Politický manifest. Nic víc
Je neschválení Istanbulské úmluvy útokem na ženy? Všechno podstatné, co přináší, zdejší řád už obsahuje
Na konci ledna naše horní komora neschválila tzv. Istanbulskou úmluvu. Mnozí politici a aktivisté/aktivistky to pokládají za nehorázný útok na ženská práva. A dokonce mají za to, že nás zmíněné neschválení posouvá na Východ, a my prý přece patříme na Západ.
Autor této glosy si myslí, že patříme do střední Evropy a východo-západní dělení pokládá za překonaný relikt z minulého století, nicméně i tak argumentaci o posouvání na Východ pokládá za účelovou lež.
Zastánci dokumentu nepřestávají připomínat, že neschválení nechápou, protože jde přece o nanejvýš žádoucí věc – o potírání násilí na ženách a domácího násilí obecně. Kdo by se proti něčemu takovému v civilizovaném světě stavěl?
Přesto existují relevantní důvody k pochybám, že zrovna tento konkrétní způsob boje za práva žen je vhodný a šťastný. A že není jiné cesty než úmluvu podpořit.
„Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí“– jak zní přesné jméno paktu – by měla být podle svého názvu mezinárodní smlouvou. A kterak je známo i poučenějším právním laikům, „úmluvy“mají obsahovat právní normy (s prvky hypotéza, dispozice, sankce), nikoli květomluvná politická prohlášení.
Jenže Istanbulská úmluva, od které paradoxně odstoupilo i samotné Turecko, není ničím jiným než právě polickým manifestem. Pravda, úmluva svým názvem mazaně zmátla mnohé. A někteří se nechali poplést rádi, aby měli klacek na své oponenty. Kdo nepodporuje tuto úmluvu, podporuje násilí na ženách, čteme na sociálních sítích. Velice podlá argumentace.
Zaplevelování systému
Zpátky k „Istanbulce“. Všechno opravdu právní, co je v ní obsaženo, zdejší řád dávno obsahuje a reguluje.
Konkrétně je v České republice již dlouho trestné jak domácí násilí, znásilnění a sexuální obtěžování, tak také třeba i stalking žen. Proč bychom si tedy měli zaplevelovat již tak značně nepřehledný právní systém dalšími duplicitními ustanoveními? Co nového by tím naše republika vlastně jako získala?
Jestliže se v případě sexuálních a násilných deliktů zdejší ženy obávají nedbalé práce policistů, státních zástupců anebo soudů, pak lze konstatovat, že Istanbulská úmluva by jim v tomto ohledu žel vůbec nijak nepomohla. Ničím novým by jejich postavení nedokázala podpořit. Dokonce ani ten brněnský soud, který údajně za skoro 200 znásilnění nevlastní dcery udělil jen podmínku, by nekonal jinak. Istanbulská úmluva by na jeho jednání neměla relevantní vliv.
Jestliže se ženy obávají nedbalé práce policistů, státních zástupců anebo soudů, Istanbulská úmluva by jim v tomto ohledu žel vůbec nijak nepomohla
Posílení neziskovek
Zajímavým prvkem, který úmluva zahrnuje, je ovšem posílení politických neziskovek. Autor tohoto textu došel po analýze „Istanbulky“stejně jako mnoho senátorů a senátorek k závěru, že by jim nově nepřímo přiznala politický vliv, aniž by zmíněné entity musely procházet testem demokratických voleb. A také jim v principu usnadňuje přístup k veřejným penězům, kterých je již nyní rekordní nedostatek. Ostatně to uznal i Ústavní soud, který tak mj. podpořil snížení mimořádných valorizací českých penzí.
`A propos Polsko Istanbulskou úmluvu schválilo již před mnoha lety – a těší se tam ženy nějak lepšímu postavení než ženy v Česku? Shrnuto: rozhodnutí, že Senát „Istanbulku“nepřijal, pokládám za hodnotově neutrální a nijak mi nevadí.