorů a o němž by horní komora amerického parlamentu měla hlasovat již dnes.

Americká média vesměs označují předloženou legislativu za „bezprecedentní“s tím, že v případě schválení by se jednalo o největší změnu migračních pravidel v USA od 90. let minulého století. Zákon by například umožnil, aby v případě, že počet ilegálních přechodů hranic přesáhne 5000 případů denně, bylo možné americko-mexickou hranici až na nečetné výjimky uzavřít.

Přistěhovalci, jejichž žádosti o azyl se posuzují, by se sice mohli po vymezeném území pohybovat, ale jen se zařízením umožňujícím lokalizaci jejich polohy. A v případě odmítnutí azylu by byli spěšně deportováni.

Úspěšný kompromis...

Jde o kompromis, který se dojednával dlouhé měsíce. A to i s ohledem na průzkumy veřejného mínění, jež opakovaně ukazují migraci do USA jako jeden z necitlivěji vnímaných problémů ze strany řadových Američanů. Jedná se ovšem také o velké peníze: návrh počítá s výdaji ve výši 118 miliard dolarů (v přepočtu více než 2,7 bilionu korun).

Změny migračních pravidel jsou přitom z vůle republikánů navázány na schválení finanční a zbrojní pomoci pro Ukrajinu a Izrael, kterou prosazuje demokratický prezident Joe Biden. A protože republikáni drží ve Sněmovně reprezentantů (dolní komoře parlamentu) byť těsnou, ale přesto většinu, jde o klasický politický obchod.

S důsledky nejen pro miliony běženců zejména ze Střední Ameriky, kteří sní o lepším životě v USA, ale také pro regiony ležící tisíce kilometrů daleko za americkými hranicemi. Spojené státy totiž co do financí i objemu zbrojní pomoci byly dosud zdaleka největším podporovatelem Ukrajiny bránící se ruské agresi – kvůli zablokované situaci ve Washingtonu však tento zdroj, pro Ukrajinu životně důležitý, nyní vyschl. Uvolnění požadovaných peněz pro Izrael (nad rámec dlouhodobé americké pomoci židovskému státu ve výši 3,6 miliardy dolarů, tedy asi 84 miliard korun, ročně) by zase mohlo výrazně ovlivnit konflikt na Blízkém východě.

... nebo „mrtvý návrh“?

Osud legislativy „migrace za Ukrajinu“tak i přes prvotní shodu zůstává nejistý. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se záhy po zveřejnění návrhu nechal slyšet, že jde o „předem mrtvý návrh“, který prý nemá šanci na úspěch. Včera pak zaznělo několik negativních reakcí i ze samotného Senátu – zejména republikánští senátoři se ozývali s tím, že návrh prý obsahuje nedostatečně razantní opatření na omezení nelegální migrace z Mexika.

To demokraté odmítají. „Chtěli konkrétní opatření, dostali je, a teď to odmítají? Co to je?“položil řečnickou otázku demokratický senátor Brian Schatz.

Americká média spekulují o tom, že skutečným důvodem náhlé nechuti ze strany některých republikánů je obava z toho, aby si prezident Biden nemohl připsat viditelný úspěch v tématu migrace. Je totiž velmi pravděpodobné, že v podzimních prezidentských volbách (proběhnou 5. listopadu) se zopakuje souboj mezi Bidenem a republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem.

A byl to právě Trump, který během svého mandátu (v úřadu byl v letech 2017 až 2021) učinil z omezení nelegální migrace jedno ze svých hlavních vnitropolitických témat. A nyní si jej nebude chtít nechat „ukrást“s tím, že jak bude předvolební kampaň nabírat na obrátkách, lze předpokládat, že právě otázka běženců se bude stále více dostávat do popředí.

Podle odhadů na území USA aktuálně žije načerno asi jedenáct milionů přistěhovalců, z nichž většina se na americké území dostala právě z Mexika. Podle předběžných čísel zachytily americké úřady v loňském roce na mexické hranici 2,8 milionu nelegálních přechodů nebo pokusů o ně. To je dosud nejvyšší číslo navzdory tomu, že ostraha hranice na americké straně v posledních letech značně posílila.

Nedávný příliv běženců tak dalece překonává migrační vlnu z přelomu tisíciletí, kdy bylo ročně registrováno kolem 1,5 milionu záchytů ročně. Podle statistik pochází jen asi třetina běženců přímo z Mexika, většina je z chudých zemí Střední Ameriky.