Do hry ho nepustili
Právě nedostatečný počet platných podpisů formálně posloužil Ústřední volební komisi k odmítnutí Naděždinovy registrace prezidentským kandidátem.
Ruský zákon od uchazeče neparlamentní strany vyžaduje nejméně 100 tisíc podpisů podporujících jeho kandidaturu. Z jednoho regionu může mít nejvýše 2,5 tisíce podpisů, aby jeho jméno mohlo figurovat na volebních lístcích.
Naděždin, nominovaný za stranu Občanská iniciativa, přinesl k posouzení 105 tisíc podpisů, které – jak prohlásil jeho štáb – byly vybrány jako absolutně důvěryhodné. Ústřední volební komise však uznala méně než 96 tisíc podpisů.
Politik se nechal slyšet, že se pokusí odmítnutí registrace zvrátit žalobou k Nejvyššímu soudu.
„Byl jsem přesvědčen, že Naděždin nebude zaregistrován. Nehodil se do konzervativního scénáře voleb. Liberální kandidát přestal být fackovacím panákem,“sdělil v rozhovoru pro LN Konstantin Kalačov, politolog a šéf organizace Politická expertní skupina.
Expert říká, že právě proto, že si Kreml přál, aby prezidentské volby proběhly hladce, byly podpisové listiny Naděždina kontrolovány s maximální pečlivostí a bez tolerance k menším pochybením.
Kalačov podotýká, že odmítnutí zaregistrovat Naděždina neznamená, že politik přestane zasahovat do prezidentské volební kampaně.
„Naděždin dříve vyjádřil ochotu spolupracovat s kandidátem Nových lidí (Kremlem povolená opoziční liberální partaj – pozn. red.) Vladislavem Davankovem. Vzhledem k blízkosti obou politiků v některých otázkách by vypadalo jako logické, pokud by Naděždin vyzval své voliče, aby hlasovali pro Davankova,“vysvětluje ruský politolog.
Jak ale poznamenává: tím, že ruské volby mají podobu referenda o podpoře vládního režimu a instrumentu ke konsolidaci společnosti a režimu, i takový krok může být Kremlem považován za nežádoucí.
„Očekával jsem to. Kremlu se mohlo zdát, že ačkoliv jeho účast ve volbách byla zprvu povolená, Naděždin začal být příliš vyzývavý, příliš na hraně,“sdělil LN novinář ruského listu Kommersant, který si nepřál uvést své jméno.
Podle jeho slov Naděždin v žádném případě nemohl ohrozit volební výsledek Vladimira Putina, ale do kampaně vnášel pro Kreml citlivé téma stylem, které by nabourávalo režimem deklarovanou jednotu ohledně konfliktu na Ukrajině.
podpořil demobilizaci
Boris Naděždin, dříve poslanec za liberální Svaz pravicových sil a dnes zastupitel ve městečku Dolgoprudnyj na dohled od Moskvy, postavil svou předvolební kampaň na kritice agrese proti Ukrajině. Nechal se například slyšet, že po svém zvolení nabídne Kyjevu a západní koalici, která ho podporuje, zastavení palby. Podle jeho slov konflikt nemá vojenské řešení. Jak ale dodává, nezpochybňuje Ruskem anektovaná území Ukrajiny, a to včetně poloostrova Krym.
Kritikou však nešetřil vůči Vladimiru Putinovi. Naděždin prohlásil, že současný ruský vůdce vede zemi do katastrofy.
Mnohem víc než ostré výroky mohlo Kreml popudit Naděždinovo setkání s matkami a ženami mobilizovaných z protestního hnutí Puť domoj (Cesta domů). Členky hnutí pořádají protestní akce proti tomu, že jejich blízcí jsou na ukrajinské frontě na neurčito. Naděždin se nejenže s nimi veřejně setkal, ale podpořil jejich snahu o demobilizaci.
Ve hře o prezidentský post tak zůstávají čtyři kandidáti. Vedle Vladimira Putina se o kremelský trůn uchází kandidáti z režimem povolených opozičních partají: zmíněný Vladislav Davenkov z Nových lidí, šéf populistických národovců z LDPR Leonid Sluckij a Nikolaj Charitonov, komunistický kandidát, který proti Putinovi kandidoval v roce 2004.
V Rusku však neexistují pochyby o tom, že volby popáté vyhraje Vladimir Putin. Zemi vládne oficiálně od roku 2000 s kratší přestávkou mezi lety 2008 až 2012, kdy kremelský úřad zastával Dmitrij Medveděv. V případě úspěchu v březnových volbách by jeho mandát skončil v roce 2030. Pokud poté opět nebude kandidovat.