Bankéř ze záložny ubytoval vraha
Petr Štalzer bydlel před zatčením u podnikatele a kamaráda Kamila Bahbouha v Brandýse nad Labem. Dnes podle údajů v katastru nemovitostí dům patří Bahbouhově ženě.
Vyšetřovatelé přitom už před lety pracovali s verzí, že vrah zabil advokáta omylem. Ve skutečnosti měl být podle nich terčem německý galerista Martin Georg Weber, který obchodoval se Štalzerem i Bahbouhem. Později však jejich kontakt ustal a vše skončilo soudní tahanicí o cenná díla. Zavražděný advokát přitom bydlel na stejné adrese jako Weber a navíc se mu nápadně podobal. I po letech je přesvědčen, že advokát zemřel omylem. „Petra Kruliše je mi moc líto, zemřel místo mne. Byl mi prostě jen velmi podobný,“řekl ve středu webu Seznam Zprávy Weber.
O napjatém vztahu Bahbouha s Weberem se zmiňuje i soudkyně Michaela Pařízková ve verdiktu nad Štalzerem. „Výpovědi svědků Bahbouha a Webera hodnotil soud jako věrohodné v tom ohledu, že mezi nimi panuje rozsáhlý a dlouhotrvající spor. Soud však má za nepravděpodobné, že by v této záležitosti obžalovaný Štalzer nebyl žádným způsobem zainteresován, jak tvrdí svědek Bahbouh,“namítla předsedkyně senátu v létě 2013.
O problémech mezi Weberem a Bahbouhem mluvil i právní zástupce rodiny zavražděného. „Z trestního spisu zcela jednoznačně vyplývá, že jak obžalovaný, tak Ing. Kamil Bahbouh měli s Martinem Georgem Weberem, tedy osobou, která je oběti velmi podobná, neshody, a to dlouhodobého charakteru právě v oblasti jejich podnikatelské činnosti týkající se prodeje a nákupu starožitností,“napsal právník Jan Švára.
Vazby na záložnu
Podle vyšetřovatelů se údajně mohl chtít Štalzer zavděčit Bahbouhovi. Ten ale v souvislosti s vraždou nebyl nikdy z ničeho obviněn. Dokonce se bránil podezření z údajné objednávky vraždy u soudu. V civilním sporu na ochranu osobnosti, který vedl s Weberem právě ve věci šíření pomluvy, však neuspěl. „Soud má za to, že ani ve výpovědi na policii, ani ve výpovědi před soudem se žalovaný Weber žádného excesu nedopustil. Pochybnosti týkající se trestného činu a záměny
osoby žalovaného se zavražděným Krulišem se prolínají celým trestním spisem,“uvedla v prosinci 2017 soudkyně Dagmar Stamisová z Městského soudu v Praze. Žalobu Bahbouha zamítla.
O podnikateli Kamilu Bahbouhovi informoval loni web Seznam
Zprávy. Upozornil na to, že ukrajinští vyšetřovatelé se snaží zjistit, jak zmizelo 14 milionů euro určených na munici pro ukrajinské síly v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ), za kterou vystupoval právě Bahbouh. V druhé nejmenší kampeličce se 123 klienty byli podílníky vlivní politici i manažeři stavebních a developerských firem a také Petr Fiala. Ten měl podíl v PDZ v letech 2015 až 2020. Podílníkem v PDZ byl ovšem i Petr Štalzer. Na soupisce podílníků v roce 2008 je uvedena i firma S.P.I. Group, v níž byl až do roku 2019 Štalzer předsedou představenstva.
PDZ čelila také podezření, že je nástrojem pro praní špinavých peněz. Tvrdí to její bývalý podílník a podnikatel Pavel Wurst, který se dostal do obchodních sporů s Bahbouhem. „V záložně se praly peníze, nebyl problém přinést v hotovosti miliony korun a Bahbouh je vložil na účet,“popsal fungování záložny Wurst. Podal v té souvislosti trestní oznámení na Bahbouha a Romana Bočka, exnáměstka ODS, který byl loni pravomocně odsouzen v případu takzvaných poslaneckých trafik, kdy trojice politiků občanských demokratů složila poslanecký mandát výměnou za posty ve státem kontrolovaných společnostech.
PDZ odmítla, že by jednala nezákonně. A to jak ve věci zmizelých milionů pro Ukrajinu, tak i ve věci podezření z legalizace výnosů z trestné činnosti. „PDZ není ze strany ukrajinských úřadů z ničeho obviněna, natož obžalována. PDZ svým postupem zabránila větším škodám pro Ukrajinu, když na věc sama opakovaně upozornila, a aktivně blokovala v rámci svých možností některé kroky podezřelých,“uvedla na svém webu záložna. „PDZ se proti spekulativním náznakům, že by jakkoliv umožňovala, nebo se snad dokonce podílela na jakýchkoliv protiprávních aktivitách, a to zejména v oblasti boje proti praní špinavých peněz, důrazně ohrazuje,“dodala v prohlášení.
Faktem ale je, že v minulosti dostala statisícové pokuty od České národní banky a Finančního analytického úřadu (FAÚ). A to právě za nedostatečně uplatňované postupy v boji proti praní špinavých peněz. „Společnost neuplatňovala odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik, které si sama stanovila ve vnitřním předpise tak, že kontrolu klienta provede vždy, pokud se bude jednat o obchod uskutečněný klientem zařazeným v rizikové kategorii,“uvedl FAÚ v září 2021.