Aby pohyb nebolel
S artrózou se dříve nebo později setká většina z nás. Projevy této nemoci se dají ale celkem dobře oddálit.
Artróza je nejčastějším kloubním onemocněním, které číhá většinou na pacienty v pokročilejším věku. „Zasáhnout může jakýkoliv kloub v těle,“říká doktor Šimon Kybal, vedoucí lékař ortopedie kliniky Canadian Medical v Praze. „Nejčastěji však bývá postižený kloub kolenní a kyčelní.“Onemocnění se může objevit i v rameni, na prstech u rukou či čelisti. Výskyt artrózy nesouvisí jen s věkem, ale i s genetickou výbavou, kterou jsme zdědili. A také s naším životním stylem, především s pohybovým režimem.
Nástup artrózy mohou urychlit některé úrazy či choroby. Naštěstí už si dnes moderní medicína dokáže poradit i s pokročilejšími formami tohoto onemocnění. Úplně vyléčit ale tuto nemoc nedovede.
Ideál pro klouby
Onemocnět artrózou můžeme prakticky v jakémkoliv věku. „Po sedmdesátce však nějakým stupněm tohoto onemocnění trpí prakticky každý člověk,“uvádí doktor Petr Mašát, primář ortopedického oddělení Nemocnice Vršovice v Praze. „V podstatě jde o fyziologický proces.“Chrupavka, která chrání naše klouby, se totiž časem opotřebovává. Věkem oslabený imunitní systém v ní nezvládá opravovat drobné trhlinky.
V důsledku toho nás klouby začínají pobolívat. Nemoc se přitom vyskytuje v mužské populaci přibližně stejně často jako v ženské, ale s jednou výjimkou.
„Po pětapadesátce bývá výskyt artrózy u žen častější než u mužů,“upozorňuje doktor Kybal. „Nejspíš to souvisí s úbytkem ochranných ženských pohlavních hormonů estrogenů, k němuž dochází v souvislosti s menopauzou.“
Artróza nás ale může postihnout i dříve. Obzvlášť pokud trpíme některou z vývojových vad, častými kloubními záněty, hemofilií nebo revmatickými obtížemi. Nejčastěji však předčasný výskyt artrózy souvisí s životním stylem. Oba odborníci se shodují, že nejlepší výživou pro klouby je přiměřený pohyb.
Pokud je přetěžujeme vrcholovým sportem, při němž poměrně často riskujeme i úrazy, určitě nás nepochválí. Stejně tak jim ale neprospějeme, když se budeme věnovat pouze „domácímu gaučingu“. Při podobném stylu života totiž nabereme přebytečné kilogramy, které naše klouby neúměrně zatíží. Ideálem je tedy pro ně rekreační sport provozovaný s rozumem.
Plíživý nepřítel
Zpočátku se artróza ohlašuje dost nenápadně. „Pacienti většinou pociťují
bolest v kloubech po větší fyzické zátěži,“říká doktor Petr Mašát. „Později je však tyto bolesti přepadají i v klidu.“Často od svých pacientů slýchá, že mívají tzv. startovací obtíže. Klouby je začnou bolet po ránu, kdy vstávají z postele. Během dne bolest „rozchodí“, po delší chůzi se však znovu přihlásí.
Nejčastěji bývají postižené zejména nosné klouby, tedy kyčle a kolena. Nejednou se ale artróza objeví také na palci u nohy, který je například při sportu hodně namáhaný. Na vině může být i nesprávná obuv, zejména oblíbené ženské lodičky na vysokém podpatku.
Dost často se artróza objevuje i v oblasti ramene či hlezenního kloubu, lidově v kotníku. Také v těchto případech obvykle kloubní onemocnění souvisí s pracovním či sportovním přetěžováním daných partií. Artrotické
onemocnění může ale postihnout i čelist.
„Čelistní kloub se v takovém případě blokuje či ,přeskakuje‘,“uvádí doktor Kybal. „Tyto obtíže nejčastěji souvisejí s vrozenými dispozicemi anebo úrazy.“Obvykle podle jeho slov vyžadují chirurgický zákrok u otorinolaryngologa. Na léčbě se tak vedle ortopedie mohou podílet i další specialisté.
Výživa pro chrupavku
Pacienti s kloubními obtížemi trpí nejen bolestmi, ale mívají klouby také oteklé a zhrublé. Zda jde o artrózu, či jiné onemocnění, však může odhalit až specialista. „Základem je důkladné klinické vyšetření,“zdůrazňuje ortoped Kybal. „Při něm zjistíme, jestli kloub běhá hladce a měkké tkáně nejsou poškozené.“V některých případech může být totiž bolest způsobená třeba jen dočasným oslabením chrupavky, takzvanou chondropatií.
Má-li lékař podezření na artrózu, odešle ještě pacienta na rentgen či magnetickou rezonanci. Může si i prohlédnout vnitřek kloubu artroskopicky pomocí kamery. Původně se artroskopie využívala pouze jako vyšetřovací metoda. Dnes však lékařům slouží zároveň jako metoda léčebná.
Při poměrně jednoduchém operačním zákroku si mohou kloub nejen prohlédnout, ale pomocí endoskopického nástroje v něm i provést chirurgický zákrok. U lehčích forem nemoci lékař obvykle předepíše léčivé přípravky v tabletové formě. Popřípadě je může injekčně aplikovat přímo do postiženého kloubu.
„Při užívání tablet vyživíte sice všechny klouby v těle, ale do postiženého kloubu se dostane jen část účinných látek,“uvádí doktor Kybal. „Injekce proti tomu účinkuje intenzivněji, ale jen tam, kde ji aplikujete.“Kromě léčivých přípravků existují i potravní doplňky zaměřené na klouby.
Nenaletíme reklamám?
Řada lidí má však pochybnosti o tom, zda jim kloubní přípravky z televizních reklam opravdu pomohou. „Všechny zmíněné preparáty mají většinou podobné složení,“konstatuje doktor Mašát. „V různých koncentracích obsahují kolagen, kyselinu hyaluronovou a další látky podporující výživu kloubní chrupavky.“V počátečních stadiích onemocnění mohou podle jeho názoru pacientovi prokázat dobrou službu. Daný preparát je ale třeba užívat alespoň tři měsíce a na základě toho pak vyhodnotit jeho účinky.
Pokud pacientovi léčebná kúra opravdu uleví od potíží, může ji po nějaké době opět zopakovat. Větší záruku, že bude užívání tablet úspěšné, mají ale podle doktora Mašáta přece jen léčivé přípravky na předpis, jejichž účinnost potvrzují vědecké studie.
Nedávno vědci přišli také na to, že by bylo možné vylepšit chrupavčitou tkáň aplikací krevních destiček. Pacientovi se v tomto případě odebere krev a v certrifuze se z ní odstředí krevní plazma, jež obsahuje růstové faktory. A ty se pak aplikují do nemocného kloubu. Optimistický předpoklad, že dokážou „opravit“poškozenou kloubní chrupavku, se však potvrdil jen částečně.
Lékaři z vršovické nemocnice sice tuto metodu i dnes používají, ale osvědčuje se jim zhruba jen u poloviny pacientů. Lepší zkušeností mají s využitím této metody tam, kde je zapotřebí urychlit hojení. Vědecký výzkum v této oblasti tím však zdaleka nekončí. Pomoci dnes navíc ortopedové dokážou nejen pacientům se začínající, ale i pokročilou artrózou.
Základem je důkladné klinické vyšetření. Při něm zjistíme, jestli kloub běhá hladce a měkké tkáně nejsou poškozené.