Inženýr od třistajedenácté
Příběhy velké části československých příslušníků pozemního personálu perutí britského Královského letectva stojí poněkud nespravedlivě ve stínu jejich slavnějších kolegů létajících vysoko v oblacích. Někteří, jako například František Härtel, ale zastávali díky svému odbornému vzdělání vysoce kvalifikované funkce, jejichž význam nebyl o nic méně důležitý.
KALENDÁŘ HRDINŮ
Narodil se 17. února 1905 v obci Lubná u Rakovníka. Pocházel z dobře situované a vážené rodiny podnikající v důlním průmyslu. V rodné vsi docházel na obecnou školu, v okresním městě pak navštěvoval tři ročníky státní reálky a jeden ročník měšťanky. Mezi říjnem 1919 a červencem 1920 vykonával strojnickou a hornickou praxi, z níž valnou část strávil v Zagorje ob Savi na dnešním slovinském území. V Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zůstal ještě celý následující školní
rok, konkrétně na lublaňské střední technické škole, poté se přesunul zpět do Československa.
V červnu 1924 dokončil čtvrtý ročník Vyšší státní školy průmyslové na Praze a pokračoval studiem strojního inženýrství na Českém vysokém učení technickém.
Při univerzitě musel celou dobu kvůli ztížené finanční situaci pracovat u různých firem, díky čemuž ale získal další hodnotou praxi. Přes rok dělal dokonce osobního tajemníka předsedovi Národní jednoty severočeské. Po devíti semestrech zdárně zakončil v roce 1931 vysokoškolské studium a do června 1939 pracoval u různých pražských firem jako konstruktér či technický a prodejní úředník.
Kvůli obavám z možného stíhání pro své smýšlení se rozhodl opustit protektorát. Nejdříve vycestoval do Jugoslávie, odkud v lednu 1940 – již s cílem zapojit se do protinacistického odboje – odjel přes Bělehrad, Řecko, Turecko, Sýrii a Alžír do Francie. Začátkem března byl odveden do československé branné moci v Marseille a zařazen do výcviku pro telegrafisty v Montpellier. Když v květnu nacistické Německo napadlo Francii, byla ve druhé polovině měsíce telegrafní rotě nařízena stálá pohotovost, načež se po přesunu na frontu zúčastnila v červnu přímých bojů. Fronta se však záhy začala hroutit a František Härtel byl s dalšími československými vojáky evakuován lodí do Velké Británie.
Tam byl zanedlouho přijat do řad Royal Air Force a na bázi Hednesford prošel půlroční školou leteckých mechaniků. Od března do května 1941 sloužil na letecké základně Croydon, než byl přemístěn k 311. československé bombardovací peruti. Od srpna 1943 do května 1944 působil u opravárenské jednotky v St. Athan. Jako frekventant prošel školou pro skladové a zásobovací důstojníky, důstojnickou školou a školou letecké dopravy a provozu. Mezi březnem až zářím 1945 zastupoval funkci provozního důstojníka na letištích Prestwick, Croydon a Manston. Na posledním zmiňovaném měl spolu s dalšími na starosti přepravu československých letců a vojenského materiálu zpět do vlasti.
V březnu 1947 došlo k jeho demobilizaci a přemístil se do Karlových Varů, kde převzal národní správu inženýrské kanceláře Haunold a spol. Té byl ihned po únoru 1948 zbaven a až do odchodu do důchodu v roce 1967 pracoval na různých dělnických i vedoucích funkcích po celé republice.
František Härtel zemřel 28. července 1984. Posmrtně byl povýšen do hodnosti majora letectva in memoriam.