Rusko i Čínu trápí přivřený Suez
Kvůli útokům jemenských povstalců v Rudém moři nyní Číňané se však Suezskému průplavu vyhýbají méně. „Peking aktivně vyvíjí tlak na Írán, aby Hútíové neútočili na čínské lodě,“říká ruský sinolog Michail Korostikov.
ruský export pluje do Asie kolem celé Afriky.
Na modré hladině kdesi ve Středozemním moři se prudce otáčí obří tanker Nissos Christiana plující pod řeckou vlajkou. O pár kilometrů dál mění kurz stejný typ plavidla pod vlajkou africké Libérie, na zádi nese název Alkinoos. Obě lodi vypluly koncem loňského roku z ruského terminálu Usť-Luga v Baltském moři nedaleko hranic s Estonskem.
Nissos Christiana má na palubě mazut, s nímž míří do Indie, Alkinoos vakuový plynový olej určený pro Singapur. Do Asie pluly po své tradiční trase – Suezským průplavem. Ale kvůli útokům jemenských Hútíů v Rudém moři raději změnily směr. Nyní se nachází u západního pobřeží Afriky a do svých cílových přístavů musí plout okolo mysu Dobré naděje.
Přestože proíránské hnutí deklarovalo, že nebude útočit na tankery s ruskou ropou plující přes Suezský kanál, Hútíové se koncem ledna pokusili potopit loď Marlin Luanda převážející ruskou ropu. Požár způsobený zásahem protilodní střely byl uhašen až za pomoci amerických, indických a francouzských plavidel, která v oblasti hlídkují v rámci mezinárodní operace Strážce prosperity. Plavidla s ruskými surovinami se proto v poslední době Rudému moři převážně vyhýbají. Kreml ale útoky Hútíů nijak neodsoudil, naopak kritizuje zásahy západní koalice proti proíránskému hnutí.
Čínská obchodní diplomacie
Záruky neútočení od hnutí ovládající nejlidnatější část konfliktem zbědovaného Jemenu dostala i Čína. Peking se stejně jako Moskva staví k mezinárodní operaci vedené USA rezervovaně. Ovšem omezení plavby přes Suezský průplav dělá Číně starosti.
Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) oznámila, že počet plavidel proplouvajících skrz Suezský průplav se za poslední dva měsíce snížil o 39 procent a přeprava kontejnerů se propadla o 45 procent. Kanál je pro Čínu jednou z klíčových logistických tras dodávek zboží z Asie do Evropy v rámci ambiciózního projektu tzv. Nové hedvábné stezky. Proto také do svobodné ekonomické zóny Suezského průplavu investovala přes osm miliard dolarů.
„Čína aktivně pracuje na tom, aby se snížení dodávek přes Suezský průplav nestalo dlouhodobým problémem mimo jiné proto, že to brání v obchodu se státy na nové
hedvábné stezce. Peking aktivně vyvíjí tlak na Írán, snaží se ho přesvědčit, aby Hútíové neútočili na čínské lodě,“řekl LN Michail Korostikov, ruský sinolog spolupracující s americkým think tankem Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. „Během plavby lodí Rudým mořem s čínskou posádkou o tom aktivně signalizuje prostřednictvím námořní komunikace. Za nějaký čas se podaří zabránit útokům Hútíů a mezinárodní obchod se vrátí do obvyklého tempa.“
Kvůli útokům na plavidla v Rudém moři podstatně stoupla cena
námořní přepravy kontejnerů Suezským průplavem, připomíná Korostikov.
„Útoky Hútíů zatím nevedly k přechodu Číny z námořních na pozemní transkontinentální dopravu, i když cena přepravy jednoho standardního kontejneru po moři z Číny do západního Středomoří vzrostla od prosince z 2900 na 7100 dolarů. Přeprava pozemní cestou, která stojí přibližně 6200 dolarů za kontejner, tak nyní vypadá mnohem atraktivnější. Pozemní trasy ale nemají takovou propustnost, aby byly schopny absorbovat
objemy námořní dopravy. Všechna vzniklá místa pro přepravu pozemními trasami jsou navíc okamžitě vykoupena a železnice má na rozdíl od moře omezené kapacity,“podotýká Korostikov.
Spolupráce, která zamrzla
Pro Čínu, ale i Rusko by v této situaci bylo výhodné, kdyby existoval ještě jeden dopravní koridor, přes ruské území směrem na Západ. Kvůli ruské agresi proti Ukrajině a rozporům mezi Moskvou a Pekingem je však tato brána uzavřena. Ačkoliv se ruský prezident Vladimir Putin loni v říjnu zúčastnil v Pekingu jubilejního summitu k projektu Nové hedvábné stezky, Rusko se k této iniciativě nikdy nepřipojilo. Podle analytického centra Green Finance & Development Center při Univerzitě Fu-tan v čínské Šanghaji Čína také roku 2022 pozastavila v Rusku investice spojené s novou hedvábnou stezkou.
„Rusko není a nikdy nebylo součástí nové hedvábné stezky, i když v roce 2015 byla mezi Moskvou a Pekingem podepsána dohoda o propojení Eurasijské ekonomické unie (sdružující Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Arménii a Kyrgyzstán) a nové hedvábné stezky,“říká ruský sinolog. Jediný obří logistický projekt mezi Ruskem a Čínou, který měl proto vzniknout, totiž doplatil na rozdílné zájmy.
„Jediný projekt, o kterém se kdy diskutovalo, je železniční koridor Peking–Berlín, známý také jako koridor Moskva–Kazaň. O jeho výstavbě se intenzivně diskutovalo v letech 2011 až 2016, ale tam se strany neshodly ani na výši investice, ani na termínu projektu, ani na účelu koridoru. Rusko chtělo vybudovat trať s vysokorychlostními vlaky pro přepravu cestujících, které by vozily lidi ze západu země na východ. Čína chtěla vysokorychlostní nákladní trať paralelně s Transsibiřskou magistrálou, která by dodávala čínské zboží do Evropy. Moskva by dostávala jen provizi za využití svého území. To se samozřejmě nikomu v Rusku nelíbilo. Projekt je zatím zmrazen,“uzavírá Michail Korostikov.