Hazard na Sněžce? Jen pokuta
Obdobné je to i tehdy, vyžaduje-li situace zásah hasičů. „V případě nasazení jednotek požární ochrany v souvislosti se záchranou osob z těžko přístupného terénu hasičský záchranný sbor žádnou finanční náhradu za zásah po zachraňovaném člověku nepožaduje. Není pak rozdíl, zda provádíme záchranu v horské oblasti, či jen v běžném lesním porostu, kde jsou záchrany poměrně běžné,“uvedla pro LN mluvčí krajského ředitelství HZS Královéhradeckého kraje Martina Götzová. Dodala, že náklady na jednotlivé zásahy se mohou různit a pohybují se v tisících, desetitisících i statisících korun.
A i když se člověk během túry v horách zraní v místě, kam je vstup zjevně zapovězený – což je příklad čerstvých dramat na Sněžce, ke kterým došlo na polské straně území a kam české zákony nedosahují –, léčení ho nebude stát nic navíc. Platná legislativa zdravotním pojišťovnám neumožňuje vymáhat úhradu za poskytnuté zdravotní služby ani za situace, kdy si zranění způsobí svým protiprávním jednáním. „To se týká nákladů léčení zaplacených z veřejného zdravotního pojištění,“řekla LN mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Až 100 tisíc korun
I tak není radno v tuzemských horách vstupovat tam, kam je to zakázáno, zvlášť do klidových zón. Hrozí za to tučná pokuta. „Strážci národních parků mají status úřední osoby. Jimi umístěné zákazy se tedy musejí dodržovat a strážci také mohou přestupky zjišťovat a pokutovat,“řekl LN advokát Tomáš Nahodil. „U lehčích přestupků, které strážci mohou vyřešit hned na místě, může výše pokuty dosáhnout až 10 tisíc korun. Závažnější se řeší ve správním řízení, to už pokuta může vyšplhat ke 100 tisícům. Přičemž vstupy do klidových zón se postupují do správních řízení,“řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Zdůraznil, že neznalost zákona neomlouvá. „Lidé se nemohou vymlouvat, že o zákazu nevěděli nebo že si ho nevšimli,“dodal.
Krkonoše jsou dle Drahného jedním z pěti nejnavštěvovanějších národních parků na světě, ale podíl těch, co na zákazy „kašlou“, prý tvoří jen malé procentu z masy turistů. Praxe ukazuje, že pohotovost pro strážce parku nastává za pěkného počasí a o prodloužených víkendech. Tehdy sem vyrážejí i tací, kteří neznají terén, a jsou-li přistiženi v zákazu, hájí se, že pravidla neznají. „Není to tak, že bychom dennodenně zahajovali správní řízení, ale je to docela častý prohřešek,“řekl mluvčí KRNAP.
Varování z pojišťoven
Komerční pojišťovny upozorňují, že nedodržení podmínek zakotvených v pojistné smlouvě může mít vliv na pojistné plnění. Dle mluvčí České podnikatelské pojišťovny Renaty Čapkové je v nich výslovně uvedeno, že v případě pojištění nákladů na zásah záchranné služby „pojistitel neposkytne pojistné plnění v případě, kdy pojištěný vědomě nedodržel pokyny vydávané pro zajištění bezpečnosti v dané oblasti“. Tedy třeba když dotyčný poruší zákaz vycházení vydaný horskou službou, nerespektuje zákaz vstupu a podobně.
„Pokud by došlo k situaci, kdy by klient vysloveně porušil zákaz, určitě bychom pomáhali organizačně a klienta bychom upozornili na možný regres,“uvedla Marie Petrovová
z Allianz pojišťovny. Pokročilí lyžaři, již se věnují lyžování ve volném terénu, jsou obvykle organizovaní v Alpenverein, kde mají speciální pojištění.
„Před deseti lety jsme měli případ, kdy sice nešlo o lyžování, ale o vstup na výslovně zakázané místo v horách. Kus skály se utrhl a bohužel tam došlo k úmrtí. V tomto případě jsme poskytovali součinnost, pomáhali organizačně, ale náklady na repatriaci jsme nehradili,“dodala Petrovová.
I v Česku může pojišťovna v případech, kdy dojde k porušení podmínek, odmítnout plnění. A to tehdy, má-li klient zdravotní pojištění, které kryje případné trvalé následky úrazu či smrt úrazem. „Lze zpětně posoudit dokumentaci a rozhodnout, zda daná škoda je likvidní, nebo nikoli. Je však otázkou, zda se vždy dozvíme o podstatných okolnostech, které mohly k události vést – třeba požití alkoholu, pohyb v zakázané horské zóně, výprava v době zákazu vycházení,“uvedla mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.