Nekontroverzní král

Před sto lety se narodil šumavský převaděč Hasil

Snažíte se o mediální úspěch? Pak si vyberte kontroverzní téma. Už samo slovo kontroverzní – sdělující jen to, že na něco není jednotný názor – přitahuje pozornost. Je „klikací“, říká se v digitální době. Třeba bratři Mašínové. Byli to frajeři, kteří se v roce 1953 prostříleli do Západního Berlína? Tady zní „ano“. Mají dostat státní vyznamenání? Tady se většina kloní k „ne“. Byli kontroverzní, zabili i příslušníka SNB a pokladníka. Podobně je to se vztahem k Izraeli. Má právo na obranu? Většina říká „ano“. Může při tom zabít více lidí v hamásovské Gaze, než kolik Hamás zabil jeho občanů? To už je kontroverzní, zní světem.

Jen málo lidí či událostí lze řadit mezi nekontroverzní. Jedním z nich je Josef Hasil, muž, který se narodil 8. února 1924 a stal se vzorem pro titul „král Šumavy“, používaný i pro jiné. Třeba pro českého Němce Kiliána Nowotného.

Hasil se narodil v šumavském Zábrdí. Za války byl totálně nasazen v Pasově, v březnu 1945 utekl do Čech a pomáhal partyzánům. Za třetí republiky vstoupil do SNB (jako filmový major Zeman), tehdy střežící hranice, ale po únoru 1948 sám začal pomáhat těm, kteří chtěli „přes čáru“. Byl zatčen a odsouzen k devíti letům vězení. Po půl roce utekl a dostal se do západního Německa (jako bratři Mašínové), kde pracoval pro americkou CIC. Jako agent chodec opět převáděl lidi přes hranice. V roce 1950 padl při přestřelce jeho bratr Bohumil, sám Josef byl zraněn. Tuto profesi pověsil na hřebík v roce 1953, kdy byla hranice oplocena elektrickým drátem.

Může proti tomu někdo něco namítat? Považovat to za kontroverzní? Snad jen jeho vlastní rodina, neboť Josef Hasil tu zanechal ještě nenarozeného syna (spatřil ho až v roce 1990). Nicméně patřil mezi ty, o kterých se nemusí říkat „ano, ale“. Což jistě neznamená, že kontroverzní osobnosti máme vylučovat z dějin. Právě na příkladu Josefa Hasila si můžeme uvědomit, že kdybychom měli uznávat jen ty zcela nekontroverzní, jak málo by jich bylo.