Přechozená chřipka? Riziko
Právě zápal plic je vůbec nejčastější příčinou úmrtí na chřipkové onemocnění. „Chřipku bohužel považuje řada lidí za banální onemocnění. Přitom na rozdíl od naprosté většiny respiračních virů nás může ohrozit na životě,“varoval Prymula.
Jeho slova potvrzují i smutná čísla. „Uvádí se, že na chřipku ročně zemře přibližně mezi 1000 a 3000 osobami, a to v závislosti na tom, o jak silnou epidemickou vlnu se jedná. Pravda také je, že jen u deseti až dvaceti procent z nich je primárním důvodem úmrtí chřipka, tedy respirační obtíže. U ostatních případů jde o pacienty, kteří trpí nějakou jinou nemocí, což logicky zhoršuje průběh,“řekl LN molekulární imunolog a mikrobiolog Václav Hořejší.
Oproti předchozímu týdnu vzrostla nemocnost akutními respiračními infekcemi o 11 procent (viz grafika), přičemž dominantním původcem onemocnění zůstávají viry chřipky. Ještě vyšší nárůst hygienici zaznamenávají u nachlazení a jiných viróz, tedy takzvaných chřipce podobných onemocnění – oproti pátému týdnu letoška jich přibylo o více než 54 procent. Některá zdravotnická zařízení na situaci už reagovala tím, že omezila či rovnou zakázala návštěvy svých pacientů, případně zavedla povinné nošení roušek – týká se to například nemocnic na Uherskohradišťsku, Ústecku, v Jičíně nebo ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.
Dlouhodobé potíže
Aktuálně nejvíce v populaci dominuje chřipka typu A, jež má jeden z nejtěžších průběhů. Co se chřipky týká, do rizikové skupiny spadají senioři ve věku nad 60 let a lidé se sníženou kapacitou plic.
Podle mikrobiologa Hořejšího je u všech virových onemocnění – a zejména těch respiračních – určité procento pacientů s chřipkou, u kterých se projeví dlouhodobé komplikace. „Jde o něco podobného, čemu se u covidu-19 říká dlouhý covid. V tomto případě může jít například o chronický únavový syndrom. Má obdobné příznaky, které známe z pandemie koronaviru: snížené kognitivní schopnosti, únava a taková jakoby mlha,“vysvětlil Hořejší a upozornil, že o syndromu se ví zatím poměrně málo.
Dohra cytokinové bouře
Pro takzvanou dlouhou chřipku (z anglického „long flu“, analogicky k tomu „long covid“) máme k dispozici zatím jen velmi málo údajů, domnívá se vakcinolog a lékař pro děti a dorost Daniel Dražan. „Do pandemie covidu se o tomto problému nevědělo prakticky nic, pokud tedy nebereme v úvahu pandemii chřipky v letech 1918–20 (užívá se pro ni přízvisko španělská chřipka – pozn. red.), při které mělo mnoho přeživších dlouhodobé potíže,“sdělil pro LN.
„Vedle vysokého počtu úmrtí – odhady se liší, ale tehdy šlo o přibližně 10 milionů lidí – byla tato pandemie chřipky atypická také tím, že rizikovou skupinou byli mladí a zdraví lidé. Hlavní příčinou úmrtí byla cytokinová bouře, tedy přehnaná reakce imunitního organismu, která působila celotělní zánět,“doplnil Hořejší. Ve velmi vzácných případech podle něj mohou těžká poškození autoimunitního charakteru – kdy systém zabere proti viru natolik silně, že při tom zasáhne i jiné buňky lidského organismu – doprovázet chřipku i nyní. „Jsou popsané komplikace, kdy jsou tímto způsobem poškozeny nervové buňky a člověk například dočasně ochrne,“doplnil Hořejší.
Případů covidu-19 ubývá
Od začátku roku klesá počet lidí, kteří měli pozitivní test na covid-19 zaevidovaný zdravotníkem. V pátém týdnu letoška do statistik přibylo osm případů na 100 tisíc obyvatel, v úhrnu od 1. ledna necelých 600 osob. Proti předcházejícímu týdnu jde o pokles přibližně o čtvrtinu. Domácí samotesty se do statistik nepropisují. V nemocnicích bylo ke středečnímu ránu 61 pozitivně testovaných, osm na jednotkách intenzivní péče.