Ukrajinci přijdou o pomoc

Bezplatné ubytování se zkrátí na 90 dní, skončí výjimka pro zranitelné osoby. Dle neziskovek hrozí fiasko

Ukrajincům se od září zkrátí doba nouzového ubytování. O bezplatný pobyt tak přijdou všichni uprchlíci, kteří v současné době už v Česku jsou – včetně takzvaných zranitelných osob, jako jsou děti, důchodci nebo handicapovaní. Podle organizací, které běžencům pomáhají, to skončí fiaskem – ubytovacích kapacit je málo a uprchlíkům chybějí peníze. Hrozí, že skončí na ulici.

V současné době za Ukrajince hradí ubytování po dobu 150 dní stát. Takzvané zranitelné osoby, tedy děti, těhotné ženy, studenti, senioři, handicapovaní, a ti, kdo se starají o děti do 6 let nebo handicapované, mají výjimku a časové omezení pro ně neplatí. To se ovšem změní na základě pozměňovacího návrhu poslance Petra Letochy (STAN), který sněmovna prohlasovala v rámci novely Lex Ukrajina VI.

„Všechny osoby, které ke dni 1. září dovrší dobu 90 dní, budou muset nouzové ubytování opustit nebo po dohodě s ubytovatelem přejít do standardního smluvního režimu, to znamená si ubytování hradit z vlastních prostředků,“napsal Letocha do důvodové zprávy.

Zástupci organizací, které s uprchlíky pracují, před takovými úpravami varují. „Této změny se velmi obáváme. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o 16 020 zranitelných osob žijících v nouzovém ubytování. Bytové kapacity a kapacity úřadu práce, integračních center nebo nevládních organizací těmto lidem nedávají příliš veselé vyhlídky. Za rok 2023 jsme v Praze našli nájemní bydlení zhruba padesáti rodinám a je za tím neskutečné množství práce a vyřizování. Proto se bojíme, že 1. září bude velkým problémem a skončí fiaskem,“uvedl pro LN ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Majitelé bytů je odmítají

Vedoucí helplinky pro ukrajinské uprchlíky organizace Člověk v tísni Alena Čorna upozornila, že v současné chvíli je velmi vysoká poptávka po nájemním bydlení. Majitelé bytů si proto mohou vybírat, zároveň to má vliv i na ceny nájmu. „Dalším problémem je neochota majitelů bytů brát do nájemního bydlení cizince. Velkou komplikací jsou také vysoké částky, které je třeba hradit při podpisu nájemní smlouvy. Většinou se jedná o několikanásobky nájmu, což jsou částky, které zranitelné osoby s dočasnou ochranou ani nemají možnost našetřit,“řekla LN.

Podle mluvčího ministerstva vnitra, pod které nouzové ubytování spadá, bylo bezplatné humanitární ubytování od počátku své existence zamýšleno jako časově omezené ubytování, které mělo nově příchozím poskytnout prvotní útočiště bezprostředně po příchodu do Česka, než se „rozkoukají“, osamostatní a zajistí si vlastní ubytování. „Září 2024 bylo zvoleno záměrně, aby uprchlíci měli dostatek času svou situaci řešit,“sdělil pro LN mluvčí Adam Rőzler.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) s ohledem na chystané změny od ledna zvýšilo uznatelné částky na bydlení v humanitární dávce pro zranitelné osoby. V případě bytů registrovaných v evidenci MPSV to bylo o 3000 korun, pro ostatní prostory o 2400 korun. Výsledné výše započitatelných nákladů pro zranitelné tak nově činí 6000 a 4800 korun.

„Podmínkou pro započtení uvedených nákladů na bydlení je, že cizinec s dočasnou ochranou nebydlí bezplatně a je osobou výdělečně činnou, je v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo je osobou zranitelnou,“ uvedl pro LN mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta. Příjemců humanitární dávky v prosinci 2023 bylo asi 97 tisíc, z toho přibližně dvě třetiny představují zranitelné osoby.

Chybí jim peníze

Čorna z Člověka v tísni ale zdůraznila, že ani po tomto zvýšení nemají zranitelné osoby dostatek peněz k tomu, aby si našly pronájem. „Navíc mohou mít úspory maximálně ve výši dvojnásobku nárokované dávky. Takže matka s dítětem ve věku do 6 let může mít maximálně naspořeno 16 700 korun, aby nepřišla o humanitární dávku. Což často nestačí,“uvedla s tím, že i ceny v ubytovnách jsou nad uznatelnými náklady. „Často se setkáváme s tím, že klienti platí za postel na ubytovně i 10 tisíc korun měsíčně za osobu, bez ohledu na věk. Chystané změny proto hodnotíme negativně, neboť mohou způsobit, že velká část zranitelných osob skončí na ulici,“řekla Čorna.

Podle Rozumka se český stát chová k ukrajinským uprchlíkům macešsky. „Vidíme spousty nemocných lidí, onkologických pacientů, ale i ze všech sil se snažících maminek s dětmi žijících na hranici chudoby. Dlouhodobě je právě tento život v pololegálních pracovních poměrech a na dosti příšerných ubytovnách, kam častokrát majitelé nechtějí pouštět žádné sociální pracovníky, značným bezpečnostním rizikem pro naše klienty a překážkou v jejich úspěšné integraci,“poznamenal.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) konstatoval, že „Česká republika ve srovnání se všemi ostatními státy, u kterých byla větší míra příchodu uprchlíků z Ukrajiny, je zemí, která adaptační a integrační proces zvládá nejlépe“. „Pracuje přes 60 procent osob mezi 18 a 65 lety věku, což je 123 tisíc lidí. Z nich 86 procent má pracovněprávní vztahy, které jsou plnohodnotně zpojistněné,“řekl ministr.

Stát výrazně osekal podporu Ukrajinců už loni. Zatímco dříve měli všichni nárok na bezplatné ubytování, od července se jeho doba zkrátila na 150 dní – s výjimkou zranitelných osob. Také skončila podpora pro solidární domácnosti, které uprchlíky ubytovávaly. Náklady na bydlení se začaly započítávat do humanitární dávky. Na problematičnost úpravy upozorňovali ombudsman, vládní zmocněnkyně pro lidská práva i neziskové organizace.